640

Podkůrka, y, f., die untere Rinde.

Podkuřovati, vz Podkouřiti.

Podkutaliti, il, en, ení; podkutáleti, el,
en, ení; podkutalovati, unterwälzen. — co. Us.

Podkůvka, y, f. = podkovka.

Podkůžní = podkožní. Na Slov.

Podkvasný, podkvasničný, Unterhefen-.
P.pivo, Unterhefenbier, Unterzeugbier, n. Rk.

Podkytle, e, f., Unterkittel, m. Háj.

Podlabati, eine Zeit lang höhlen. Ros.

Podlábiti, il, en, ení, trhati, reissen. —
co: šaty. Na mor. Zlínsku. Brt. Jestřáb po-
dlábil nám mnoho slepic. Mor. Vz Podláviti.

Podlaha, podlážka, y, f., na Slov. po-
. dláž, e, f. — P. = široké prkno, die Diele,
das Dielbrett. P-hy na most klásti. Reš. —
P., položení prken na dno k chození po nich,
die Dielung; zvl. v pokojích atd., z prken,
z cihel, z mramoru atd., der Estrich, Diel-
boden, Boden, Fussboden, V., BO. Vz S. N.;
dlážka, dlažení, podlaží, dlažba, dláždění.
Šp. P. hlazená, zdobná. Ráj, palicí nabíjená
aneb čtverhranným kamením podložená,Kom.,
vykládaná, parketová, prkenná, povalná n.
povalová (vz Dlažba), křížovaná n. kapucín-
ská, Nz., prkenná n. desková (tabulková, par-
ketová), Pt., roštová, kamenná (dlažba), Š.
a Ž., temovaná (utlučená). Šp. P-hu klásti,
položiti, Nz., dělati. D. P-hu mésti. V. P-hu
deskovou, tabulkovou vydračkovati (ausspä-
nen) přeložiti, podlažkami vykládati, vy-
zdvihnouti, zhotoviti. Šp. Trám na podlahu:
podlažina. Nz., Šp. P. se routí (jsouc ze
syrových prken), se bortí, vstává. Sych. Na
p-ze seděti. Us. Od p-hy = z gruntu, dů-
kladně, von Grund aus, gründlich. Pole od
p-hy orati; něčemu od p-hy se učiti. Us.
u Petrovic. Dch. Postavili věže dřevěné
s mnohými p-ami (patry) a alkéři. V. Stavení
o třech podlahách (poschodích). Har. II. 48.,
V. S nejvyšších podlah domů dolů se metali.
Kom. Zahrajte mi od p-hy. Us. v Bělohrad.
Bf. Vemte to přece, páni muzikanti, od p-hy!
V Něm. Brodu. Všk. Na p-hy a na provazy
lodí sedají. Ler. Naschvále jim šibenice o
třech p-hách ustavena. V. P. lodí. — P.
na hranici mlýnské, die Decke. P. v žlabu
mlýnském, ve splavě, u pily; p. = trámce
ve vratech jezu, jimiž se voda ve vratech
hradí. Vys. — P., strop, die Decke des Zim-
mers. Na Mor. Hý., N1. P. horní = strop. Jel.
P., strop, s půdy hledě; tla (strop ze svět-
nice). Chodím po p-ze (jsem-li na půdě).
Hřebík je ve tle zaražen; Fussboden =
dlážka. U Přer. Kd. P., der Fussboden, na
Ostravsku; u Uher. Hradiště p. = strop, tla,
Tč.; podlaze říkají v mnohých krajinách
mor.: země n. dlážka. Mřk.

Podlámati, vz Podlomiti.

Podlamovač, podlamovatel, e, m., kdo
podlamuje ku př. víno, der Abblatter. Us.

Podlamovačka, y, podlamovatelka, y,
podlamovatelkyně, ě, f., die Abblatterin.
Us.

Podlamovati, vz Podlomiti.

