645

povědí klade se někdy do věty klavní oby-
čejně s předložkou s a vyrozumívá se ve
větě vedlejší z pouhého zakončení určitého
slovesa. Vím o příteli, že jest spravedliv m.:
vím, že přítel spravedliv jest. Ros. Vz Pře-
my kání.

Podmetati, vz Podmésti.

Podmetek, tku, m., p-ky, zadina, das
schlechte Getreide. Slov. Bern.

Podmětniti, il, ěn, ění, subjektiv machen,
subjektiviren. Mus.

Podmětnosť, i, f., Subjektivität, f. P. jim
vadí. Sš. Hc. 13.

Podmetnouti, tnul a tl, ut, uti = pod-
vrci, unterschieben, unterwerfen. — co čím
zač. Otčenáš od Franka ne uměním n. chy-
trostí za verulský podmetnutý. Šf. Cf. Pod-
mésti.

Podmetnutý, podmetený, podvržený, un-
terschoben, suppositus. P-tými lid po sobě
loudili písněmi. Sš. Hc. 8.

Podmětný, podmětu se týkající, subjek-
tiv. P. časoslova, vz Časoslovo. P. věta, vz
Věta podmětná.

Podmezek, zku, m., u meze zůstávající
necelý záhon. Us.

Podmílati, vz Podemleti. Unterwühlen.

Podmínečně, bedingungsweise. Stč. Alg.
104.

Podmínečný. P. příčestí. Ndr. 379. Be-
dingend. P. věta, vz Věta.

Podmíněný, bedingt. Us.

Podmíniti, il, ěn, ění, podmiňovati. —
co, bedingen.

Podmínka, y, f., die Bedingung. Základní
p. mravního dobra, die Grundbedingung des
sittlich Guten. MP. 8. Úplná znalosť věci
jest pravému úsudku p-kou. Dch. P-kou ně-
čeho býti. Dch. Místo p. bylo dříve: vý-
minka. Brs. 126.

Podmínkový, podmiňovací, dříve: vý-
minečný, výminkový. Brs. 126. P. věta, vz
Věta podmiňovací.

Podmiňovati, jest správné češtině slovo
neznámé, jehož zvláště užívají ve smyslu
něm. bedingen na př. Ctnosť a moudrosť se
podmiňuji, Tugend und Weisheit bedingen
sich gegenseitig m.: ctnosť a moudrost' jedna
z druhé pochází, plyne. Vz Plouti. Prostu-
puje všemohoucnosťjeho všecko, nýbrž všemu
za základ stojí. Kom. L. Dříve užívali: vy-
miňovati. Brs. 126.

Podmistr, a, m., pudmistr, der Ortsvor-
steher. Na Mor. Sd. — P., der Untermeister.
Dch.

Podmistrovati, Ortsvorsteher sein. Na
Mor. Sd.

Podmistrovství, n., Ortsvorsteheramt, n.
Shodili ho s p. Na Mor. Sd.

Podmistrový. P-vá, Gattin des Ortsvor-
stehers. Na Mor. Sd.

Podmítač, e, m., der Stoppelpflug. Šp.

Podmítati, vz Podmésti.

Podmítka, y, f., der Sturzacker; das Stop-
pelstürzen. Rk. — P. Divné posměchu plné
p-ky. Čr.

Podmítný, unterschoben. Jan Aug.

Podmladek, dku, m., kvas, Sauerteig, m.
Mor.

Podmlatnice, e, f., Tennebalken, m. Us.
Dch.

Podmleti, vz Podemleti.

Podmluviti se, il, ení, podvoliti se, sich
verbindlich machen. Poněvadž se podmluvil,
cožby páni nalezli, tehdy jí má plniti, Půh.
brn. 1406. — P. se, podřeknouti se, sich
versprechen. Št.

Podmočiti, unternässen.

Podmok, u, m., podmočení, das Unter-
nässen. — P., okrajek rybníku, který pod-
moká, das Teichufer. Ms. 1554.

Podmokati, podmoknouti, knul a kl, uti,
von unten nass werden. — z čeho. Pod-
mokala mu z jeho rybníka pastviska. Boč.
1485.

Podmoklany, dle Dolany, ves u Chotě-
boře.

Podmoklice, ves u Semil.

Podmokly, dle Dolany, mé. v Čech., Bo-
denbach. Vz S. N. —P., ves 1. u Sedlčan,
2. u Poděbrad, 3. u Čáslavi, 4. v Chebsku,
5. u Sušice, 6. u Zbirova. PL. Vz Tk. 1.
621., III. 656., Tf. 391. — Podmokelský.

Podmokří, n., mokřina, nasser Boden. Mm.

Podmol, u, m., na Slov. podmola, y, f.,
místo vodou podemleté, rokle, der Ufer-
bruch. Kat. 1913., V. Koř. ml. Ml. B. 8. —
P., oděrka, nápad vody (ve mlýně). Us. —
P., kal, nečistota, Satz, Schlamm, m. Aqu. —
P., u nohou kůže mezi prsty vyžraná. Us. —

Jg.

Podmoranča, e, f. = pomeranč. U Opav.
Klš.

Podmořský, unterseeisch. Us.

Podmostek, stku, m., der Unterpfosten
(am Teiche). Us. U rybníka prle nové aby
se udělaly i (se) splavem a p-stkem. 1561.
, Podmostí, n., místo pod mostem. Us.

Podmostnice, mostnice, e, f., Brücken-
pfahl, m. Čsk.

Podmostný, unter der Brücke seiend. Us.

Podmotati, unter etwas aufwickeln.

Podmouti, podmu, ul, ut, utí, povanouti,
blasen. — abs. Když podme polednie po-
větřie. BO. — na co. Br. Zažehá jako oheň,
když naň podmeš. BO. komu kam: v ucho.
Smil.

Podmračený, von Wolken verdeckt. Us.
Dch.

Podmrákati se, pomrákati se, sich zum
Regnen anschicken. Rk.

Podmrskovati, podmrskávati = trestati,
züchtigen. — koho čím: metlami. Res.

Podmuch, u, m., das Anblasen; das Auf-
wiegeln. L.

Podmychovati, dýchati, oddýchali. —-
co v čem. Každý podmychoval v něm od-
dech plameny tklivé. Gníd.

Podmysl, u, m., v theol.= hlubší či vyšší
smysl, jenž se pod rouchem literního smyslu
ukrývá, odtud též mystický zvaný, der my-
stische o. höhere Sinn, sensus mysticus. P.
vyšší vytvořiti. Sš. L. 50. Slova ta v p-slu
či smyslu hlubším zří ku Kristu. Sš. Ž. 26.

Podmyti, unterspülen. — co. Tiché vody
břehy podmývají. Č. M. 270. Voda všecky
mosty podmyla. Us. Tč.

Podmýtiti= podplatiti (mýto = clo, daň),
zastr. Jir.