Předchozí (654)  Strana:655  Další (656) |
|
|||
655
|
|||
|
|||
Podpůjezdný, ého, m., der Unterreiter.
D. Podpura, y, f., der Einstreichstempel,
v horn. Šm. Podpůrce, e, m., der Unterstützer, die
Stütze. P. Aegypta. Br. Kdo je v roli pilný, jest p. silný. Us. Tč. — P., podrukojmě, der Nachbürge. V. Že z rukojemství se ne- vytahuje, než p-cí svých že hledí. Žer. Záp. I. 19. P-cím býti, rukojmě ujistiti. V. Vz Rb. str. 270., Podporní. Podpůretví, podpůrství, n., pojištění
podpůrcům dané, die Bürgschaft, Sicherstel- lung. V. Podpůrčí, Bürgschafts-, SicherstelluNgs-.
P. list, psaní, zápis. Jg. Vz Podporní. — P., ího, m. = podpůrce, der Nach-, Rück- bürge. Tov. 151. Podpurkrabí, vz Purkrabí, der Unter-
burggraf. P. pražský. Gl. 240. Podpůrkyně, ě, f., die Unterstützerin.
Měst. bož. Podpůrství, n., vz Podpůrctví.
Podpusta, podpustka, y, f., podpu-
stek, stku, m., mladá větvička k zasazení, dědic, zřízek, geschnittene Gerte, der Stiirzel. V., D. Kozí list podpustky- snadno rozmno- žíš. D. — Jg. Podpustiti, il, štěn, ění; podpouštěti, ěl,
ěn, ění, unter etwas lassen; svlažiti, anfeuch- ten, bewässern; smažiti, schmoren, dämpfen; sýřiti, laben. Jg. — co: maso = smažiti (vz Podpoušťka), Plk., mléko (ssedlým či- niti, sýřiti), Plk., sýr, L., pivo (nakvasiti). Plk. — co čím: louku potokem. Jel., Jg. Podpuzovati = popuzovati. U Opav. Klš.
Podrabovati, vz Drabovati.
Podračky, dle Dolany, ves u Chocně. PL.
Podřadek, dku, m., strniště po kose zů-
stávající na louce n. na poli, der Stoppel. Us. Podřadění, n., vz Podřaditi.
Podřaděný; děn, a, o, untergergeordnet.
Vz Podřadný. Podřadí, n., die Unterabtheilung. Rk.
Podřaditi, il, ěn, ění; podřadovati, un-
terreihen. — co kam: větu pod větu. Sš. J. 55. — co čemu (novější). Marek. Podřadník, u, m., podradný pojem, sub-
alterner Begriff. Podřadnosť, i, f. Unterreihung, f. Jg.
Podřadný n. podřaděný pojem, sub-
altern. Marek. P. zápor, král. Sš. J. 20., L. 31. Podřaďovací, subalternirend. Marek.
Podrahně = mnoho, viel. P. let. V.
Podrahniti, il, ěn, ění; podrahňovati=
zvětšiti, přidati, přilepšiti, vergrössern, ver- bessern, gütlich thun. Jg. Jak živ jsem si tak nepodrahnil (se nenajedl, nenapil do syta). U Rychn. — sobě na čem: na višních (po- chutnati). Us. — se = polepšiti se, pozdra- viti se, genesen. — se na čem: na zdraví. Trip. Podramek, mku, m., dřevo položené na
levé rámě, kterým jiné dřevo na pravém ra- meni ležící nadlehčujeme, Stützholz, n. Us. Podramenice, e, f., Schulterkissen, n. D.
Podranhojič, e,m. Unterchirurg, m. Rk.
Podraní, n., čas před svítáním, das Tages-
grauen. Na Ostrav. Tč. |
Podrápati, podrápáni a -pu; podrapovati,
be-, zerkratzen, ritzen, anreiben. — koho. Kocour ho podrápal. Us. — koho kde: v tváři. Us. Hý. — P. péří, na Slov. = pod- rati. Plk. — co komu: tvář. Záv. — Jg. Podrastiti, il, štěn, ění, streifen. Vký.
Podratají, ího, m., der Unterschaffer. Rk.
Podrati, deru, dral, án, ání, völlig reissen,
schleissen; ein wenig schleissen. Jg. — co. všecko peří již podrali. Us. Podrátovati, vz Drátovati. Sd.
Podraz, u, m., der Schnipper. Rk.
Podraziti, podraz, -ze (íc), il, žen, ení;
podrážeti, el, en, ení, umstossen, unterschla- gen. — co komu: nohy, D., Br., Bart.; obuv, boty, střevíce = nové podešvy dáti, besohlen, die Schuhe etc. doppeln. Us. — co pod sebe: hněv (udusiti, überwinden). Plk. — koho (ošiditi, betrügen). Kom. — se čím: vínem (podpiti se, sich berauschen). V., Jel. — Jg. Podrazný pohyb (při zemětřesení), suc-
cursorische Bewegung. Dch. Podražcovitý. P. rostliny, aristoloehieae,
osterluzeiartige Pflanzen. Čl. 132., Kk. 157., Schd. II. 279. Podražcový, z podražce, Osterluzei-. —
P. voda. Čern. Podrážditi, il, ěn, ění, reitzen, irritiren.
— koho (akk. a gt.). Podráždi ho trochu. Us. Pakli jich (zvířat) podráždíš, proti tobě povstanou. Flav. — se s kým. Ros. — kde: v kleci. — koho čím: potupnými slovy. Podražec, žce, m., rostlina, Osterluzei, f.,
aristolochia. Kom. J. 136. P. velkolistý, hado- morný, dlouhý (kokorňák), mnohokořermý n. hadí n. virginský (a. serpentaria), okrouhlý, obecný (vlkové jablko), trojlaločný, šklebivý, nejvonnější, mirysný, mnohokvětý, hrubo- květý. Rostl., Jg. Vz Kk. 157., FB. 35. — P., rám sítí potažený na koroptve, das Fall- netz. Us. Dch. Podražek, žku, m., das Holzwurmkraut,
rostl. Th. Podražený; -en, a, o, umgestossen. —
v čem: v srdci, entmuthigt. Dch. — čím: vichrem, mečem. Dch. — P. vlna, weiss- haarige Wolle. Nvk. — P. boty, besohlt. Podrážeti, vz Podraziti.
Podražeti, -el, ení = podražiti se, theurer
werden. Na trhu podraželo (obilí přiskočilo). Na Mor. Kda. Podražiti, il, en, ení; podražovati =
zdražiti, vertheuern. — se. Cena věcí pod- ražuje se (přiskakuje) n. spadá. Kom. J. 496. Pivo se podražilo.Us. Vz Podražeti. Podrážka, y, f., das Sohlen, Doppeln
der Schuhe. P-ku dáti střevícům (podraziti je). Us. Od p-ky platiti. Sych. — P., v knih- tiskařství, Darunterschlag, m. Techn. Podrážkový stroj (na podrážky bot). Prra.
Podražnice, Podrasnitz, ves u Ноršova
Týna. PL. — P., e, f., diodia, rostl. Podražník, u, m., čekanka, die Wegwarte.
Hank. Podražný, ého, m., der Bahnaufseher. Šp.
Podrbati, podrbám a podrbi, podrb a po-
drbej ; podrbnouti, bnul a bl, ut, utí; podr- bovati; podrbávati, anreiben, kratzen. — |
||
|
|||
Předchozí (654)  Strana:655  Další (656) |