Podlapiti, il, en, ení, podchytiti, unter-
fangen, wegschnappen. Ros.

Podlasek, sku, m., pšenice (žito) zaschlá,
malá, drobného klasu. Žito je samý p-ek. Na
mor. Zlínsku. Brt. ■

Podlátati, einen Fleck unterlegen. Us.

Podlatek, tku, m., záplata, der Untersatz,
Fleck. P. dáti, přišiti. Na mor. Drahansku.
Hý.

Podlatiti, il, ěn, ěm, podlátati, podlatek n.
záplatu podsíti, einen Fleck unternähen. —
co kde. Musila jsem košili na rameně p.
Us. na mor. Drahansku. Hý.

Podlavičí, n., místo pod lavicí. Jg.

Podláviti = pomačkati, durch Drücken
verderben, na Slov. Plk.

Podlazebník, a, m. Unterchirurg, m.

Podláž, vz Podlaha.

Podlážditi, podlažiti, il, dlážděn, dlažen,
ení, pflastern, dielen. — co čím: ulice ka-
menem, V., podlahu mramorem. Br. Běda
nad kněžími, že jimi všecko peklo již jest
podlaženo. Bart. 259. 35. Podlažil podlahu
jedlovými deskami. Bj. — co komu: někomu
světnici. Ros.

Podlažený, gepflastert. — čím. Podlaha
p-ná kamenem. Bj. — Bart.

Podlažice, ves v Chrudimsku. Vz S. N.,
Tk. IV. 737. — P., dlažice, Príasterziegěl,
m. Berg.

Podlážka, vz Podlaha.

Podlažní prkno, Dielenbrett, n. Us.

Podlažnice, e, f., podlažní dřevo, Dielen-
kopf, m. D.

Podlažník, u, m., hřebík k přibíjení prken-
ných podlah, Dielennagel, m. — P., kámen
podlé vrstev se lámající a brzo se vyšlapu-
jící, spatný k stavení. — P., nebozez mající
hrot rovný, plochý, ne do špičky vybíhajcí.
Nvk.

Podlažný čaloun, Fusstapete. Dch. Vz Po-
dlažní.

Podlé, podle; etymologicky zajisté podlé,
neboť dlé = subst. neutr. = délka, podlé =
längs; foneticky podle, vyslovujeť se obecně
e v podle krátce. Na Slov. podla. Dlí jest
súženo místo dlie; dlie, dlí pak jest subst.
rodu střed. jako strbul. dlje a znamená v če-
štině totéž co strbulh., totiž=longitudo. Toto
substantivum béře se ve složení s předložkami
ve apo (vе-dlé, po-dlé) do funkce předložkové
a i v této funkci prozrazuje se býti akkusa-
tivem, majíc při sobě genitiv, podlé řeky —
po délce řeky. Sr. také s ve-dlé něm. ent-
lang (= in + länge) a po-dlé s franc. selon
(= secundum + longum), a ovšem i všeliké
obdobné tvary slovanské (v. Mkl. S. 518.).
Ve funkci předložkové skrátilo se bývalé
dlie v podle, vedle, ačkoli se ještě podlé,
vedlé psává; také podlí přichází (vz Jg. Slov.)
a súženým í o kvantitě původního dlie svědčí.
Gb. v List. filolog. II. 112. Cf. Gb. ib. 175.,
Mkl. S. 254. Podlee křieže. ZN. Jg. píše ve
Slov. ve všech dokladech podlé. — P., před-
ložka, pojí se s genitivem. — 1. O místě
znamená směr tam po boku, tam kol boku,
po straně tak však, aby věci jedna od druhé
ničímž odděleny nebyly, něm. neben-hin, an-
vorüber, längs. Sedl podlé mne na lavici.
Svěd. Podlé mne lehl. Flav. Podlé moře táhli
do města. Jg. Orel podlé lva krále stál. Smil.
Jměl tři miesta podle Jankova. (Tak často).
Pč. 2. — 2. Klade se o přiměřenosti činu
k obsahu jména, při němž stojí = jak toho
věc a povaha žádá aneb dovoluje, něm. gemäss,



