646

Podnadíti, ději, ěl, ěn, ění, podnadívati,
unterfüllen. Us.

Podnájem, jmu, m. Aftermiethe. Zlob.

Podnájemník, a, m., Aftermiether, m.
Us.

Podnajmouti, ul, utí, podnajati, jal, jetí,
v podnájem vzíti, in Afterpacht nehmen. Zlob.

Podnapilosť, i, f., ein kleiner Rausch.
Dopustiti se nějakého skutku v p-sti. J. tr.
Vz Pijáctví v S. N.

Podnapilý, drobet opilý, nacáknutý, an-
gestochen, etwas berauscht, angetrunken. V.

Podnapiti, piji, pij, il, it, ití; podnapí-
jeti, el, en, ení, betrinken, berauschen. —-
koho. Každy člověk napřed dobré víno
staví a když se podnapili, tehdy to, co špat-
nější jest. Sš. J. 37. — koho, se čím: vínem.
— se kdy. Při dobré vůli dobře se pod-
napil. V.

Podnapitý = podnapilý. Ros.

Podnapraviti, il, en, ení, podnapravovati,
heimlich zu etwas abrichten. L.

Podnaraziti se, pořádně se najísti a na-
piti. Us.

Podnářečí, n., Unterdialekt, m. Us.

Podnářečný, unterdialektisch. P. rozdíl.
Mus. VIL 18.

Podnártí, n., obsázka. Uiberstämm, m. Dch.

Podnášeti, vz Podnésti.

Podňati, vz Podejmouti.

Podňatý, vz Podjatý.

Podnaučiti, il, en, ení, beibringen. — se
čemu, anlernen. Na Ostrav. Tě.

Podnávrh, u, m. Amendement, n. Rk.

Podnebení, n. = podnebí, der Gaumen.
Slov.

Podnebes, u, m., der Aether. Bhmr.

Podnebesí, n., prostor pod nebem. P. bě
plno osvěty ot slunce. Rkk. 11. Vz Pod-
chlumí, Podnebí.

Podnebeský, unter dem Himmel befind-
lich. P. věc, země, svět. L.

Podnebí, n. (zastr. podnebesí), místo pod
nebem, der Ort, Bezirk unter dem Himmel.
Rkk., Č., Puch. Zahlazi pamět A-vu z pod-
nebie. BO. Vz Podnebesí. — P., pás nebe
n. země vztahem na své položení, teplo atd.,
souhrn všech poměrů povčtrnosti některého
místa na zemi t. j. poměrů panujícího na
tom místě vlhka a tepla ve vzduchu. Vz
více v S. N. Das Klima, Jg. P. jest povaha
vzduchu některé krajiny n. soubor všech
vlastností (i výjevů) vzduchu některé kra-
jiny. Tl. P. přímořské (jest mírnější), vnitro-
zemské (je drsnější), Tl., p. pevniny. S. N.
P. horké, mírné, nezdravé, Nt., mathematické,
Š. Ž., studené. P. Čech, vz S. N. II. str. 315.

— P. ve světnici, na Slov. = strop, die Decke.

— P., hůra, podlaha, der Boden. Zlob. —
P., patro domu, Stock, m. Bydlí v třetím
p. Sych. — P. v ústech, svrchek úst, der
Gaumen. V.

Podnební, Gaumen-. P. souhláska, vz
Hláska. — P., unter dem Himmel befindlich.
F. báně. Dch.

Podnebnice, e, f. = podnební souhláska.

Podněcovatel, e, m. = podnětce.

Podněcovati, vz Podnítiti.

Podnepich, u, m., bylina pichlavá na
mezích rostoucí. U Hořic. Hk.

Po dnes, vz Dnes.

Podnesek, ska, m., podneše, ete, n.,
pozdníště, ěte, n., kachně, housátko z dru-
hého hnízda. D. Vz Ovesník. Gänslein von
zweiter Brut.

Podnesení, n. Vz Podnésti. Vítězskú řečí
a rytieřským p-niem (exhortatio). BO.

Podneslosť, i, f., vysokost, Erhabenheit,
f. L.

Podneslý, drobet zvýšený, etwas hoch,
erhaben. L.

