Předchozí (640)  Strana:641  Další (642) |
|
|||
G41
|
|||
|
|||
nach, entsprechend. Soudce podlé svědectví
soudí. St. Dávejte podlé statků almužen. Št. Chovej se podlé práva a zřízení zemského. Svěd. Soud boží jest podlé pravdy. Br. Napí sa, šuhajko, podľa obyčaja. Na Slov. Ht. —- 3. Užívá se jí k vytčení důvodu t. j. toho, v čem se něco zakládá — že, při, po, něm. aus, nach, wegen. Nechť se ukáže, kdo a podlé čeho může mne potupiti. Cap. Nemáte se podlé čeho moudrostí a výmluvností chlubiti ( = z čeho, proč). Br. — Zk. S. 219. — 4. Ozna- čuje osobu, v jejíž prospěch se co děje. Svěd- kové více proti maršalkovi svědčili nežli podlé něho. Žer. Záp. 129. (Brt.). Cf. Mkl. S. 519., Zk. MI. II. 29., Brt S. 206, Dle, Vedlé. — Pozn. 1. Podle něj, šp. m.: podlé něho; podlé se pojí s gt. a ne s akkus. (jej). — Pozn. 2. Podlé často klademe, kde by po místo mělo: podlé hlasu, podlé řeči koho po- znati; podlé hlavy své všecko činí. Jv. — Pozn. 3. Ta kniha není podlé toho, aby mohla býti schválena, správně: není taková, není toho způsobu, obsahu, aby . . . Brs. 126., není toho hodna, aby . . . Ht. Brs. 275. Jeho mírná povaha není podlé toho, aby někoho chtěl urážeti m.: není taková, není s to, aby . . . Ht. Brs. 275. — S dativem (zastr.). Tu sem o to ji pohnal ku panskému semnu a poněvadž se k tomu neznala, tu panským nálezem měla mi o to právo činiti, potom omluvami odvedla mě od toho i neučinila mi toho podlé nálezu panskému. Půh. II. 225. Podlebí, n. =podnebí. Vz l se přestrojuje
v n a Bž. 52. Podlebnice, podlebice, e, f., jest ze tří
blan mozek obalujících nejzevnější a nej- pevnější. Vz S. N., Schd. II. 333. Podlec, dlce, m., ein Niedriggesinnter.
Dch. Podlehlý, besiegt. Rk.
Podlehnouti, hnul a hl, utí; podlehati,
podléhati, podlíliati, sich darunter legen, un- terliegen. — pod koho. Podlehl pod slona. Br. — čemu: pokušení. Scip. Podléhati vše- lijakým strastem, útrapám a protivenstvím. Sš. II. 274. — Pozn. V obratech: to podléhá právu, zákonu, mýtu, soudu atd. správně ří- káme: pravu, zákonu, mýtu, proměnám atd. podrobeno jest. Brs. 126. Podlejší, kompar. a) adj. podlý, b) před-
ložky podlé = vedlejší, neben. Ros. Podlejší pruty uřezati. Rozm. o včel. Podlékař, e, m. Unterarzt, m. Us.
Podlémořský, pomořský, am Meere lie-
gend. Žalan. Podlénožec, žce, m. P-žci, kteří od nás
poloprůměrem odděleni jsou, Nebeníussler, m. Mus. Podlepiti, il, en, ení, unten ankleben. —
co: papír. Us. — co čím: kůži papírem. Us. Podlesáci na Litenčicku na Mor. Kda.
Podlesačka, y, f., die Waldbauerin. D.
Podlesák, a, m., kdo blízko lesa bydlí,
zvl. živí-li se vozením dříví, Holz-, Wald- bauer, m. D. Vz Podlesáci. Podlesí, n., Gegend unter dem Walde.
Břez. 189. Naše rola jsou za p Us. u Frydku. Tč. — P., ves u Votic. Podlesice,něm. Podletitz, ves u Podbořan.
PL. |
Podléska, y, f., zastr., pták, cinerica. Aqu.
— P., vz Podléška.
Podlesní, unterwaldig. Podlesník, a, m., vz Nálesník. Podlešín, a, m., ves. Vz Tk. I .621., III. 656. Podléška, podlíska, dodléska, pod- léštka, y, f., rostlina záhy z jara kvetoucí.
P. jarní či prvosenka, primula officinalis, die Frühlingsschlüsselblume; p. vyšší, primula elatior, hohe Schlüsselblume; prvosenka za- hradní či aurikule, primula auricula, Aurikel; p. lepkavá, p. glutinosa, klebrige Schlüssel- blume; p. huňatá, p. villosa, die zottige Primel; p. nejmenší, p. minima, die kleinste Schlüssel- blume; p. n. jaterník modrý, anemone hepa- tica, blaues Leberblümchen, dreilappiges lie- berkraut. Č1. 70., 5. Cf. Kk. 190., FB. 66. Podléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda. Cern. Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti,
tnul a tl, utí, unterfliegen. Jg. — koho: holub jestřába podletěl. Us. Podletí, n., čas před letem, der Vorsommer:
duben, květen. 1489. D. — P., jaro. V. Když lastovice letí, jest znamení podletí. C. M. 445. — P., čas roku vůbec, die Jahreszeit. Měsíc,
slunce i planety, v kterém čase neb p. svój běh má skonávati. St. skl. I. 158. — Vz Pod, Bž. 238. Podletní, vz Podletí. Lenz-. P. čas, Troj.,
Smil v. 1700., měsíc, větríček, V., kvítí, Jel., květiny. D. — P. n. pouteční kosť, jedna ze dvou lebových kostí, das Scheitelbein. Ja., Krok. — Jg. Podleva, podliva, na Mor. — podlé. Na
mor. Zlínsku: podevá. Brt. Podlevín, a, m., ves u Nové Paky. PL.
Podlévka, y, f., čím se podlévá. Aqu.
Podlezač, e, m., der Kriecher, Fuchs-
schwänzler. V. Podlezačství, n., die Kriecherei.
Podlézati, podlízati; podlézti, lezu, lezl,
zení, unterkriechen, sich ducken. — abs. Kde nemůžeš přeskočiti, podlez (kde nelze mocí, hleď pokorou). Ros., Šm. Lépeť jest podlézti, kdeby nemohl přeskočiti. Reš. — co, koho: zeď, koho (lisáním získati, sich einschmeicheln). Us. — pod co, k čemu: Rk. — komu, schmeicheln. Podlézavosť, podlízavosť, i, f., die Krie-
cherei, neslušné snižování-se člověka před jiným, aby nízkých účelů došel. MP. 135. Podlézavý, podlezač, schmeichlerisch,
kriechend. Podlí = podlé.
Podlíceti, vz Líceti
Podlíčiti, il, en,ení, podličovati, od zpodu
líčiti, dole zalíčiti, von unten tünchen. — abs. Jsi již hotov s líčením V Docela ještě ne, mám ještě podličovat -- co: světnici, stěnu. Us. na Mor. Hý. — P., podrovnati. Mor. Mřk. Podlíčkový, was unter den Wangen ist.
P. odvodice. Ssav. Podlina, podlinka, y, f., podlinky, pl.,
široké lemování sukně, St. skl., Garnier, Volant, Falbel. Jir., Šp. Oblečen v rúcho k řízám podobné, drahými p-nami okrášlené. ZN — P. P-ny, dvě prkénka na dně košíků. Us. Č. 109
|
||
|
|||
Předchozí (640)  Strana:641  Další (642) |