647

k marnostem s sebou nese. Kom. To vám
k podnětu bude. Kram. P. dáti čemu. Jel.
U zimnice má se p. (příčina) odstraniti. Ja.
To zavdalo p. k válce. Nt.

Podnětce, podněcovatel, podnětitel,
e, m., der Anfacher, Anreizer, Anstifter. Ms.

Podnětí, í, n., die Vertiefung. P. struh.
Vz Podejmouti.

Podnětlivý, podněcující, erregend, rei-
zend. P. tanec. Jg.

Podnětový. P. žito (v podnětí). Seje-li
se žito po pšenici, před kterou byl úhor,
slove žito p. U Bydž. Mý.

Podněž = podjíždě.

Podnícení, n., podpálení, das Unterzün-
den. P. ohně. — P., navedení, pohnutí k čemu,
Anreizung, f. P. tělesného hříchu. Lom.

Podnícený; podnícen, a, o, unterzündet;
angefacht. — čím. Rozkoš nesnadnostmi
podnícená. Jel.

Podnik, u, m. = podniknutí. Pustiti se
v podnik. Krok. Ten p. se vyplácí. Us. To
je G-vým p-kem. Us. v Dobrušce. Vk.

Podnikací, Unternhmungs-, Bur.

Podnikání, n., podstoupání, das Aufsich-
nehmen, Bestehen. P. čeho. Reg. zdr. Veške-
ren život Páně nebyl leč ustavičné p. smrti.
Sš. J. 175. — P., před se brání, das Unter-
nehmen. P. se převrhlo. Sych.

Podnikatel, e, m., pl. -lé. Unternehmer,
m. P. díla, stavby.

Podnikati, podniknouti, knul a kl, utí =
podstoupiti, pod něco vjíti, na sebe bráti,
sich unterwerfen, eingehen, auf sich nehmen.
— co: právo, soud, kázeň, pokutu, nebez-
pečenství, jho (trpěti), práci p. V. To sám
první podnikni. V. P. cestu, Šm., zkoušku,
Kom., škodu, Bart. 2. 27., přísahy, Pr. měst.,
břemena městská. Plk. P. trest, smrť, lépe:
podrobiti se trestu, neboť p. = před se bráti.
Jg. Načež Pán snažněji se modle ostatek
půtky té podnikl. Sš. L. 204. Praví, že Kri-
stus také vněšná nebezpečenství podnikati
musil. Sš. Mr. 8. Ústava hradová veliké pro-
měny podnikala, erfuhr Veränderungen. Pal.
Radh. 155. Musel p. krále svého milosť i ne-
milosť. Pal. IV. 2. 568. Bíd a těžkostí mnoho
podnikáme. Nud. — čeho. Horníci toho p.
se zpěčovali. Mus. — koho zač. Za pána jej
podnikli. Mus. — (co) komu. Sám všechny
služby pánu Bohu podniká. Solf. Svým ne-
přátelům v nedovtipě podnikneš (se podro-
bíš). Leg. P. pokutám. Br. — co od koho.
Posměch od světa p. Kram. A budeme-li od
zahubců země takové škody podnikati, což
můž již horšieho býti? Let. 205. — co proč.
Nějakou práci pro vzdělání vlasti p. V. Něco
pro výdělek p. Ml. — jak kam. Kdož sám
svú volí pod jeho moc p. chce. Leg. — co
s kým: obchod nějaký, Us., soud. Th. —
co kde: smrť pod mečem p.

Podnikavosť, i, f., Unternehmungsgeist,
m.

Podnikavý, pokuslivý, unternehmend. P.
panovník, Sych., duch. Mus. Jg. Sbr. sp. 182.

Podniknouti, vz Podnikati.

Podniknutí, n., podstoupení, die Unter-
ziehung. P. trestu. Jg. — P., předsevzetí,
die Unternehmung. P. = samočinnosť účelná
i složitá i nesnadná. HS. Vz S. N. P. se po-

vedlo; tím p-tím dojdeš chvály. Sych. P.
vojenské, soukromé. Nt. — Bylo to z p.
jejího. Vz Podnik. Us. v Dobrušce. Vk.

Podnímka, y, í, Unternehmung, f., Ge-
schäft, m.

Podníščunka, y, f., ostalá voda z mléka
po sýře vycezená. Na Beskydech. Tě.

Podníště, ěte, podlišče, ete, n.= pod
nesek. Us.

Podnítiti, podněť, nítil, nícen, ení; pod-
něcovati — podpáliti, podmychovati, an-, un-
terzünden. Jg. — co (kde): oheň, BO., oheň
pod rendlíkem, Jád.; p. náruživosť, lásku,
záští, D., milosť. V. — koho, čeho proti
komu. Nás proti tobě podněcoval. Sych.
Všeho vojska proti židům podněcuje. Br. —
koho čím. Sočením a pomluvami krále p.
Br. — koho k čemu: k hříchům. Br. P.
žádosť k libosti tělesné. Št. N. 114. K zlosti
p. Čr.

Podnítka, y, f. = podnět. P. k hříchu,
Ursache, f. Sd.

Podnivek, vku, m., palouk, kus louky pod
polem. Us.

Podnížka, y, f., dřevo na ramenech oje
vzadu, aby mohla jíti níže neb výše. Hk.
Vz Podjíždě.

Podnoh, u, m. = podnož, Fussgestell, n.
Slov.

Podnoha, y, f., vz Podnůžka.

Podnos, u, m., podnesení vynesení, osla-
vení, die Erhöhung. Prosba ta týkala se se-
slání messiáše a p-su jím národa veškerého.
Sš. L. 10. — P., Tasse, f. P. ovalní, ku-
laté, čtyřhranné, z porculánu. Nf.

Podnosek, sku, m., podnosky, pl. = zbytky,
Uiberbleibsel, n. Nebudu jeho podnosky jísti.
Us. — P., vousy pod nosem, Schnurbart, m.
Č.

Podnoukati = ponoukati.

Podnož, e, podnože, e, podnožka, pod
nůžka, y, podnože, í, pl., f., podnoží, n.
— podnožní stolička, Schemel, Fussschemel,
Antritt, Fusstritt, m., Fussbank, f. V., Kom.
J. 556. Místo podnože ho užíval. V. P. u stolu
= trnož. D. P. sochy, der Fuss einer Säule.
Km. — P., páka šlapací, der Tritthebel.
Sedl. P. u řezačky, u stavu tkadlcovského,
u vozu a u pluhu (podnížka), Jg., při kolo-
vratu, u Olom. Kd., u soukenníků. Der Tritt.
Nvk. — Ve smyslu přeneseném. Dokavadž
nepoložím nepřátel tvých za podnože noh
tvých. Br. Nebe jest mi stolice a země pod-
nože noh mých. Br. Jáť jeho podnoží ne-
budu. Jg. Lb. Vz Nedůtklivý. Položeni budú
nepřietele podnož noh jeho. ZN. — 2. Pod-
nože, podnoží = mladé, nové, vyrostlé obilí,
odnož, Schossreiss, n., Nebenschössling, m.
Od podnoží pustilo obilí, roste.

Podnožek, žku, m., podnožka u měchu
ve skelné huti, der Tritt des Blasebalges.
Rk. — P., der Fusstritt an der Schnitzbank.
Šp.

Podnožiti, il, en, ení, unterwerfen. Rk.

Podnožkový, vz Podnožní.

Podnožní, Fuss-, P. stolička (podnož). V.
P. dílo u tkadlců, které na více než dvě
podnožky se dělá, Kunstweberei, f. Dílo p.,
polotažené. Chmela, Us, — Jg.