Podnésti, nesl, nesen, šen, ení; podno-
siti, il, en, ení; podnášeti, el, en, ení; pod-
nosívati, podnášívati, aufheben, von unten
heben; aufblasen, stolz machen; anreizen,
aufwiegeln. — abs. Slepice podnáší. Us. —
co, koho. Vlna lodi podnesla; p. zrak (sur-
sum adspicere). Kom. Slepice kvočnu pod-
nesla. Us. Co tě podnáší, že tak se mnú
pyšně mluvíš ? Pass. 1016. Pod někým i korek
tone a jiného i olovo podnáší. Č. M. 157. —
čeho. Zraku podnesa mohl jsem na věc hle-
děti. Kom. L. 12. Vz Spodoba. — na čem.
Někoho na šíjích p. Měst. bož. — komu.
Podnesla mu ručnice. Ros. — koho proti
komu (popuditi). Ms. Leg. — se = pozdvi-
hnouti se, sich erheben; 2. zmrhati se, pad-
nouti, počíti jsouc nevdanou, zu Falle kom-
men. Sml. Ta panna se již podnesla. Ros. —
se s kým, s čím. Sířičník vodíkový s dýmy
solnovodíkovými se podnášeje síru osazuje.
Krok. P. se s někým = zmrhati se. D. — se
od čeho: od věci se p. = vzdáliti, von der
Sache abkommen. Br. — koho k čemu.
Beřte se pryč a lidí k svádě nepodnášejte.
Pass. 888. Pokora duši člověkovu až ku blan-
kytu podnáší. Sš. L. 176. Aby Martu znenáhla
k vyšším potřebám a k vyšší víře podnesl.
Sš. J. 188. — se v co: v chloubu. Výb. I. 761.
— se odkud. Mnoho dýmu podnášelo se
z jižné strany. Krok. — se komu: muži.
Lom. — se nač: na nohy, sich auf die Füsse
helfen. Šm. — nad co. Pán, ač tělo vzal
z matky Marie, dle božství nekonečně výše
nad ni podnesen jest. Sš. J. 39. — se kdy.
Snáze neštěstí trpělivě snášeti nežli ve štěstí
se nepodnášeti. č. M. 152.

Podneše, vz Podnesek.

Podnešní, bis zum heutigen Tage. Šf.
Rozpr. 17.

Podnéště, vz Podnesek.

Podnéšťka, y, f., husa podnéšťata mající,
zum zweitenmal brütende Gans. Us. Dch.

Podnět, u, m., podnět, i, f. (Lom.), pod-
pal, podzeha, troud, Zunder, m., Nahrung
des Feuers, brennbare Sachen. Jg. Chytila
se jiskra podnětu. Jel. P. ohni odňali. Dal.
Oheň bez podnětu nehoří. Prov. Jg. — P.,
pobudka, bodec, pohnutka; příčina, Reiz,
Antrieb, Sporn, Trieb, m., Triebfeder, Fackel,
Veranlassung, Ursache. To jest opět p. bu-
doucí nechuti. Let. To jemu p. dalo, zmoc-
niti se znovu domu toho. Dáti p. ke hříchu
jakémukoliv. Sš. Mt. 186., 205. P. prvoprvý
k hříchu = mimovolné hnutí zložádosti či
žádostivosti v nás, die erste Regung der
Begierlichkeit in uns, motus primoprimus.
Sš. O. 145. Ve vzkříšení Páně i my nejmoc-
nější p. k důvěře nalezáme. Sš. I. 330. P.
hříchu. Aqu. P. chlípnostem. Jel. Tanec p.



