655

Podpůjezdný, ého, m., der Unterreiter.
D.

Podpura, y, f., der Einstreichstempel,
v horn. Šm.

Podpůrce, e, m., der Unterstützer, die
Stütze. P. Aegypta. Br. Kdo je v roli pilný,
jest p. silný. Us. Tč. — P., podrukojmě,
der Nachbürge. V. Že z rukojemství se ne-
vytahuje, než p-cí svých že hledí. Žer. Záp.
I. 19. P-cím býti, rukojmě ujistiti. V. Vz Rb.
str. 270., Podporní.

Podpůretví, podpůrství, n., pojištění
podpůrcům dané, die Bürgschaft, Sicherstel-
lung. V.

Podpůrčí, Bürgschafts-, SicherstelluNgs-.
P. list, psaní, zápis. Jg. Vz Podporní. —
P., ího, m. = podpůrce, der Nach-, Rück-
bürge. Tov. 151.

Podpurkrabí, vz Purkrabí, der Unter-
burggraf. P. pražský. Gl. 240.

Podpůrkyně, ě, f., die Unterstützerin.
Měst. bož.

Podpůrství, n., vz Podpůrctví.

Podpusta, podpustka, y, f., podpu-
stek, stku, m., mladá větvička k zasazení,
dědic, zřízek, geschnittene Gerte, der Stiirzel.
V., D. Kozí list podpustky- snadno rozmno-
žíš. D. — Jg.

Podpustiti, il, štěn, ění; podpouštěti, ěl,
ěn, ění, unter etwas lassen; svlažiti, anfeuch-
ten, bewässern; smažiti, schmoren, dämpfen;
sýřiti, laben. Jg. — co: maso = smažiti
(vz Podpoušťka), Plk., mléko (ssedlým či-
niti, sýřiti), Plk., sýr, L., pivo (nakvasiti).
Plk. — co čím: louku potokem. Jel., Jg.

Podpuzovati = popuzovati. U Opav. Klš.

Podrabovati, vz Drabovati.

Podračky, dle Dolany, ves u Chocně. PL.

Podřadek, dku, m., strniště po kose zů-
stávající na louce n. na poli, der Stoppel. Us.

Podřadění, n., vz Podřaditi.

Podřaděný; děn, a, o, untergergeordnet.
Vz Podřadný.

Podřadí, n., die Unterabtheilung. Rk.

Podřaditi, il, ěn, ění; podřadovati, un-
terreihen. — co kam: větu pod větu. Sš.
J. 55. — co čemu (novější). Marek.

Podřadník, u, m., podradný pojem, sub-
alterner Begriff.

Podřadnosť, i, f. Unterreihung, f. Jg.

Podřadný n. podřaděný pojem, sub-
altern. Marek. P. zápor, král. Sš. J. 20.,
L. 31.

Podřaďovací, subalternirend. Marek.

Podrahně = mnoho, viel. P. let. V.

Podrahniti, il, ěn, ění; podrahňovati=
zvětšiti, přidati, přilepšiti, vergrössern, ver-
bessern, gütlich thun. Jg. Jak živ jsem si
tak nepodrahnil (se nenajedl, nenapil do syta).
U Rychn. — sobě na čem: na višních (po-
chutnati). Us. — se = polepšiti se, pozdra-
viti se, genesen. — se na čem: na zdraví.
Trip.

Podramek, mku, m., dřevo položené na
levé rámě, kterým jiné dřevo na pravém ra-
meni ležící nadlehčujeme, Stützholz, n. Us.

Podramenice, e, f., Schulterkissen, n. D.

Podranhojič, e,m. Unterchirurg, m. Rk.

Podraní, n., čas před svítáním, das Tages-
grauen. Na Ostrav. Tč.

Podrápati, podrápáni a -pu; podrapovati,
be-, zerkratzen, ritzen, anreiben. — koho.
Kocour ho podrápal. Us. — koho kde:
v tváři. Us. Hý. — P. péří, na Slov. = pod-
rati. Plk. — co komu: tvář. Záv. — Jg.

Podrastiti, il, štěn, ění, streifen. Vký.

Podratají, ího, m., der Unterschaffer. Rk.

Podrati, deru, dral, án, ání, völlig reissen,
schleissen; ein wenig schleissen. Jg. — co.
všecko peří již podrali. Us.

Podrátovati, vz Drátovati. Sd.

Podraz, u, m., der Schnipper. Rk.

Podraziti, podraz, -ze (íc), il, žen, ení;
podrážeti, el, en, ení, umstossen, unterschla-
gen. — co komu: nohy, D., Br., Bart.;
obuv, boty, střevíce = nové podešvy dáti,
besohlen, die Schuhe etc. doppeln. Us. —
co pod sebe: hněv (udusiti, überwinden).
Plk. — koho (ošiditi, betrügen). Kom. —
se čím: vínem (podpiti se, sich berauschen).
V., Jel. — Jg.

Podrazný pohyb (při zemětřesení), suc-
cursorische Bewegung. Dch.

Podražcovitý. P. rostliny, aristoloehieae,
osterluzeiartige Pflanzen. Čl. 132., Kk. 157.,
Schd. II. 279.

Podražcový, z podražce, Osterluzei-. —
P. voda. Čern.

Podrážditi, il, ěn, ění, reitzen, irritiren.
— koho (akk. a gt.). Podráždi ho trochu.
Us. Pakli jich (zvířat) podráždíš, proti tobě
povstanou. Flav. — se s kým. Ros. —
kde: v kleci. — koho čím: potupnými
slovy.

Podražec, žce, m., rostlina, Osterluzei, f.,
aristolochia. Kom. J. 136. P. velkolistý, hado-
morný, dlouhý (kokorňák), mnohokořermý n.
hadí n. virginský (a. serpentaria), okrouhlý,
obecný (vlkové jablko), trojlaločný, šklebivý,
nejvonnější, mirysný, mnohokvětý, hrubo-
květý. Rostl., Jg. Vz Kk. 157., FB. 35. —
P., rám sítí potažený na koroptve, das Fall-
netz. Us. Dch.

Podražek, žku, m., das Holzwurmkraut,
rostl. Th.

Podražený; -en, a, o, umgestossen. —
v čem: v srdci, entmuthigt. Dch. — čím:
vichrem, mečem. Dch. — P. vlna, weiss-
haarige Wolle. Nvk. — P. boty, besohlt.

Podrážeti, vz Podraziti.

Podražeti, -el, ení = podražiti se, theurer
werden. Na trhu podraželo (obilí přiskočilo).
Na Mor. Kda.

Podražiti, il, en, ení; podražovati =
zdražiti, vertheuern. — se. Cena věcí pod-
ražuje se (přiskakuje) n. spadá. Kom. J. 496.
Pivo se podražilo.Us. Vz Podražeti.

Podrážka, y, f., das Sohlen, Doppeln
der Schuhe. P-ku dáti střevícům (podraziti
je). Us. Od p-ky platiti. Sych. — P., v knih-
tiskařství, Darunterschlag, m. Techn.

Podrážkový stroj (na podrážky bot). Prra.

Podražnice, Podrasnitz, ves u Ноršova
Týna. PL. — P., e, f., diodia, rostl.

Podražník, u, m., čekanka, die Wegwarte.
Hank.

Podražný, ého, m., der Bahnaufseher. Šp.

Podrbati, podrbám a podrbi, podrb a po-
drbej ; podrbnouti, bnul a bl, ut, utí; podr-
bovati; podrbávati, anreiben, kratzen. —