651

Podojek, jku, m., vz Podoj. — P., os
u vozu, die Achse am Wagen (unter der
Deichsel). Us.

Podojiti, il, en, ení, abmelken. Již jsme
podojili. Us. — koho: krávy. Us.

Podoj na, y, f. = podnížka, das Reibscheit.
Plk.

Podokenní, unter dem Fenster gelegen.
Šm.

Podokvětný, pod okvětím jsoucí. P. va-
ječník. Rostl.

Podol, .u, m., podolí, n., dlouhé údolí n.
taliové položení, kde se s vrchu dolů jíti musí,
Niedergrund, m., das Thal, vallis. Bibl. Jg.
Sešli se do p. lesnieho. BO. — Podol, a, m.,
Podol, i, f., Podolí, n., jména míst. Vz Tk.
1. 621., II. 545., III. 656., IV. 737., Tf. 267.
P. u Prahy. Vz S. N.

Podolan, a, m., der Thalbewohner.

Podolanka, y, Podolanky (dle Dolany),
ves u Brandýsa n. L. PL. — P., die Thal-
bewohnerin.

Podolec, lce, m., předměstí boleslavské.
Jg. — P., ves u Benátek. PL.

Podolejovati, besalben. Jg.

Podolek, lku n. lka, podoleček, čku,
m., dolejší díl roucha, der Saum, Schooss,
Untertheil eines Kleides. V. Prosichu jeho,
aby asa p-ku rúcha jeho se dotkli. ZN. Uřezal
p. pláště. Bj. P. jest dolní strana rúcha. GR.
Ocas p-lka u sukně. V. Sukně s dlouhým
podolkem n. ocasem. Ctib. Oheň v podolku
(škoda jistá, hotová. Vz Škoda). Pr. kut., Č.
Na p-lku kaši vařiti, jáhly pražiti (strach
míti). L. — Vyvedl jich na p., ukázal jim
trn a hložek. Mor. p. 38. — P., dolejší část
košile ženské od života dolů, na Slov. staň.
Us. Der Hemdstock. Dotkneš-li se p-lku ku-
chařky farářovy, otřásá se papežova stolice
v Římě. Na Táborsku. Blk. Uřknutému je
hned lépe, utře-li se p-kem ženským. Us. Mřk.
Vz Oplíčko. — P., na Slov, košile ženská.
Plk. — P., kraj sukně lemovaný n. třepený,
třepení, prým, das Gebräme. V., Kom.

Podolí, vz Podol. — P., úrodná krajina
při středním Dněstru. Vz S. N.

Podoliby, dle Dolany, ves u N. Bydžova.
x L.

Podolíčka, y, f., weiblicher Unterrock.
Na Ostrav. Tč.

Podolinec, nce, m., něm Pudlein, maď.
Podolin, mě. v Uhrách. Vz S. N.

Podolní, tief liegend, niedrig. Thal-. P.
pastviny. Ms. ovc.

Podolou, s vrhu dolů, bergab, v Krkonš.
Kb.

Podolsko, a, n., ves u Písku. PL.

Podolský. P. síť, podobná trýhubce. Šp.

Podomec, mce, m. Hausinsass, m. Dch.

Podomek, mka, podomovní, ího, m., der
Hausmeister, -knecht. Dch. Tk. II. 529.

Podomková, é, f., die Hausmeisterin. Šm.

Podomní :obchod, obchodník, prodej, žid,
Haus-. Sm., Šp., Dch.

Podomník, podomovník, a, m., der Hau-
sirer. Rk.
Podomovné, ého, n., die Haussteuer. Rk.

Podomovní, co po domech jest, Haus-.
Pobrali lidem dobytek a svrchky p. a hospo-
dářské. Mus.

Podomový = podomní. P. obchod. S. N.

Podorání, podorávání,n., obracení, pod-
mítání, die Felgung.

Podorati, podorám a podoři; podorávati,
obraceti, podmítati, unterackern, feigen. První
orání slove pole podorati, jinde podmítati.
Puch. — co: pole, D., úhor, Ros., strniště,
Us.; hnůj (oráním pod zemi vpraviti). Jg.

Podorný, unterpflügbar. Jg.

Podoruží, n., oruží pobočné, Seitengewehr,
n. L.

Podosáhuouti, hnul, ut, utí; podosíci
(zastr. podosahu), sáhl, sažen, ení, erlangen. —
čeho na čem. Na skrovných příjmích zna-
menitého přilepšení p. Sych.

Podosek, sku, m., křivé železo, kterým
os k loži dělovému se přitahuje, plech osní,
das Achsenblech. L.

Podotaviti se, il, ení, sich ein wenig er-
frischen. — se po čem. Po dešti louka se
podotavila. Us.

Podotčení, n., die Bemerkung.

Podotčený; -čen, -a, -o, bemerkt, berührt.

Podotknouti, knul a kl, ut, utí, čen, ení:
podotýkati, nur ebenhin, ein wenig berühren.
Běžně p. Jak podotknuto bylo. Podotknutý.
D. Způsobem svrchu podotknutým. Šm. —
co. Případně (v čas) si to podotkl. Sych. —
čeho. Rk.

Podotknutí, n. = podotčení.

Podotknutý = podotčený.

Podoustev, stve, podusta, podustva,
y f., ryba kaprovitá, abramis vimba; též jiné
ryby tak slovou: proudník, bělice. — Jg.

Podoušený, pod uchem puklý, trhlý. P.
hrnec, gesprungen. Dch.

Podouště, ěte, n., dítě v peřince, Wickel-
kind, n. Rk.

Podouti, vz Podunouti.

Podoutnati, hinfort glimmen. Ros.

Podováděti, 3. pl. -dějí, ěl, ění, ein wenig
Muthwillen treiben; zanken. — kdy kde:
po škole, na dvoře, v zahradě. Us.

Podovážeti, el, en, ení, alles Herbei führen.
Plk.

Podovtípiti se, il, ení, fassen, errathen. —
se čeho: znamení.

Podozubek, bku, m., die Steingalle, nemoc
koňská, osutina na způsob kuřích ok po-
zpodu kopyta na střelce a vedlé ní na vnitřní
stěně. S. N., Ms. Vlaš.

Podpadnouti, dnul a dl, dnutí a dení;
podpadati, darunter fallen. — v co: v po-
drobenosť zloduchův. Sš. L. 87. — čemu:
vině, káře, L., pokutě. Měst. bož. Dokud
skutek není vykonán, ovšem zrakům nemůže
podpadati. Sš. J. 181. To smyslům podpadá.
Tamtéž.

Podpacholčí, ího, m., mladší pacholek,
pohůnek, Unterknecht, m. Lex. vet.

Podpacht, u, m., Afterpacht, m. Šm.

Podpachtýř, e, m. Subarendator. Rk.

Podpal, u, m., čím se oheň nítí, podnět,
der Zunder, das Zündholz. Oheň bez p-lu
nemůže býti. L. P. vojenský. L. Vodu na
olej Hla a tím větší p. učinila. V. Suchý p. —
Přeneseno, podnět, podžeh, podžeha, žáhev,
záha, zápal (Šm.), der Reiz, Zunder, die
Fackel. P. k hříchu prvoprvní. Sš. O. 145
Zená krásná jest p. k smilstvu. Štelc P. ne-