648

Podnožník, u, m., nadir. Myslíme-li si
Čáru přímou od nohou svých skrz střed zem-
ský až zase na protější stranu oblohy ve-
denou, nazýváme bod ten na obloze p-kem.
Vz Nadhlavník. Cimrhanzl. Der Fusspunkt.
— P., Sockelhobel, m. Skv.

Podnůška, y, f., co podneseno. P. včel.
Na Mor.

Podnůžky, pl., f. Pedale bei der Weber-
werkstätte. Krosna na mušelín mají 2 pod-
nůžky, na ubrusy 8 malých podnůžek a jednu
velikou podnohu na stroj. Ve Slez. Tč. Vz
Podnož.

Podoba, y, podobka, podůbka, y, f.,
podob, i, f., podobnosť k jiné věci, Aehnlích-
keit, f. Není mezi nimi žádné podoby. Ros.
P-bu míti, D., p-by neměti. P. p-bu hledá.
Sk Ono to není na pršení ani p-ba (nepo-
dobá se). V Dobrušce. Vk. Do podoby nebytí.
Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., forma
smyslná s vedlejším ponětím podobnosti. Sy-
nonym. : obraz, podobenství, podobizna, způ-
sob, der Abdruck, die Form, Gestalt, Miene,
Figur, das Ansehen, Ebenbild, Aussehen,
Bild, Gleichniss. Jg. Má celou podobu otce
svého. On jest celá p. otcova. D. P-bu míti
některé věci. V. Není báseň, ačkoli básně
p-bu má. Kom. Z cizího podsadku cizí po-
doba (děti nemanželské manželským podobny
nebývají). Sych. Člověk podezřelé podoby.
Sych. Má p-bu poctivého muže. D. Míti p-bu
ale ne podstatu ctnosti. D. P-bu čeho komu
dávati, na sebe bráti. Nz. Ten vychází z p-by.
Us. Hsp. Je ho enom podoba; Ty děti sú
enom podobečky (po nemoci na př.). Na
mor. Zlínsku. Brt. Jaký to býval silný člo-
věk a teď po té nemoci je ho už jenom p.,
Schattengestalt, f. Mor. Hý. — P., tvářnosť
věci, jakás jest sama v sobě, Jg., povalia,
postava, stav vněšný, to co na věcech svět-
ských jest ješitno, marno, nestálo, avšak člo-
věka přeluzuje, navnazuje a navabuje, die
Gestalt, das Ansehen, species, forma, ó/ij,ua.
Sš. I. 214. Nebo pomíjí p. světa tohoto. Sš.
I. 214. P. vína, chleba. Sš. J. 113. P., tvár-
nosť nějaké věci n. osoby, zvl. tvárnosť vý-
razná a dokonalá t. j. soujem všech vlast-
ností hlavně vnějších, po nichž každou jed-
notlivosť rozeznáváme od ostatních jednotli-
vostí. Hš. Blesk a jiné ohnivé p-by. Nej.
Divil se p-bě té sličné panny. L. Něčí p-u
na se vzíti; v pravé p-bě se ukázati; věc
dostala jinou p-bu. Nt. P-by nabyti. Dch.
Všiuchnu podob jměl angelskú. Leg. o sv.
Alex. Vz S. N. — P. v geometrii = figura,
die Figur. Sedl.

Podobalný, pod obalem jsoucí. P. vaječ-
ník. Rostl.

Podobání, n., das Gleichen, Scheinen,
Gefallen.

Podobati se = podobu míti, ähnlich sein,
gleichen; schylovati se k něčemu, směřovati,
zdáti se, scheinen, anscheinen, das Ansehen
haben; líbiti se, zdáti se hodným, gefallen.
Jg. -— se komu (v čem). Nic se ti nepo-
dobá (není podobným). D. Ne vše se mi tu
podobá (líbí). Kom. Ty se mi nepodobáš =
nelíbíš. Mor. Mtl., Bkř., Tč. Podobají se Sa-
maritanům v tom na prvopočátečném způ-
sobu víry ustrnulí protestanti. Sš. J. 70. Ne-

