643

Podlup, n, podlupek, pku, m., podlomek.
P. zelí, vína, Kraut-, Weinblatt, n. — Pod-
lupky, pl., jídlo z podlupků zelných, Pro-
keln. Plk.

Podlusky, dle Dolany, ves u Roudnice.

Podluzování, n., podlízání. P. v dědictví,
die Erbschleicherei. Sš. II. 318. Vz Podlouditi.

Podlužáci u Hodonína. Kda.

Podlužany, dle Dolany, ves u Rožďalovic.
PL.

Podluží, n., luka v Brankovicích na Vyš-
kovsku. Mřk.

Podlůžko, a, n., die Studo am Gewehre.
Rk.

Podlužnák, a, m., der Förster, zastr. Rk.

Podlužnosť, i, f. Schuldigkeit, Verpflich-
tung, ť. Slov.

Podlužný; podlužen, -žna, -žno = po-
vinný, schuldig. D. P. polování, Jagdschul-
digkeit, f. Slov.

Podlý = nízký, nevelké ceny,prostý, špatný,
chatrný, gering, schlecht, niedrig, geringfügig.
P. věc. Kom. J. 90. — P., nešlechetný, nízký,
niedrig, niederträchtig, unedel. Jg. P. človek.
— Jg.

Podlyska (zastr.), y, f.,pták kozlík, merger.
Hank.

Podmáchnouti, chnul a chl, ut, utí, ein
wenig schwingen.

Podmalba, y, f., die Grundirung.

Podmalovati, grundiren. Dch.

Podmámiti, il, en, ení, berücken. Ld.

Podman, a, m., Aftervasall. Mus., J. tr.

Podmaněnec, nce, m., der Unterjochte.
Stf.

Podmanění, n., die Unterwerfung. Br.,
Jel.

Podmaněnosť, i, f. .podrobenosť,poddanosť,
Unterwürfigkeit, f. D. — Podmanitelnosť,
i, f. Bezwinglichkeit, f. D. — Podmanitelný,
bezwinglieh, bezwingbar. D. — Podmanitel,
e, m., pl. -lé, der Bezwinger, Eroberer. Cyr.

Podmaněný; podmaněn, a, o, unterjocht,
unterwürfig. V. P. krajina. V. — čemu. Žád-
nému nepodmaněný. V. P. náruživostem, pro-
měnám. Kom.

Podmanitelka, y, podmanitelkyně, ě,
f., Bezwingerin, f.

Podmanitelnosť, i, f., die Bezwingbar-
keit. D.

Podmanitelný, bezwinglich, bezwingbar.
D.

Podmanitelský, podmanivý, eroberisch.
Mus.

Podmaniti, il, ěn, ění; podmaňovati, pod
svou mocpřivésti,přemoci,podrobiti, unterthan
machen, überwinden, bezwingen, unter seine
Botmässigkeit bringen. V. — co komu čím.
Město, nepřítele válkou, mečem sobě p.; zemi
svému panství p., národy si p. V. Dvě krá-
levstvě sobě podmanichu. Rkk 49. Tělesnost'
si ho podmanila. Sych. — koho pod koho,
pod co. Nepřítele pod sebe p. V. Sobě ně-
koho pod úrok p. (zinsbar machen). Br. —
koho k čemu. Mě k tomu stavu podmanil.
St. skl. — se komu. Bib. — koho v co.
Ve věčné zatracení podmanil. Kanc. bratr.
Mdlejší v loupež sobě podmaňují (na moři).
Ler. Hřích si v otroctví lidi podmaňuje. Sš.
J. 148.

Podmanivosť, i, f., dobývavosť, Erobe-
rungssucht, f. Dch.

Podmanivý, eroberungssüchtig. P. válka,
Eroberungskrieg, m. Šm.

Podmanství, n., das Afterlehen. Mus.

Podmaršal, a, podmaršálek, lka, m.,
der Feldmarschalllieutenant. Rk.

Podmáselník, u, m., klouzek, kluzák,
boletus luteus, Butterpilz, m. Čl., Kk. 78.

Podmáslí, podmáslo, a, n., na Slov. cmár,
cmer. V. P. = mléko po stlučení másla zbylé
S. N. Buttermilch, f. Koho kaše spálila, ten
i na p. fouká. Utopil se mu táta v p. (neman
želské dítě). Prov., Sych. To pivo je jako
p., samo p. = kalné. Us. na Mor. —' P., na
Slov., kalová kaše. Plk. Máš oči jako p. Sá.

Podmáslík, a, m., kdo rád podmáslí jídá.

Podmásník, u, m., přikrývka na másinici,
der Butternapf. D.

Podmastiti, il, štěn, ění, mit Butter unter-
schmieren. Má podmaštěnou řeč (lstivý). Us.
— co. Rk. — koho čím: penězi, beste-
chen. Na Ostrav. Tč.

Podmaštěný. Má p-nou řeč, p-ná slova. Č.
Vz Podmastiti.

Podmazání, n., uplacení. Die Bestechung.
P-ním nejsnáze jeho přízně dojdeš. Sych.

Podmázanka, y, f. Spendage, f. Dch.

Podmazati, podmazám a podmaži, pod-
mazovati, unterschmieren; dary porušiti, be-
stechen. — co: kola, vůz. Us. — komu co:
palce (porušiti jej). Us. — koho čím: měšcem.
Sych., Dl.

Podmazek, zku, m., dar k podplacení,
Bestechung, f. Us. Dch. Vz Podmazanka.

Podměsíčný = zemský, irdisch. P. svět.
Jg.

Podměstek (zastr.), stka, m., der Vor-
städter. Ms.

Podměstí, n., dolejší část' města, před-
městí, die Vorstadt. V. V p. všech měst. BO.

Podmésti, metu, meť, metl, ten, ení; pod-
metati, podmítati, podmetnouti, darunter
werfen, unterwerfen; unterschieben; unter-
kekren, säubern. Jg. — co, koho: včely
(také: přehlížeti, zeideln), Bern., Koll., pole
(strniště orati, stürzen, feigen, stoppeln) Kom.
Že tě podmetu. Us. Dej pozor, ať tě nepod-
metu, sice se neoženíš (nevdáš). Us. Fr. —
komu co (podhazovati). Kom. — co jak
kam k čemu: knihy pod jménem sv. pro-
roků do církve k zlehčení a potupě uvoditi
a podmítati. Br. — co nač. Lichoučitelé i
list na jméno apoštolovo podmítnuli. Sš. II.
271., 289.

Podměstský, vorstädtisch. Ráj.

Podměšťák, a, m., der Vorstäďter, Pfahl-
bürger.

Podmet, u, m., v tělocviku, Unterschwung,
m. Vz KP. I. 481., 498. — P., skrýš, der
Schlupfwinkel. Slov. Bern. — P., podmetení,
podvržení, die Unterschiebung. P. spisu,
listu. Hý.

Podmět, u, podmětek, tku, m., podměť,
i, f., der Unterwurf. Séti na podměť (žito
po pšenici, místy: séti do mladi). Vz Pod-
mésti, Orati. Us. — S vyznamenáním klamu =
podvržení, podložená věc, etwas Unterscho-
benes, die Verfälschung, der Unterschleif