Předchozí (653)  Strana:654  Další (655) |
|
|||
654
|
|||
|
|||
Podpopelní, -ný. P. oheň, p. chléb (pod
popelem pečený). Vezmi tři měřičky běli a učiň tři p-né chleby. BO. Vz Podpopelka. Jg. P. placka. D. Podpopelník, u, m. = podpopelka. -
P., peciválka, na Mor. podplanouch, eine Art Mehlspeise. Plk. Podpor, u, m. P. v tělocviku, vz Bradla.
P. ležmo, pokos, pobok; obrat a měna v pod- poru; p. o předloktí (podél n. popříč žerdí); p. na řebříku, vz Řebřík; p. na hrazdě, vz Hrazda, Kruh. Tš. P. na koni, v kruzích, smíšený. Vz KP. I. 573. Podpora, y, f., od pru (příti, íulcire). Šf.
P., opar, podpěra, podpěradlo, podpíradlo, zápora; р. lávky ve vodě: penka. Šp. Die Stütze, Grundlage, der Pfeiler, Unterzug. V. P., těleso tvrdé, pevné, o které se páka opírá. S. N. Stativy se podporují podporami (u tkadlce). Hk. Někomu ústa na p-rách dr- žeti, mit leeren Versprechungen hinhalten. Akt. a kop. 8G. P. těžiště. Vz KP. IL 33. Páteř hřbetový všeho stroje p. jest. Kom. J. 259. P. viničná (tyčka); p-ru postaviti; p. stolice, krovu; p. podlahy klenuté. V. P. pod větve stromu. D. Dum p-rami podepříti. Kom. P. u páky, podstavec, der Hebel. Sedl. — P., pomoc, die Hilfe, Stütze. Dítky jsou hůl a podpora v starosti. Štelc. Pán p. silná sám mi byl. Kom. Nemůžeš-li mi dáti p-ry, nečiň mi závory. Pk. V něčem p-ru míti. Mést. bož. On jest mojí jedinou pod- porou ; p-u v něčem nalézti. Nt. Jakož jest mi p-rú. Půh. 1.159. Kdo nevyjde ze dvora, ten je slabá p-ra. Us. Tč. — Br., Sych. — P., der Sichersteller des Bürgen. Habart pohoní Hanuše, že mu jest podporú a slíbil za bratra svého, že má pečeť jeho býti odvazena bez jeho škody. Gl. 239. My podepsaní jakožto p-ry a jednostajní slibce slibujeme, že on B. i jeho pečeť má bez všelijaké jeho škody vyvazen a vyvazena býti. Tov. 152. (Gl. 240). Že mi jest podporú za mú pečeť. Půh. II. 127. Vz Podpůrce, Podporný, Podpůrci list. Podporář, e, m., v horn., kdo na pod-
pory prostoru v kamení vysekává, der Wider- leger. D. Podporce, e, m. = podpůrce.
Podporčí list = podporní.
Podpořiště, ě, n., der Hebe-, Stützpunkt.
Rk. Podpornatý. P. pupeny, gemmae ful-
eratae t. j. z nožek a palistů ustavené jako u slívy. Rostl. Podporní, -ný = podporující, Stütz-. P.
hůl, pilíř, zeď. Us. Učiním jeho p-ným slú- pem v chrámě. ZN. — P. list (kterým se komu podpora před právem slibuje). Boč. ex. Ms. 1491. Když kdo na vypůjčené pe- níze dlužní zápis konal, kladl v listu tom rukojmě a ujišťoval je pak jednoho každého zvláště ve zvláštním listě, že z toho ruko- jemství jemu žádná škoda vzejíti nemá. A ta- kový od dlužníka každému rukojmí doru- čený list slul: list podporný aneb později list podpůrčí. Půh. I. p. 435., 120. Der Sicher- stellungsbrief. Vz Gl. 240. P. list, kterým dlužník slíbil, že rukojmě svého z rukojem- ství vyvadí a že rukojmě, kdyby vyvazen |
nebyl, k statku dlužníkovu hleděti může.
Tov. 142. List p. od jistce. Tov. 145. Podporování, n., die Unterstützung. K p.
průmyslu jest mnoho spolkův, lépe: na pod- poru. Vz Abstrakta. Pk. Podporovaný ; -án, -ána, -áno, unter-
stützt. Podporovati (zastarale podpořiti), unter-
stützen. — koho čím: penězi, D., skutkem, radou. Dch. — se na co (podpírati). Židek. Podporučík, a, m., der Officiersstellver-
treter. D. Podposlí, ího, m., hěhoun, posel, der Bote.
Res. (Tam psáno: podposlý). Podpostříti, el, en, ení; podpostírati, unter
etwas ausbreiten. — co kam. Us. Podpouštěti, vz Podpustiti.
Podpoušťka, podpouška, y, f., maso
skrájené a smažené, zvl. pečené, Fricassée, n. — P., ohřívané maso ku př. husa s chutnou omáčkou, aufgewärmter Braten mit pikanter Sauce. Dch. Vz Podpustiti. Podpouzeti, el, en, ení, drážditi, aufsta-
cheln. Us. Bkř. Podpověď, i, f., die Annahme, Hypo-
these. Mark. Podpovědný, hypothetisch. P. úsudek.
Marek. Podpraporečník, a, m., Unterfahnen-
träger, m. D. Podpraviti, il, en, ení; podpravovati, un-
ter etwas stellen, setzen, legen. — co kam, pod co. Us. — koho k čemu, do čeho (přizpůsobiti). L. Podpraží, n., místo pod prahem. — P.,
kláda ve mlýně u žlabu, kudy voda na kolo teče. Us. Podprdelačka, y, f., polívka jitrnicová.
Us. u Zábřehu na Mor. Kčk. Podprdelka, podprdačka, y, f., polštář
k sedění, Arschpolster, n. — P., přeslice, kterouž přádník drží na ní sedě. Us. Jg. Podpřevor, a, m., Subprior. D.
Podpřisáhnouti, ul, utí; podpřisíci, -sahu
(zastr.), sáhl, sažen, ení; podpřisahati, heim- lich, arglistig schwören. L. Podprojednatel, e, m., der Afterstand-
geber. J. tr. Podprojednatelník, a, m., Afterbestand-
nehmer, m. J. tr. Podprojednati něco, etwas in Afterbe-
stand geben. J. tr. Podprovídka, y, f., Unter-, Hinter-, Nach-
satz. Podprsí, n., der Theil unter der Brust. Jg.
Podprsina, y, f., der Brustriemen, die
Brustkette. Jg. Podprsní násyp, Brustwehr, f. D.
Podprsník, u, m., ta částka chomoutu,
kde nádržník upevněn jest, der untere Theil des Kummets. — P. = podprsina. Na Mor. a na Slov. — P., nízká zeď u oken, mostů atd. к tomu sloužící, abychom se o ni po- depříti mohli, když dolů hledíce nahýbati se musíme. Das Parapet. Vz S. N. Podpruh, u, m. = popruh, der Gurt.
Podpruha, y, f., das Unterband. Ký.
Podpuchlý, unterschwollen. Dch.
Podpuchnouti, puchl, utí, von unten an-
schwellen. — Odtud: podpuchlý. P. oči. L. |
||
|
|||
Předchozí (653)  Strana:654  Další (655) |