Předchozí (646)  Strana:647  Další (648) |
|
|||
647
|
|||
|
|||
k marnostem s sebou nese. Kom. To vám
k podnětu bude. Kram. P. dáti čemu. Jel. U zimnice má se p. (příčina) odstraniti. Ja. To zavdalo p. k válce. Nt. Podnětce, podněcovatel, podnětitel,
e, m., der Anfacher, Anreizer, Anstifter. Ms. Podnětí, í, n., die Vertiefung. P. struh.
Vz Podejmouti. Podnětlivý, podněcující, erregend, rei-
zend. P. tanec. Jg. Podnětový. P. žito (v podnětí). Seje-li
se žito po pšenici, před kterou byl úhor, slove žito p. U Bydž. Mý. Podněž = podjíždě.
Podnícení, n., podpálení, das Unterzün-
den. P. ohně. — P., navedení, pohnutí k čemu, Anreizung, f. P. tělesného hříchu. Lom. Podnícený; podnícen, a, o, unterzündet;
angefacht. — čím. Rozkoš nesnadnostmi podnícená. Jel. Podnik, u, m. = podniknutí. Pustiti se
v podnik. Krok. Ten p. se vyplácí. Us. To je G-vým p-kem. Us. v Dobrušce. Vk. Podnikací, Unternhmungs-, Bur.
Podnikání, n., podstoupání, das Aufsich-
nehmen, Bestehen. P. čeho. Reg. zdr. Veške- ren život Páně nebyl leč ustavičné p. smrti. Sš. J. 175. — P., před se brání, das Unter- nehmen. P. se převrhlo. Sych. Podnikatel, e, m., pl. -lé. Unternehmer,
m. P. díla, stavby. Podnikati, podniknouti, knul a kl, utí =
podstoupiti, pod něco vjíti, na sebe bráti, sich unterwerfen, eingehen, auf sich nehmen. — co: právo, soud, kázeň, pokutu, nebez- pečenství, jho (trpěti), práci p. V. To sám první podnikni. V. P. cestu, Šm., zkoušku, Kom., škodu, Bart. 2. 27., přísahy, Pr. měst., břemena městská. Plk. P. trest, smrť, lépe: podrobiti se trestu, neboť p. = před se bráti. Jg. Načež Pán snažněji se modle ostatek půtky té podnikl. Sš. L. 204. Praví, že Kri- stus také vněšná nebezpečenství podnikati musil. Sš. Mr. 8. Ústava hradová veliké pro- měny podnikala, erfuhr Veränderungen. Pal. Radh. 155. Musel p. krále svého milosť i ne- milosť. Pal. IV. 2. 568. Bíd a těžkostí mnoho podnikáme. Nud. — čeho. Horníci toho p. se zpěčovali. Mus. — koho zač. Za pána jej podnikli. Mus. — (co) komu. Sám všechny služby pánu Bohu podniká. Solf. Svým ne- přátelům v nedovtipě podnikneš (se podro- bíš). Leg. P. pokutám. Br. — co od koho. Posměch od světa p. Kram. A budeme-li od zahubců země takové škody podnikati, což můž již horšieho býti? Let. 205. — co proč. Nějakou práci pro vzdělání vlasti p. V. Něco pro výdělek p. Ml. — jak kam. Kdož sám svú volí pod jeho moc p. chce. Leg. — co s kým: obchod nějaký, Us., soud. Th. — co kde: smrť pod mečem p. Podnikavosť, i, f., Unternehmungsgeist,
m. Podnikavý, pokuslivý, unternehmend. P.
panovník, Sych., duch. Mus. Jg. Sbr. sp. 182. Podniknouti, vz Podnikati.
Podniknutí, n., podstoupení, die Unter-
ziehung. P. trestu. Jg. — P., předsevzetí, die Unternehmung. P. = samočinnosť účelná i složitá i nesnadná. HS. Vz S. N. P. se po- |
vedlo; tím p-tím dojdeš chvály. Sych. P.
vojenské, soukromé. Nt. — Bylo to z p. jejího. Vz Podnik. Us. v Dobrušce. Vk. Podnímka, y, í, Unternehmung, f., Ge-
schäft, m. Podníščunka, y, f., ostalá voda z mléka
po sýře vycezená. Na Beskydech. Tě. Podníště, ěte, podlišče, ete, n.= pod
nesek. Us. Podnítiti, podněť, nítil, nícen, ení; pod-
něcovati — podpáliti, podmychovati, an-, un- terzünden. Jg. — co (kde): oheň, BO., oheň pod rendlíkem, Jád.; p. náruživosť, lásku, záští, D., milosť. V. — koho, čeho proti komu. Nás proti tobě podněcoval. Sych. Všeho vojska proti židům podněcuje. Br. — koho čím. Sočením a pomluvami krále p. Br. — koho k čemu: k hříchům. Br. P. žádosť k libosti tělesné. Št. N. 114. K zlosti p. Čr. Podnítka, y, f. = podnět. P. k hříchu,
Ursache, f. Sd. Podnivek, vku, m., palouk, kus louky pod
polem. Us. Podnížka, y, f., dřevo na ramenech oje
vzadu, aby mohla jíti níže neb výše. Hk. Vz Podjíždě. Podnoh, u, m. = podnož, Fussgestell, n.
Slov. Podnoha, y, f., vz Podnůžka.
Podnos, u, m., podnesení vynesení, osla-
vení, die Erhöhung. Prosba ta týkala se se- slání messiáše a p-su jím národa veškerého. Sš. L. 10. — P., Tasse, f. P. ovalní, ku- laté, čtyřhranné, z porculánu. Nf. Podnosek, sku, m., podnosky, pl. = zbytky,
Uiberbleibsel, n. Nebudu jeho podnosky jísti. Us. — P., vousy pod nosem, Schnurbart, m. Č. Podnoukati = ponoukati.
Podnož, e, podnože, e, podnožka, pod
nůžka, y, podnože, í, pl., f., podnoží, n. — podnožní stolička, Schemel, Fussschemel, Antritt, Fusstritt, m., Fussbank, f. V., Kom. J. 556. Místo podnože ho užíval. V. P. u stolu = trnož. D. P. sochy, der Fuss einer Säule. Km. — P., páka šlapací, der Tritthebel. Sedl. P. u řezačky, u stavu tkadlcovského, u vozu a u pluhu (podnížka), Jg., při kolo- vratu, u Olom. Kd., u soukenníků. Der Tritt. Nvk. — Ve smyslu přeneseném. Dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých. Br. Nebe jest mi stolice a země pod- nože noh mých. Br. Jáť jeho podnoží ne- budu. Jg. Lb. Vz Nedůtklivý. Položeni budú nepřietele podnož noh jeho. ZN. — 2. Pod- nože, podnoží = mladé, nové, vyrostlé obilí, odnož, Schossreiss, n., Nebenschössling, m. Od podnoží pustilo obilí, roste. Podnožek, žku, m., podnožka u měchu
ve skelné huti, der Tritt des Blasebalges. Rk. — P., der Fusstritt an der Schnitzbank. Šp. Podnožiti, il, en, ení, unterwerfen. Rk.
Podnožkový, vz Podnožní.
Podnožní, Fuss-, P. stolička (podnož). V.
P. dílo u tkadlců, které na více než dvě podnožky se dělá, Kunstweberei, f. Dílo p., polotažené. Chmela, Us, — Jg. |
||
|
|||
Předchozí (646)  Strana:647  Další (648) |