642

Podlinkovati, naběrkovati, garnieren,

falten. Šp.

Podlípati, chutnati, schmecken. To jídlo
mu nepodlípá. Us. u Olom. Sd. Vz násl.

Podlípnouti, pnul a pl, utí, podlípati,
unten ankleben. — co: papír. Us.

Podlíska, y, f., třasořitka, pták. Us. Dch.

Podlískoví, n., místo pod lískami (u hvo-
zdu), vulgo svině (Sau), Lufterwärmungs-
kammer, f. Suk.

Podlístek, stku, m., ovoce pod listem vy-
rostlé a proto nevyspělé. Na mor. Zlínsku. Brt.

Podlistek, stku, m. = podlistník. Dch.

Podlistí, n. P. slovou pošvičky, z jejichž
úžlabíčka listy vynikají ku př. u chřestu.
Rostl.

Podlistník, u, m. Feuilleton. Dch. Obyč.:
pod čarou.

Podlistný, pod listím jsoucí. P. hrozny.
Rostl.

Podliti, podliji, podleji, podlij, il, it, iti;
podlívati, untergiessen. V. — co. Ondyno
mé zočení Nyninu podlilo pleť. Kam. — se
čím kdy. Po ráně prouha krví se podlila.
Sych., Lk.

Podlitina, y, f., Blutunterlaufung, f.

Podlízač, vz Podlezač.

Podlízati, vz Podlézati.

Podlízavosť, i, f., pochlebnosť, vz Pod-
lézavosť.

Podlízavý, vz Podlézavý.

Podlizovati, podlízati, podlíznouti, znul
a zl, ut, utí, unterlecken. — co. Řeka pod-
lizuje břehy (podmílá). L. — Podlizovati
se, na Slov. — podlízati, schmeicheln. Plk.

Podlodí, n., spodek lodí, Kiel, m.

Podlodní, pod lodí jsoucí. P. voda. Us. —
P., ího, m. Admiral, m. D.

Podloha, y, f., co podloženo, ku př. p.
u děla, Unterlage, í., Untergestelle, n. D. Sr.
Podklad.

Podloktí, n., der Unterarm.

Podlom, u, m., podlomování kře vinného,
smítka. Die Abblätterung, das Auskrauten.
P. vinice. Us., Šk. P. jest druhá řezba lišíc
se od první toliko tím, že v první řezbě se
odstraňuje zbytečné réví loňské, v druhé pak
nejvíce mladba, jež téhož roku povyrostla.
Vz více v Ck. 251. — P., pazouch, Rebschoss,
m. V. — Podlomy, pl., neduh konský, zdra-
stění chlupů od much, kolem koruny a hlezen,
der Straubfiuss; ošoustané tvrdé místo, die
Struppe. Ja., D.

Podlomek, mku, m., co se podlamuje,
die abgeblatteten Zweige. Vz Podlom, 1. —
P., natržená, rozpuklá kůže u člověka, koně
atd., die Schrunde. — P. P-ky na nohách
koňských, částka vykroužená a ohebná mezi
kotníkem a kopytem. Us. Dch.

Podlomiti, il, en, ení; podlámati, pod-
lamovati, von unten abbrechen. — co: ra-
tolesť, vinné listí, abblättern, D., zeď. Plk.

Podlomník, a, m., der Blattleser. Berg.
Vz Podlomiti.

Podlosť, i, f., nízkost, ona vlastnosť mysli
lidské, jež se nedůstojně ponižuje před moc-
ným, aby tím zisku nějakého došla. Vz S. N.
Die Niedrigkeit. P. v slohu, plaskosť. Jg.
Podlosť je zbytečné ponížení se. Jg. — P.,
špatnosť, Geringfügigkeit, f. Plk.

Podloubí, n. Laubengang, m.. V., Kom.
J. 661. Vz S. N.

Podloučí, n., ves u Jílového.

Podlouditi, il, zen, ení, paschen. — co.
zboží. Rk. — se někam, sich einschleichen.
Rk. — se při čem. Podloudilo se při tom
více výtržek. Šm.

Podloudně, hinterlistig. P. něco někam
přivésti, někoho někam dostati (einschwär-
zen).

Podloudní, -dný. P. obchod (novější).
Schleich-.

Podloudnický, Schleich-.

Podloudnictví, n. Schmuggel, Schleich-
handel, m. P., pašování, každý obchod pro-
vozovaný proti zákonům finančním, ale zvl.
přestupování zákonů celních. Vz S. N. P.
provozovati. Nt.

Podloudník, a, m. Schwärzer, Schleich-
händler, Schmluggler, m. Rk.

Podlouhlosť, i, f. Länglichkeit, f. Jg.

Podlouhlý, podlouhovatý, podluhovatý,
podloužný, podluhovitý, länglich. V. P.
plocha, ovoce, tvář, rána, chléb. — Jg.

Podlovčí, ího, m., der Jägermeister. D.

Podlož, e, f., podložení, die Unterlegung.
Koně na p. Us. — Podlože u varhan, die
Wagbalken. V.

Podložek, žku, m., podklad, die Unterlage.
Za p. sloužiti.

Podloženec, nce, m., podložené dítě, der
Wechselbalg. Vz S. N.

Podložený; podložen, a, o, unterlegt. P.
kůň. Jel. S podloženými koňmi jeti. Šp. P.
pes (u myslivců), Šp., přípřež, D., dědic
(vz Podložiti), D., dítě. V.

Podloží, n., der Ort unter dem Bette. Pr.
zv. L. 5.

Podložiti, il, en, ení; podklásti, podkladu
(zastr.), kladl, den, ení; podkládati, (podložo-
vati), unterlegen, V.; nachsetzen; unterschie-
ben, verfälschen. Jg. — co: oheň, koně (na
místo umdlených čerstvé dáti), dítě, ruce,
dědice (v nedostatku hlavního dědice jiného
položiti). Us., D. — co kam: dřevo pod
trám, vejce pod slepici, podušku někomu
pod hlavu. Us. Myšlénky zlé do srdce ně-
komu p. Ob. Pan. — co čím: Jedni břemenem
lakomstvie hrdla svá podložují, druzí . . .
Boč. exc. — co k čemu: dítě k vysazení
p. Us. — co komu, čemu: včelám. Ros.
o včel. Slovům jiný smysl p. Rk. P. někomu
něco, zumuthen. Dch. — se komu = pod-
lézati, sich unterwerfen, V.; poddati se, po-
nížiti se, schmeicheln. Us. u Chrud. aj.Kd.,
Sá.

Podložka, y, f. Unterlage, í., Untersatz,
m. P. pro nože, Messerrasteln, f. Nf. P. pod
hodiny. Šm. P. z kaučuku na postel. Cn. P.
ve vinárnách, Kranzmutterunterlage. Šk.

Podložní, Unterleg-. P. dříví. Schön. exc.

Podlubati, mit den Fingern in etwas
Weiches stochern. Kobzole na poli podlu-
bané (ausgegraben, gestohlen). Na Ostrav.
Tč.

Podludník, a, m. (podlidník), podruh, člo-
věk ženatý, který nemaje chalupy u jiného
v podruží bydlí. Na Hané. Brt.

Podluhovatý = podlouhlý.

Podluhy, ves u Hořovic.