649

sv. v obrození člověka obrací. Sš. J. 50. Věc
ta také p-ími od věcí pozemských ode Jana
samého vysvětlena byla. Sš. J. 52. Nyní Jan
učenníkům svojim vysvětluje poměr svůj ku
Kristu sličným p-ím, jenž jim veleznámo
bylo. Sš. J. 59. Předkládá Pán p. pastýře
a ovcí, kteréž k sobě potahuje a dále vy-
víjí. Toto p. pověděl jim Ježíš; mluví Pán
v p. vzatém ze života pastýřského, které p.
všem ze starého zákona známo, průchodno
a zračito bylo. Sš. J. 169. Oni p. tomu, ač
obyčejnému a běžnému, nevyrozuměli tou
měrou, jak toho potřebí bylo. Sš. J. 170.
Není to výklad, jest to raději obrácení p.
onoho na sebe. lb. Každé p. za mezemi sro-
vnání svého belhá. Sš. L. 70. I počal jim
v p-vích mluviti; Poznali, že k nim p. to
mluvil; Tu se jim rozednilo, že na ně smě-
řuje p.; Od fíku pak naučte se p. Sš. Mr. 52.,
59. (Hý.). P. řeč zřetelně okrašluje. Kom. P.
o vinokmenu doznívá jenom ve slově plod
nésti; Vyučuje Pán apoštoly p-vím o kmenu
vinném a o ratolestech. Sš. J. 245., 239.
V p. mluviti. Kom. Pod p-stvím mluviti. Br.
P. pro mládež. Sych. Vz Mus. 1844. str. 430.,
S. N., Similitudo, Parabola. — P., pravdě
podobnosť, Wahrscheinlichkeit, f. P. pravdy.
V. Ten klam žádného p. pravdy nenese. V.

Podobí, n., podobnosť, podobenství, Nz.,
právnické, obdoba, období, obdobnosť, die
Analogie. Nz.

Podobín, a, m., zelus, hmyz. Krok.

Podobina, y, f. = podobizna. Rk.

Podobiti, il, en, ení, podobovati. — co
čemu = rovnati co k čemu, vergleichen,
ähnlich machen. — co dle čeho = obraz
dělati, vorstellen, abbilden. — se = připo-
dobňovati se, ähnlich werden. — se čemu
(v čem). Podobily se velikému moři. V. Duše
Bohu se podobí u vůli. D. — se k čemu.
Život náš podobí se k cestě. Žalansk. Ani
se k tomu nepodobí, hat nicht den Anschein.
Ros. — se s čím. Učení saducejské podobí
se s věrou Samaritanův. — Jg.

Podobivosť, i, f., moc podobení, Gestal-
tung, f. — P., mocnosť podobiti se, Gestalt-
barkeit, Bildsamkeit, f. Mus. I. A. 100.

Podobivý, bildsam, nachahmend. Rk.

Podobizna, y. f., obraz, vyobrazení, das
Bild, Nachbild, Bildniss, Vorbild, Porträt,
der Abriss, Abdruck, Schattenriss, die Figur.
Jg. P. jest vyobrazení buď žijící n. histo-
rické osoby s obzvláštním šetřením její in-
dividualní vlastnosti. Toto vyobrazení jest
plastické (řezbářské) n. malířské. Vz S. N.
Změnivše slávu svou (boha) v p-nu vola.
Br. Ve výklenku stojí p. krasopaní. Sych.
P. poprsní (obraz lícní, Porträt). Nz. Učiňmy
člověka k obličeji a ku p-ně našej. BO. —
P. v mysli utvořená, Bild, n., Phantasie, f.
Míhá se mi p. toho před očima. Sych. Smysl
obecný věcí spatřených p-zny vjímá. Kom.
J. 341. Takové věci p-ny zase k spatření
bráti vzpomenouti jest. Kom. J. 346. — P.,
podobenství, Schein, m. Víra taková jest stín
a p. toliko víry. Kom. — P., vidka, Begriff,
m., die Idee. Takové řeči vštípí dítkám do
srdce šeredné p-ny o Bohu. Berg. — P., po-
dobenství, das Gleichniss. Zjevně (mluvili) ne
skrze nesnadenstvie (aenigmata) ani podo-

bizny (figura). BO. -- P., das Sinnbild, sym-
bolum. D., Marek.

