Předchozí (647)  Strana:648  Další (649) |
|
|||
648
|
|||
|
|||
Podnožník, u, m., nadir. Myslíme-li si
Čáru přímou od nohou svých skrz střed zem- ský až zase na protější stranu oblohy ve- denou, nazýváme bod ten na obloze p-kem. Vz Nadhlavník. Cimrhanzl. Der Fusspunkt. — P., Sockelhobel, m. Skv. Podnůška, y, f., co podneseno. P. včel.
Na Mor. Podnůžky, pl., f. Pedale bei der Weber-
werkstätte. Krosna na mušelín mají 2 pod- nůžky, na ubrusy 8 malých podnůžek a jednu velikou podnohu na stroj. Ve Slez. Tč. Vz Podnož. Podoba, y, podobka, podůbka, y, f.,
podob, i, f., podobnosť k jiné věci, Aehnlích- keit, f. Není mezi nimi žádné podoby. Ros. P-bu míti, D., p-by neměti. P. p-bu hledá. Sk Ono to není na pršení ani p-ba (nepo- dobá se). V Dobrušce. Vk. Do podoby nebytí. Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., forma smyslná s vedlejším ponětím podobnosti. Sy- nonym. : obraz, podobenství, podobizna, způ- sob, der Abdruck, die Form, Gestalt, Miene, Figur, das Ansehen, Ebenbild, Aussehen, Bild, Gleichniss. Jg. Má celou podobu otce svého. On jest celá p. otcova. D. P-bu míti některé věci. V. Není báseň, ačkoli básně p-bu má. Kom. Z cizího podsadku cizí po- doba (děti nemanželské manželským podobny nebývají). Sych. Člověk podezřelé podoby. Sych. Má p-bu poctivého muže. D. Míti p-bu ale ne podstatu ctnosti. D. P-bu čeho komu dávati, na sebe bráti. Nz. Ten vychází z p-by. Us. Hsp. Je ho enom podoba; Ty děti sú enom podobečky (po nemoci na př.). Na mor. Zlínsku. Brt. Jaký to býval silný člo- věk a teď po té nemoci je ho už jenom p., Schattengestalt, f. Mor. Hý. — P., tvářnosť věci, jakás jest sama v sobě, Jg., povalia, postava, stav vněšný, to co na věcech svět- ských jest ješitno, marno, nestálo, avšak člo- věka přeluzuje, navnazuje a navabuje, die Gestalt, das Ansehen, species, forma, ó/ij,ua. Sš. I. 214. Nebo pomíjí p. světa tohoto. Sš. I. 214. P. vína, chleba. Sš. J. 113. P., tvár- nosť nějaké věci n. osoby, zvl. tvárnosť vý- razná a dokonalá t. j. soujem všech vlast- ností hlavně vnějších, po nichž každou jed- notlivosť rozeznáváme od ostatních jednotli- vostí. Hš. Blesk a jiné ohnivé p-by. Nej. Divil se p-bě té sličné panny. L. Něčí p-u na se vzíti; v pravé p-bě se ukázati; věc dostala jinou p-bu. Nt. P-by nabyti. Dch. Všiuchnu podob jměl angelskú. Leg. o sv. Alex. Vz S. N. — P. v geometrii = figura, die Figur. Sedl. Podobalný, pod obalem jsoucí. P. vaječ-
ník. Rostl. Podobání, n., das Gleichen, Scheinen,
Gefallen. Podobati se = podobu míti, ähnlich sein,
gleichen; schylovati se k něčemu, směřovati, zdáti se, scheinen, anscheinen, das Ansehen haben; líbiti se, zdáti se hodným, gefallen. Jg. -— se komu (v čem). Nic se ti nepo- dobá (není podobným). D. Ne vše se mi tu podobá (líbí). Kom. Ty se mi nepodobáš = nelíbíš. Mor. Mtl., Bkř., Tč. Podobají se Sa- maritanům v tom na prvopočátečném způ- sobu víry ustrnulí protestanti. Sš. J. 70. Ne- |
podobalo se mu, aby odpověděl, er hat es
