G41

nach, entsprechend. Soudce podlé svědectví
soudí. St. Dávejte podlé statků almužen. Št.
Chovej se podlé práva a zřízení zemského.
Svěd. Soud boží jest podlé pravdy. Br. Napí
sa, šuhajko, podľa obyčaja. Na Slov. Ht. —-
3. Užívá se jí k vytčení důvodu t. j. toho,
v čem se něco zakládá — že, při, po, něm.
aus, nach, wegen. Nechť se ukáže, kdo a podlé
čeho může mne potupiti. Cap. Nemáte se
podlé čeho moudrostí a výmluvností chlubiti
( = z čeho, proč). Br. — Zk. S. 219. — 4. Ozna-
čuje osobu, v jejíž prospěch se co děje. Svěd-
kové více proti maršalkovi svědčili nežli
podlé něho. Žer. Záp. 129. (Brt.). Cf. Mkl.
S. 519., Zk. MI. II. 29., Brt S. 206, Dle,
Vedlé. — Pozn. 1. Podle něj, šp. m.: podlé
něho; podlé se pojí s gt. a ne s akkus. (jej).
— Pozn. 2. Podlé často klademe, kde by po
místo mělo: podlé hlasu, podlé řeči koho po-
znati; podlé hlavy své všecko činí. Jv. —
Pozn. 3. Ta kniha není podlé toho, aby mohla
býti schválena, správně: není taková, není
toho způsobu, obsahu, aby . . . Brs. 126.,
není toho hodna, aby . . . Ht. Brs. 275. Jeho
mírná povaha není podlé toho, aby někoho
chtěl urážeti m.: není taková, není s to,
aby . . . Ht. Brs. 275. — S dativem (zastr.).
Tu sem o to ji pohnal ku panskému semnu
a poněvadž se k tomu neznala, tu panským
nálezem měla mi o to právo činiti, potom
omluvami odvedla mě od toho i neučinila
mi toho podlé nálezu panskému. Půh. II. 225.

Podlebí, n. =podnebí. Vz l se přestrojuje
v n a Bž. 52.

Podlebnice, podlebice, e, f., jest ze tří
blan mozek obalujících nejzevnější a nej-
pevnější. Vz S. N., Schd. II. 333.

Podlec, dlce, m., ein Niedriggesinnter.
Dch.

Podlehlý, besiegt. Rk.

Podlehnouti, hnul a hl, utí; podlehati,
podléhati, podlíliati, sich darunter legen, un-
terliegen. — pod koho. Podlehl pod slona.
Br. — čemu: pokušení. Scip. Podléhati vše-
lijakým strastem, útrapám a protivenstvím.
Sš. II. 274. — Pozn. V obratech: to podléhá
právu, zákonu, mýtu, soudu atd. správně ří-
káme: pravu, zákonu, mýtu, proměnám atd.
podrobeno jest. Brs. 126.

Podlejší, kompar. a) adj. podlý, b) před-
ložky podlé = vedlejší, neben. Ros. Podlejší
pruty uřezati. Rozm. o včel.

Podlékař, e, m. Unterarzt, m. Us.

Podlémořský, pomořský, am Meere lie-
gend. Žalan.

Podlénožec, žce, m. P-žci, kteří od nás
poloprůměrem odděleni jsou, Nebeníussler,
m. Mus.

Podlepiti, il, en, ení, unten ankleben. —
co: papír. Us. — co čím: kůži papírem. Us.

Podlesáci na Litenčicku na Mor. Kda.

Podlesačka, y, f., die Waldbauerin. D.

Podlesák, a, m., kdo blízko lesa bydlí,
zvl. živí-li se vozením dříví, Holz-, Wald-
bauer, m. D. Vz Podlesáci.

Podlesí, n., Gegend unter dem Walde.
Břez. 189. Naše rola jsou za p Us. u Frydku.
Tč. — P., ves u Votic.

Podlesice,něm. Podletitz, ves u Podbořan.
PL.

Podléska, y, f., zastr., pták, cinerica. Aqu.

— P., vz Podléška.
Podlesní, unterwaldig.
Podlesník, a, m., vz Nálesník.
Podlešín, a, m., ves. Vz Tk. I .621., III. 656.
Podléška, podlíska, dodléska, pod-

léštka, y, f., rostlina záhy z jara kvetoucí.
P. jarní či prvosenka, primula officinalis, die
Frühlingsschlüsselblume; p. vyšší, primula
elatior, hohe Schlüsselblume; prvosenka za-
hradní či aurikule, primula auricula, Aurikel;
p. lepkavá, p. glutinosa, klebrige Schlüssel-
blume; p. huňatá, p. villosa, die zottige Primel;
p. nejmenší, p. minima, die kleinste Schlüssel-
blume; p. n. jaterník modrý, anemone hepa-
tica, blaues Leberblümchen, dreilappiges lie-
berkraut. Č1. 70., 5. Cf. Kk. 190., FB. 66.
Podléškový, podléštkový, z podléšky.
P. voda. Cern.

Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti,
tnul a tl, utí, unterfliegen. Jg. — koho:
holub jestřába podletěl. Us.

Podletí, n., čas před letem, der Vorsommer:
duben, květen. 1489. D. — P., jaro. V. Když
lastovice letí, jest znamení podletí. C. M. 445.

— P., čas roku vůbec, die Jahreszeit. Měsíc,
slunce i planety, v kterém čase neb p. svój
běh má skonávati. St. skl. I. 158. — Vz Pod,
Bž. 238.

Podletní, vz Podletí. Lenz-. P. čas, Troj.,
Smil v. 1700., měsíc, větríček, V., kvítí, Jel.,
květiny. D. — P. n. pouteční kosť, jedna
ze dvou lebových kostí, das Scheitelbein.
Ja., Krok. — Jg.

Podleva, podliva, na Mor. — podlé. Na
mor. Zlínsku: podevá. Brt.

Podlevín, a, m., ves u Nové Paky. PL.

Podlévka, y, f., čím se podlévá. Aqu.

Podlezač, e, m., der Kriecher, Fuchs-
schwänzler. V.

Podlezačství, n., die Kriecherei.

Podlézati, podlízati; podlézti, lezu, lezl,
zení, unterkriechen, sich ducken. — abs.
Kde nemůžeš přeskočiti, podlez (kde nelze
mocí, hleď pokorou). Ros., Šm. Lépeť jest
podlézti, kdeby nemohl přeskočiti. Reš. —
co, koho: zeď, koho (lisáním získati, sich
einschmeicheln). Us. — pod co, k čemu:
Rk. — komu, schmeicheln.

Podlézavosť, podlízavosť, i, f., die Krie-
cherei, neslušné snižování-se člověka před
jiným, aby nízkých účelů došel. MP. 135.

Podlézavý, podlezač, schmeichlerisch,
kriechend.

Podlí = podlé.

Podlíceti, vz Líceti

Podlíčiti, il, en,ení, podličovati, od zpodu
líčiti, dole zalíčiti, von unten tünchen. —
abs. Jsi již hotov s líčením V Docela ještě
ne, mám ještě podličovat -- co: světnici,
stěnu. Us. na Mor. Hý. — P., podrovnati.
Mor. Mřk.

Podlíčkový, was unter den Wangen ist.
P. odvodice. Ssav.

Podlina, podlinka, y, f., podlinky, pl.,
široké lemování sukně, St. skl., Garnier, Volant,
Falbel. Jir., Šp. Oblečen v rúcho k řízám
podobné, drahými p-nami okrášlené. ZN —
P. P-ny, dvě prkénka na dně košíků. Us. Č.

109