	646

	Podnadíti, ději, ěl, ěn, ění, podnadívati, unterfüllen. Us. Podnájem, jmu, m. Aftermiethe. Zlob. Podnájemník, a, m., Aftermiether, m. Us. Podnajmouti, ul, utí, podnajati, jal, jetí, v podnájem vzíti, in Afterpacht nehmen. Zlob. Podnapilosť, i, f., ein kleiner Rausch. Dopustiti se nějakého skutku v p-sti. J. tr. Vz Pijáctví v S. N. Podnapilý, drobet opilý, nacáknutý, an- gestochen, etwas berauscht, angetrunken. V. Podnapiti, piji, pij, il, it, ití; podnapí- jeti, el, en, ení, betrinken, berauschen. —- koho. Každy člověk napřed dobré víno staví a když se podnapili, tehdy to, co špat- nější jest. Sš. J. 37. — koho, se čím: vínem. — se kdy. Při dobré vůli dobře se pod- napil. V. Podnapitý = podnapilý. Ros. Podnapraviti, il, en, ení, podnapravovati, heimlich zu etwas abrichten. L. Podnaraziti se, pořádně se najísti a na- piti. Us. Podnářečí, n., Unterdialekt, m. Us. Podnářečný, unterdialektisch. P. rozdíl. Mus. VIL 18. Podnártí, n., obsázka. Uiberstämm, m. Dch. Podnášeti, vz Podnésti. Podňati, vz Podejmouti. Podňatý, vz Podjatý. Podnaučiti, il, en, ení, beibringen. — se čemu, anlernen. Na Ostrav. Tě. Podnávrh, u, m. Amendement, n. Rk. Podnebení, n. = podnebí, der Gaumen. Slov. Podnebes, u, m., der Aether. Bhmr. Podnebesí, n., prostor pod nebem. P. bě plno osvěty ot slunce. Rkk. 11. Vz Pod- chlumí, Podnebí. Podnebeský, unter dem Himmel befind- lich. P. věc, země, svět. L. Podnebí, n. (zastr. podnebesí), místo pod nebem, der Ort, Bezirk unter dem Himmel. Rkk., Č., Puch. Zahlazi pamět A-vu z pod- nebie. BO. Vz Podnebesí. — P., pás nebe n. země vztahem na své položení, teplo atd., souhrn všech poměrů povčtrnosti některého místa na zemi t. j. poměrů panujícího na tom místě vlhka a tepla ve vzduchu. Vz více v S. N. Das Klima, Jg. P. jest povaha vzduchu některé krajiny n. soubor všech vlastností (i výjevů) vzduchu některé kra- jiny. Tl. P. přímořské (jest mírnější), vnitro- zemské (je drsnější), Tl., p. pevniny. S. N. P. horké, mírné, nezdravé, Nt., mathematické, Š. Ž., studené. P. Čech, vz S. N. II. str. 315. — P. ve světnici, na Slov. = strop, die Decke. — P., hůra, podlaha, der Boden. Zlob. — P., patro domu, Stock, m. Bydlí v třetím p. Sych. — P. v ústech, svrchek úst, der Gaumen. V. Podnební, Gaumen-. P. souhláska, vz Hláska. — P., unter dem Himmel befindlich. F. báně. Dch. Podnebnice, e, f. = podnební souhláska. Podněcovatel, e, m. = podnětce. Podněcovati, vz Podnítiti. Podnepich, u, m., bylina pichlavá na mezích rostoucí. U Hořic. Hk.	Po dnes, vz Dnes. Podnesek, ska, m., podneše, ete, n., pozdníště, ěte, n., kachně, housátko z dru- hého hnízda. D. Vz Ovesník. Gänslein von zweiter Brut. Podnesení, n. Vz Podnésti. Vítězskú řečí a rytieřským p-niem (exhortatio). BO. Podneslosť, i, f., vysokost, Erhabenheit, f. L. Podneslý, drobet zvýšený, etwas hoch, erhaben. L. Podnésti, nesl, nesen, šen, ení; podno- siti, il, en, ení; podnášeti, el, en, ení; pod- nosívati, podnášívati, aufheben, von unten heben; aufblasen, stolz machen; anreizen, aufwiegeln. — abs. Slepice podnáší. Us. — co, koho. Vlna lodi podnesla; p. zrak (sur- sum adspicere). Kom. Slepice kvočnu pod- nesla. Us. Co tě podnáší, že tak se mnú pyšně mluvíš ? Pass. 1016. Pod někým i korek tone a jiného i olovo podnáší. Č. M. 157. — čeho. Zraku podnesa mohl jsem na věc hle- děti. Kom. L. 12. Vz Spodoba. — na čem. Někoho na šíjích p. Měst. bož. — komu. Podnesla mu ručnice. Ros. — koho proti komu (popuditi). Ms. Leg. — se = pozdvi- hnouti se, sich erheben; 2. zmrhati se, pad- nouti, počíti jsouc nevdanou, zu Falle kom- men. Sml. Ta panna se již podnesla. Ros. — se s kým, s čím. Sířičník vodíkový s dýmy solnovodíkovými se podnášeje síru osazuje. Krok. P. se s někým = zmrhati se. D. — se od čeho: od věci se p. = vzdáliti, von der Sache abkommen. Br. — koho k čemu. Beřte se pryč a lidí k svádě nepodnášejte. Pass. 888. Pokora duši člověkovu až ku blan- kytu podnáší. Sš. L. 176. Aby Martu znenáhla k vyšším potřebám a k vyšší víře podnesl. Sš. J. 188. — se v co: v chloubu. Výb. I. 761. — se odkud. Mnoho dýmu podnášelo se z jižné strany. Krok. — se komu: muži. Lom. — se nač: na nohy, sich auf die Füsse helfen. Šm. — nad co. Pán, ač tělo vzal z matky Marie, dle božství nekonečně výše nad ni podnesen jest. Sš. J. 39. — se kdy. Snáze neštěstí trpělivě snášeti nežli ve štěstí se nepodnášeti. č. M. 152. Podneše, vz Podnesek. Podnešní, bis zum heutigen Tage. Šf. Rozpr. 17. Podnéště, vz Podnesek. Podnéšťka, y, f., husa podnéšťata mající, zum zweitenmal brütende Gans. Us. Dch. Podnět, u, m., podnět, i, f. (Lom.), pod- pal, podzeha, troud, Zunder, m., Nahrung des Feuers, brennbare Sachen. Jg. Chytila se jiskra podnětu. Jel. P. ohni odňali. Dal. Oheň bez podnětu nehoří. Prov. Jg. — P., pobudka, bodec, pohnutka; příčina, Reiz, Antrieb, Sporn, Trieb, m., Triebfeder, Fackel, Veranlassung, Ursache. To jest opět p. bu- doucí nechuti. Let. To jemu p. dalo, zmoc- niti se znovu domu toho. Dáti p. ke hříchu jakémukoliv. Sš. Mt. 186., 205. P. prvoprvý k hříchu = mimovolné hnutí zložádosti či žádostivosti v nás, die erste Regung der Begierlichkeit in uns, motus primoprimus. Sš. O. 145. Ve vzkříšení Páně i my nejmoc- nější p. k důvěře nalezáme. Sš. I. 330. P. hříchu. Aqu. P. chlípnostem. Jel. Tanec p.