Podobiznosť, i, f., die Vorbildlichkeit. D.

Podobiznovati, Porträte malen. Mus.
X. 83.

Podobizný, bildlich, sinnbildlich. P. moud-
rost'. V.

Podobka, vz Podoba.

Podobně, dle podoby, treffend, nach Aehn-
lichkeit. P. se ukazovati (podobiti se). V.
Někomu p. psáti (po někom). D. — P., týmž
způsobem, tak rovně, ähnlich, gleichermassen,
gleichfalls. V. Jak se máte? Dobře. A vy?
Podobně. Us. Hý. A k tomu p. (a tak dále).
V. Jako svíčka, když jiným slouží, sama
schází a hyne: p. vroucí přítel lidský. Sych.
K víře, k pravdě p. — P., slušně, hodně,
schicklich, füglich. Aby tu s ní o všech
věcech mohl podobnějie rozmluviti. Troj.
Výb. II. 123. Byloby podobněji mladému
lakomiti nežli starému. Mudr.

Podobněnka, y, f., die Parabel. Rk.

Podobnice, e, f. Předpotopního rostlinstva
mnohé p-ce jen ve pásmech teplejších nale-
záme. Vz Podobník. Mus. 9. 195.

Podobník, a, podobníček, čka, m., Eben-
bild, n. V. On jest celý p. otce svého.

Podobniti, il, ěn, ění = podobiti, rovnati
věc k věci, něco k něčemu, vergleichen. Plk.
— co podlé čeho = vyobrazovati, nach-
bilden, ähnlich machen. D. — se k čemu
čím. K cizím národům modlářstvím se po-
dobniti. Br. — Jg.

Podobnítko, a, n., v mathem., das Aehn-
lichkeitszeichen (~). Sedl. G. 19.

Podobno, vz Podobný. — P., hodno, pro-
spěšno. Kat. 624.

Podobnoelektričný, -mlunný, von ana-
logerElektricität, op.: jinoelektričný. P. hmota.
Presl.

Podobnopodtrpný, podobným utrpením,
trápením, svízelům jak jiní lidé podrobený,
von derselben o. ähnlichen leidenden Be-
schaffenheit, ähnlich leidensfähig. Sš. Sk. 170.

Podobnořezný, von gleichem Schnitt. P.
krystaly. Krok.

Podobnosť, i, f., die Aehnlichkeit. V. P.
jest částečná stejnost' S. N. Sklo křišťálu p.
má. Kom. J. 93. Od p-sti zahrady té její jméno
obdržela, Har. Neměli p-sti. V. Vz strany
přísloví: Kapka, Matka, Oko (vz i Stejnost'),
Podobný, Potatiti se. Šlepěje, Vejce. — P.,
podobenství pravdy, die Wahrscheinlichkeit.
Pravdě p. Marek. K pravdě p. Hš. P. mathe-
matická, prostá, vztažná n. vztažitá, složitá,
p. z důvodův, z domyslu (domyslná), pře-
zvědná (n. z přezvědu, ze zkušenosti); případ,
počet p-sti; rozsudek z p-sti (ku pravdě).
Nz. — P., die Gleichheit, Gleichförmigkeit.
D. Ovšemť v tom p. nese, že . . . Br. — P.,
podoba, das Ansehen, die Gestalt, das Aus-
sehen. P. těch zvírat na pohledění byla, jako
uhlí řeřavého. Br. Všecko p. vepřů našich
neslo. Ler.

Podobnostrádavý, podobným strastem,
svízelům atd. jak jiní lidé podrobený, po-
dobný jiným lidem přírodou a povahou strá-
davou, ähnlich leidensfähig. Eliáš člověkem
byl p-vým s námi. Sš. O. 179.