650

Podobný; podoben, bna, o = stejnou po-
dobu, tvarnosť mající, jednostejný, ähnlich,
gleich, gleichmässig, gleichförmig. V. Vede
důvod od p-na ku p-bnu. Sš. L. 139. Od
p-lma a mála k p-bnu a veliku. Sš. Ž. 86.
Podobno, wahrscheinlich. Ve »Slez. Tč. I všem
se zdá za podobné. Smil v. 108. Ztratíš květ
podobné (—spanilé) mladosti své. Pass. 1005.
Podobným způsobem. V. P. obchod. Kom.
Rovné za podobné stojí. Kom. Podobný po-
dobného rád se přidržuje. Prov. P. rád s po-
dobným tovaryší. V. P. podobnému se raduje.
Pr. Vz Svůj, Rovný, Druh. Č.Soudíme z těch
a podobných príčin, šp. prý m.: z těch a ta-
kových příčin. Os. Ale srovnej: Blesk slunce,
hvězd a jiných p-ných věcí. V. Pro tyto a těm
podobné příčiny. V Za předků našich (za
paměti lidské) nic podobného nebylo slýcháno.
Sych. Kotláři a jiní podobní. Har. — Ten
smysl podobnější (pravdě) se býti zdá. Br.
Sluší Hodné za podobné (se hodící, způsobné,
ansehnlich, gefallend, schön, lieblich). Lom.
Tato mladá podobná (= sličná, krásná, uká-
zalá) žena. Leg, Kmet. p. (krásný). Pass.
652., 797. Jak se mu zdálo za p-né(recht,
billig, slušné). Půh. brn 1406., f. 15. Že není
p-né (slušné), že z takových věcí malých
pohnala ze dvú stú. Půh. ol. 1437. f. 33. Jestiť
podobné (slušné), aby židé velikými šosy
nebyli obtieženi. Št. 90. Podobné (přiměřené)
nenie v nemoci činiti sliby (čistoty). St. 18.
A to je podobné (ku pravdě) podlé božie
spravedlnosti. Št. 103. P. = schicklich, taug-
lich. Pacholek p-ný k vojně. SRB. (Ol. 239.).
Co by bylo p-né dáti tomu muži. BO. Uhle-
dali jsú den p-ný (aptum). BO. Není p-no
(wahrscheinlich), aby Malá strana Prahu vy-
bojovala. Bart, Jakož se mu bude zdáti za po-
dobné. Půh. II. 252. čemu, komu. P. vejci
(co do kulatosti). Us. Vejce vejci podobné.
P. otci. D. Není sobě více podoben. D. P.
pravdě. V. Syn můj je k světu podobný
(hezké postavy). Sych. Řídcí synové otcům
podobni se nacházejí. Prov. Je mu podobný,
jakoby mu z oka vypadl (jakoby jeden dru-
hému z oka vypadl). Us. Každý podobného
sobě Hledá. Rb. Podobni jsú kněžím židov-
ským. Hus. 1. 412. Podobni jsú robatóm
(pueris). ZN. To by ti bylo podobno (ty bys
byl s to, abys to udělal). Šml. Dítě mu bylo
na vlas p-bno. Kn. Poh. 1. 264. — komu
v čem: v umění. Kram. Jemuž podobná jest
v přirození. V. Pán dobrý a pastýř dobrý
v povahách jsou sobě podobni. Jg. Podoben
jest jim v křiku. Br. P. někomu v síle. Dh.
P. k němu v tváři. GR. — komu čím.
Koprník jest bylina prutím i listím českému
kopru podobná. Byl. P. jest mu jizvou na
čele. Ml. P. krású ku panie. GR. Rozumností
andělům p-bní jsme měli býti. Kom. Tváří,
rouchem, krojem někomu p. Pass. 005. Věkem,
stavem sobě p-bní. Kom. Lab. 22. — Pref. 319.
— k čemu (čím). K tomu jsi podoben ve
své velikosti. V. K tomu p. V. P. k matce.
D. Příčina, výmluva k víře podobná, glaub-
lich. V. Je k sestřenci p. V. Nepodobné
(nehodící se) pazdeří k červené růži (starý
k mladé). Prov, Nemůže vejce k vejci po-
dobnější býti. Prov. Ani vejce k vejci, ani
mléko k mléku podobnější není. Us. P.