	640

	Podkůrka, y, f., die untere Rinde. Podkuřovati, vz Podkouřiti. Podkutaliti, il, en, ení; podkutáleti, el, en, ení; podkutalovati, unterwälzen. — co. Us. Podkůvka, y, f. = podkovka. Podkůžní = podkožní. Na Slov. Podkvasný, podkvasničný, Unterhefen-. P.pivo, Unterhefenbier, Unterzeugbier, n. Rk. Podkytle, e, f., Unterkittel, m. Háj. Podlabati, eine Zeit lang höhlen. Ros. Podlábiti, il, en, ení, trhati, reissen. — co: šaty. Na mor. Zlínsku. Brt. Jestřáb po- dlábil nám mnoho slepic. Mor. Vz Podláviti. Podlaha, podlážka, y, f., na Slov. po- . dláž, e, f. — P. = široké prkno, die Diele, das Dielbrett. P-hy na most klásti. Reš. — P., položení prken na dno k chození po nich, die Dielung; zvl. v pokojích atd., z prken, z cihel, z mramoru atd., der Estrich, Diel- boden, Boden, Fussboden, V., BO. Vz S. N.; dlážka, dlažení, podlaží, dlažba, dláždění. Šp. P. hlazená, zdobná. Ráj, palicí nabíjená aneb čtverhranným kamením podložená,Kom., vykládaná, parketová, prkenná, povalná n. povalová (vz Dlažba), křížovaná n. kapucín- ská, Nz., prkenná n. desková (tabulková, par- ketová), Pt., roštová, kamenná (dlažba), Š. a Ž., temovaná (utlučená). Šp. P-hu klásti, položiti, Nz., dělati. D. P-hu mésti. V. P-hu deskovou, tabulkovou vydračkovati (ausspä- nen) přeložiti, podlažkami vykládati, vy- zdvihnouti, zhotoviti. Šp. Trám na podlahu: podlažina. Nz., Šp. P. se routí (jsouc ze syrových prken), se bortí, vstává. Sych. Na p-ze seděti. Us. Od p-hy = z gruntu, dů- kladně, von Grund aus, gründlich. Pole od p-hy orati; něčemu od p-hy se učiti. Us. u Petrovic. Dch. Postavili věže dřevěné s mnohými p-ami (patry) a alkéři. V. Stavení o třech podlahách (poschodích). Har. II. 48., V. S nejvyšších podlah domů dolů se metali. Kom. Zahrajte mi od p-hy. Us. v Bělohrad. Bf. Vemte to přece, páni muzikanti, od p-hy! V Něm. Brodu. Všk. Na p-hy a na provazy lodí sedají. Ler. Naschvále jim šibenice o třech p-hách ustavena. V. P. lodí. — P. na hranici mlýnské, die Decke. P. v žlabu mlýnském, ve splavě, u pily; p. = trámce ve vratech jezu, jimiž se voda ve vratech hradí. Vys. — P., strop, die Decke des Zim- mers. Na Mor. Hý., N1. P. horní = strop. Jel. P., strop, s půdy hledě; tla (strop ze svět- nice). Chodím po p-ze (jsem-li na půdě). Hřebík je ve tle zaražen; Fussboden = dlážka. U Přer. Kd. P., der Fussboden, na Ostravsku; u Uher. Hradiště p. = strop, tla, Tč.; podlaze říkají v mnohých krajinách mor.: země n. dlážka. Mřk. Podlámati, vz Podlomiti. Podlamovač, podlamovatel, e, m., kdo podlamuje ku př. víno, der Abblatter. Us. Podlamovačka, y, podlamovatelka, y, podlamovatelkyně, ě, f., die Abblatterin. Us. Podlamovati, vz Podlomiti. Podlapiti, il, en, ení, podchytiti, unter- fangen, wegschnappen. Ros. Podlasek, sku, m., pšenice (žito) zaschlá, malá, drobného