podobalo se mu, aby odpověděl, er hat es
nicht für gut befunden zu antworten. Dch.
Zhusta čítáme: To jest mu podobno, to se
mu podobá, das ist ihm ähnlich. Toť nečeské
m.: To lze do něho očekávati, jest po jeho
povaze, shoduje se s jeho povahou. Místo :
Všecko to vraždění jest Indiánům podobné
pišme: Vše to vraždení jest po indiánsku,
dálo se po indiánsku a pod. Brs. 126. —
se k čemu. Nepodobá se to k pravdě.
Ros. Podobá se k vojně (schyluje). D. K víře
se podobá. Sych. To se k tomu podobá.
V. Vidíme, k čemu se podobá. Kom. Podobá
se k bouřce, k dešti. Mor. Hý. Ty se k tomu
nepodobáš, že bys všecko rozdal. Mřk. —
se komu do čeho. Táborům se nepodobalo
do útěku = neměli chuti. Pal. (Mš. Exc). —
se kde. U mne se to nepodobá, mir ist es
nicht wahrscheinlich. Ros. — že. Podobá
se, že bude pršeti.

Podobenství, n., podobnosť, jednostejnosť,
Aehnlichkeit, f. V. P. míti. V. — P., po-
doba, obraz, zevnější způsoba, tvářnosť, Ge-
stalt, f., Ansehen, Bild, Ebenbild, n. Kat.
3285. Bůh stvořil Člověka k р. svému. D.
P. tváři. Jel. P. na sobě nésti. V. Duch sv.
nad Ježíšem v holubicím p-ství se ukázal.
Hus. I. 397. Vezmi dva řemeny a těmi obvaž
nohu svrchu i dole dobře zatáhna, až zběhne
se krev a srazí ku p-ství orecha. Db.Duše
učiněna k obrazu a k p. božiemu. St. —
P. v mluvě: přirovnání, příkladné věci vy-
světlení, příklad, Gleichniss, Vergleich, m.,
Gleichnissrede, Parabel, f. V. P. se rozeznává
tím od přirovnání, že předmět obšírněji vy-
obrazuje, jest tedy provedenější. Buďte opa-
trní jako hadové, ale prostí jako holubice —
jest jen přirovnání. Šk. P. jest vyvinuté, po-
drobně provedené připodobnění. Sš. Mt. 190.
Bére p. ode stromu. Sš. Mt. 49. Smysl p.
toho byl židům docela průzračen. Sš. Mt.
50. Jiní to p. šířeji vykládají. Sš. Mt. 50.
Smysl p. toho nemnoho se liší ode smyslu
p. prvnějšího. Sš. Mt. 73. V tom různi se
ta p.; p. to na ně obrátili. Sš. Mt. 73., 74.
Učiti čemu v p-ích. Sš. Mt. 105. P. to vzato
od města. Sš. Mt. 107. P. tato sama dosti
zřejma jsou. Sš. Mt. 110. P-ím tím zajisté to
naskýtá, že. Sš. Mt. 126. Pán odpovídá ve
třech p-eh. Sš. Mt. 127. Dle výkladu toho
celé to p. na věk Páně se obrací. Sš. Mt.
187. Tuto v p-ích mluví. Sš. Mt. 190. U všech
evangelistů přichází první toto p.; v p-ích
mluviti; p. přednésti, vyložiti. Sš. Mt. 190.,
191., 193. P. toto snadně pochopiti lze; p.
komu předložiti. Sš. Mt. 193., 195. Uvádějí
se ještě dvě jiná p. Sš. Mt. 195. Dvě tato
p. příbuzna jsou; druhé p. o kvasu jedná
o vnitrných účincích a působeních evange-
liem v člověčenstvu provedených; obojí p.
víc a více vyplňovati se vidíme. Sš. Mt. 196.
Vysvětliti p. Sš. Mt, 197. Ponejvíce obracují
p. to na bludařství. Sš. Mt. 199. Jiní těch p.
jinak užívají. Sš. Mt, 200. Parabolou tou obor
p. svojich pro tentokráte zavírá. Sš. Mt. 200.
P. předložená chápati. Sš. Mt. 201. P. to zjevno
a zřejmo jest. Sš. Mt. 286. P-ím tím směřo-
vati kam. Sš. Mt. 250. Začátek p. Sš. Mt. 255.
P. to ovšem v hebrejské řeči vysvítá. Sš. J. 50.
Pán ono p. od větru vzaté na působení ducha