k pravdě. J. tr. Blýská se sice, k bouři však
není podobno. Us. K smíchu podobné věci
(hodící se, způsobné, schicklich, tauglich,
geschickt, füglich). Ler., V. Praviti mnoho
k smíchu p-ného. Bart. Videlo se jim to ku
pravdě p-bno. Hl. P. k učinění = možný,
möglich. Jg. Mlčením byl jsem k němému
podobný. Br. To není k světu p-né (nehodí
se na nic). Brt. P. k hrobu. Smil v. 858.
Jestli to k čemu dobrému p-bno. Št. N. 182.
Rada p-bná k smíchu. Dal. 5. Dyť ty jsi
p-bná k medvědu. Ať jsou k našemu pánovi
p-bny. Er. P. 239., 85. P. k žalosti. Kat. 3216.
Ta smlouva jest podobna k té, když . . .
Hus 1. 410. A jiné nádoby k těm p-bné při-
pravují. Ler. Pacholátka k šelmám p-bná.
Vod. To j' podobno k divu. Výb. I. 178.
Ej, kakž jest p-ben tento mladec k synovci
inému. BO. Ke všemu dobrému p. GR. Zvíře
p-né ke lvu. ZN. P-ben jest mój zmilelec
ke kolouchovi jeleniemu. BO. — Chč. 377,
Št. 148., 70., 81. — nač, na koho. Syn je
p-bný na otca, céra na matku. Na Mor. Brt.
Svrn. lat.: Servus aetate et forma haud dis-
simili in dominum erat (Tac. Ann. II. 39.).
Puella vultu honesta, in deae Junonis speciem
similis (Apul. Met. X.). Jest p-bno na déšť.
Us. Vk. Jablíčko pěkné, bílé, červené, na
mé líčko p-né. Mor. pís. 437. — komu čeho.
Sv. Jakub byl jest tváři i všie postavy Je-
žíšovi p-ben. Pass. 358. — komu na čem.
Přišel nějaký muž ve všem jemu podobný
na tváři, v řeči i všech obyčejích. Hank. Výb.
Pryskyřice na barvě medu podobná, Mkl.
S. 668. — Strany přísloví o lidech povahou
sobě podobných vz: Beran, Bidlo, Brdo, Brynda,
Čert, Čtverák, Hadr, Hrnec, Chodec, Kopyto,
Kosa, Kristus, Kůl, Kupec, Led, Liška, Oko,
Osmnáct, Pavel, Pes, Propiti, Puklička, Rak,
Slepý, Sýr, Šipka, Tři, Vejce, Vítr, Voda.

Podobočí, n. = podočí, die Wimpern. V.

Podobojí, lépe: pod obojí, i. e. způsobou,
těla i krve Kristovy, unter beiden Gestalten.
Jg. P. = kališníci. Strana pod obojí, die
Utraquisten.

Podobojný =podobojí. P.kněžstvo, stavy.
Sl. 172.
Podobovati = podobiti, ähnlich machen.
— se ke komu: k Bohu. Plk. Vz Podo-
biti.

Potlobratnický, tropisch. Rk.

Podobrořečiti, il, en, ení, ein wenig
segnen. Vz Dobrořečiti.

Podobrotky,podobroty, adv., po dobrém,
gutwillig. Plk.

Podobrusí, n., submappa. Kom. Vz Obrus.
Podocasí, n., der Ort unter dem Schweife.
Šm.

Podocasní řemen, podocasník, nadřitek,
podchvostina, Schwanzriemen, m. Vz Farkaš.
Jg., Rk., Šp.

Podocasník, u, m. = podocasní řemen.

Podoctan, u, m., hypoacetas. Rostl.

Podočí, n., místo pod okem. D. — P.,
ve vinař., das Nebenauge. Z Us. Sk.

Pododporný, subkonträr. P. úsudkové.
Mark.

Podoj, e, podojek, jku, podojíček, čku,
m., jedno nadojení od jedné krávy, udoj, die
Melke. Us.