nicht für gut befunden zu antworten. Dch. Zhusta čítáme: To jest mu podobno, to se mu podobá, das ist ihm ähnlich. Toť nečeské m.: To lze do něho očekávati, jest po jeho povaze, shoduje se s jeho povahou. Místo : Všecko to vraždění jest Indiánům podobné pišme: Vše to vraždení jest po indiánsku, dálo se po indiánsku a pod. Brs. 126. — se k čemu. Nepodobá se to k pravdě. Ros. Podobá se k vojně (schyluje). D. K víře se podobá. Sych. To se k tomu podobá. V. Vidíme, k čemu se podobá. Kom. Podobá se k bouřce, k dešti. Mor. Hý. Ty se k tomu nepodobáš, že bys všecko rozdal. Mřk. — se komu do čeho. Táborům se nepodobalo do útěku = neměli chuti. Pal. (Mš. Exc). — se kde. U mne se to nepodobá, mir ist es nicht wahrscheinlich. Ros. — že. Podobá se, že bude pršeti. Podobenství, n., podobnosť, jednostejnosť,
Aehnlichkeit, f. V. P. míti. V. — P., po- doba, obraz, zevnější způsoba, tvářnosť, Ge- stalt, f., Ansehen, Bild, Ebenbild, n. Kat. 3285. Bůh stvořil Člověka k р. svému. D. P. tváři. Jel. P. na sobě nésti. V. Duch sv. nad Ježíšem v holubicím p-ství se ukázal. Hus. I. 397. Vezmi dva řemeny a těmi obvaž nohu svrchu i dole dobře zatáhna, až zběhne se krev a srazí ku p-ství orecha. Db.Duše učiněna k obrazu a k p. božiemu. St. — P. v mluvě: přirovnání, příkladné věci vy- světlení, příklad, Gleichniss, Vergleich, m., Gleichnissrede, Parabel, f. V. P. se rozeznává tím od přirovnání, že předmět obšírněji vy- obrazuje, jest tedy provedenější. Buďte opa- trní jako hadové, ale prostí jako holubice — jest jen přirovnání. Šk. P. jest vyvinuté, po- drobně provedené připodobnění. Sš. Mt. 190. Bére p. ode stromu. Sš. Mt. 49. Smysl p. toho byl židům docela průzračen. Sš. Mt. 50. Jiní to p. šířeji vykládají. Sš. Mt. 50. Smysl p. toho nemnoho se liší ode smyslu p. prvnějšího. Sš. Mt. 73. V tom různi se ta p.; p. to na ně obrátili. Sš. Mt. 73., 74. Učiti čemu v p-ích. Sš. Mt. 105. P. to vzato od města. Sš. Mt. 107. P. tato sama dosti zřejma jsou. Sš. Mt. 110. P-ím tím zajisté to naskýtá, že. Sš. Mt. 126. Pán odpovídá ve třech p-eh. Sš. Mt. 127. Dle výkladu toho celé to p. na věk Páně se obrací. Sš. Mt. 187. Tuto v p-ích mluví. Sš. Mt. 190. U všech evangelistů přichází první toto p.; v p-ích mluviti; p. přednésti, vyložiti. Sš. Mt. 190., 191., 193. P. toto snadně pochopiti lze; p. komu předložiti. Sš. Mt. 193., 195. Uvádějí se ještě dvě jiná p. Sš. Mt. 195. Dvě tato p. příbuzna jsou; druhé p. o kvasu jedná o vnitrných účincích a působeních evange- liem v člověčenstvu provedených; obojí p. víc a více vyplňovati se vidíme. Sš. Mt. 196. Vysvětliti p. Sš. Mt, 197. Ponejvíce obracují p. to na bludařství. Sš. Mt. 199. Jiní těch p. jinak užívají. Sš. Mt, 200. Parabolou tou obor p. svojich pro tentokráte zavírá. Sš. Mt. 200. P. předložená chápati. Sš. Mt. 201. P. to zjevno a zřejmo jest. Sš. Mt. 286. P-ím tím směřo- vati kam. Sš. Mt. 250. Začátek p. Sš. Mt. 255. P. to ovšem v hebrejské řeči vysvítá. Sš. J. 50. Pán ono p. od větru vzaté na působení ducha |
||
|
|||
Předchozí (647)  Strana:648  Další (649) |