klasu. Žito je samý p-ek. Na mor. Zlínsku. Brt. ■	Podlátati, einen Fleck unterlegen. Us. Podlatek, tku, m., záplata, der Untersatz, Fleck. P. dáti, přišiti. Na mor. Drahansku. Hý. Podlatiti, il, ěn, ěm, podlátati, podlatek n. záplatu podsíti, einen Fleck unternähen. — co kde. Musila jsem košili na rameně p. Us. na mor. Drahansku. Hý. Podlavičí, n., místo pod lavicí. Jg. Podláviti = pomačkati, durch Drücken verderben, na Slov. Plk. Podlazebník, a, m. Unterchirurg, m. Podláž, vz Podlaha. Podlážditi, podlažiti, il, dlážděn, dlažen, ení, pflastern, dielen. — co čím: ulice ka- menem, V., podlahu mramorem. Br. Běda nad kněžími, že jimi všecko peklo již jest podlaženo. Bart. 259. 35. Podlažil podlahu jedlovými deskami. Bj. — co komu: někomu světnici. Ros. Podlažený, gepflastert. — čím. Podlaha p-ná kamenem. Bj. — Bart. Podlažice, ves v Chrudimsku. Vz S. N., Tk. IV. 737. — P., dlažice, Príasterziegěl, m. Berg. Podlážka, vz Podlaha. Podlažní prkno, Dielenbrett, n. Us. Podlažnice, e, f., podlažní dřevo, Dielen- kopf, m. D. Podlažník, u, m., hřebík k přibíjení prken- ných podlah, Dielennagel, m. — P., kámen podlé vrstev se lámající a brzo se vyšlapu- jící, spatný k stavení. — P., nebozez mající hrot rovný, plochý, ne do špičky vybíhajcí. Nvk. Podlažný čaloun, Fusstapete. Dch. Vz Po- dlažní. Podlé, podle; etymologicky zajisté podlé, neboť dlé = subst. neutr. = délka, podlé = längs; foneticky podle, vyslovujeť se obecně e v podle krátce. Na Slov. podla. Dlí jest súženo místo dlie; dlie, dlí pak jest subst. rodu střed. jako strbul. dlje a znamená v če- štině totéž co strbulh., totiž=longitudo. Toto substantivum béře se ve složení s předložkami ve apo (vе-dlé, po-dlé) do funkce předložkové a i v této funkci prozrazuje se býti akkusa- tivem, majíc při sobě genitiv, podlé řeky — po délce řeky. Sr. také s ve-dlé něm. ent- lang (= in + länge) a po-dlé s franc. selon (= secundum + longum), a ovšem i všeliké obdobné tvary slovanské (v. Mkl. S. 518.). Ve funkci předložkové skrátilo se bývalé dlie v podle, vedle, ačkoli se ještě podlé, vedlé psává; také podlí přichází (vz Jg. Slov.) a súženým í o kvantitě původního dlie svědčí. Gb. v List. filolog. II. 112. Cf. Gb. ib. 175., Mkl. S. 254. Podlee křieže. ZN. Jg. píše ve Slov. ve všech dokladech podlé. — P., před- ložka, pojí se s genitivem. — 1. O místě znamená směr tam po boku, tam kol boku, po straně tak však, aby věci jedna od druhé ničímž odděleny nebyly, něm. neben-hin, an- vorüber, längs. Sedl podlé mne na lavici. Svěd. Podlé mne lehl. Flav. Podlé moře táhli do města. Jg. Orel podlé lva krále stál. Smil. Jměl tři miesta podle Jankova. (Tak často). Pč. 2. — 2. Klade se o přiměřenosti činu k obsahu jména, při němž stojí = jak toho věc a povaha žádá aneb dovoluje, něm. gemäss,