656

koho. Ros., D., V. — co, koho čím.

Hřbelci mu kůži podrbává. Reš. P. koho
rukou, holí, Us., řečí, Reš., pichlavým slo-
vem. Sych., Šm. — se kde: v hlavě (zna-
mení lítosti). Kom. Za ušima se p. (mrzeti
se). Čr.

Podřečany, dle Dolany, ves v Uhřích.
S. N.

Podřečí, n. = podnářečí Unterdialekt, m.
Us.

Podregentí, ího, m., der Unterregent.
Kom. L. 30.

Podřekadlo = pořekadlo.

Podřeknouti se, knul a kl. utí; podříkati
se, sich versprechen, sich verreden, sich ver-
schnappen. Člověk se snadno podřekne. Ros.
Podřekl se a proto prosoudil. Sych. On se
často podříká (často slibuje a nic neplní,
jakoby se v slibu podřekl). Ros. Slovo řekni,
jen se nepodřekni. Pk., C. M. 70. — se
v čem, se před kým, při čem, kdy atd.

Podřeknutí, n., das Verreden, Sichver-
sprechen. Lapáček číhá na p. Sych. Podřek-
nutí není nařknutí. C, Pk.

Podřep, n, m., v tělocviku, das Hocken.
Vz Dřepěti.

Podrepka, y, f. P. černá, smynthurus
fuscus, hmyz členovec. Frč. 150.

Podreptiti, il, cen, ení, nieder-, zertreten.
L.

Podreštník, u, m., trám, jenž pod reštem
leží a hambalky drží, ein Balken. Us.

Podřez, u, m., podřezání, das Unterschnei-
den. P. medu, Reš., včel = vybírání medu.
D., V.

Podřezač, podřezavac, e, m. P. medu,
Zeidler, m. Us.

Podřezaný ; -án, -ána, -áno, von unten
geschnitten. Z rákosí bezsukého, p-ho ro-
hože délají. Kom. J. 140.

Podřezati, řezáni a řeži, řež a řezej;
podřezávati, podříznouti, znul a zl, ut, utí;
podřezovati = od spodu řezati, von unten
abschneiden; zkaziti, verderben, vertilgen. —
co: jazyk, D., suché žíly, V., včely, med
(přehlížeti včelám, med vybírati), D., záchod
(čistiti). Sych. — co komu: ptáku jazyk.
Lk. Šeplá-li jazyk, dejte mu jazyk podře-
zati. Sych. Lotrům Hrdlo p. V. — co čím:
kRČek nožíčkem. Er. P. 478.

Podřežov, a, m , ves u Vamberka. PL.

Podrhnouti, hnul a hl,ut, utí,aufscheuern.
— co čím: stůl věchtem. Us.

Podrchati, drobet drchati, zausen. Obilí
jest podrcháno. — co: zhlavec = jím zatře-
pati, jej natřásti, nadrchati. Na Mor. Brt.
Pořádně jsem ho tam podrchal (vyplatil jsem
ho). Us. Všk.

Podřícení, n., die Untergrabung, vz Pod-
řítiti. Ďábelským p-ním. Št.

Podříci se, vz Podřeknouti se.

Podříčičné obilí, které při podsívání na
mlatě přes říčice přepadne (chudé zrní, po-
zadek; to je drůbeři). Na Mor. Brt.

Podříditi, il, zen, ení; podřizovati, sub-
stituiren, unterordnen. — koho komu v čem.
Nevládne ten, komu nikdo není podřízen.
Pal.

Podřikačka, y, f., zlá huba, loses Maul.
Puch.

Podřikadlo, a. n. = pořekadlo. Marek.

Podříkati, vz Podřeknouti.

Podříkavosť, i. f. Neigung zum Sichver-
sprechen.

Podříkavý, der sich leicht verspricht.
Ros.

Podřímati, podřímnouti, ml, utí; podři-
movati, schlummern. — si kdy kde. Podříml
si po obědě v lenošce. Us.

Podřípati, potrhati, verreissen. Mnoho
šatu podřípal. D.

Podřitek, tku, m., zadek, die Hinterbacke.
— P., co pod řití jest, polštář, Polster, n.
Plk. — P., kůže, kterou horníci na zadku
nosí, das Berg-, Arschleder. Jg.

Podřítiti, il, cen, cení = podkopati, un-
tergraben. — co. Podřítil jest ta města (pod-
vrátil). BO. — co čím. Ůs.

Podřitnička, y. f., das Sitzkissen. Rk.

Podřízenec, nce, m., der Subordinirte.
Rk.

Podřízení, n., die Unterordnung, Sub-
ordination. — P , postavení na místě jiného,
die Substitution. Ros.

Podřízenost, i, f. P. právomocnosti. D.
Subordination, f. Vz S. N.

Podřízený, podřízen, a, o, subordinirt. —
komu v čem. Us. P. důstojník, subaltener
Offizier. Čsk.

Podřízka, y, f., medu ubírání, die Zei-
delung. Zlob.

Podříznouti, vz Podřezati.

Podroba, y, f. Unterwerfung, f.V p-bu
kleslý. Dch., Ros. V p-bu uvésti. Srn.

Podrobenec, nce, m., ein Unterworfener.
Mus II. a. 17.

1. Podrobení, n., rozdrobení, rozkousko-
vání, das Zerbröckeln. Hý.

2. Podrobení, n., podmanění, poroba, die
Unterwerfung. P. v službu. Bit). Někoho
k podrobení se dohnati. Nt.

Podrobenství, n., podrobenosť, die Un-
terwürfigkeit. Har.

Podrobený, podroben, a, o, unterworfen,
untergeben, unterwürfig. — komu, čemu.
Nikomu nepodrobený (svobodný). V. P. městu,
clu, (povinen clo platiti), D., proměnám. Ros.
Lidé pádu podrobení. Sych. P. stavu vojen-
skému. Šm. Velebnosť závisti p-na jest. Kom.
J. 081. — v co: v službu. V.

1. Podrobiti, podrobovati = rozdrobiti,
bröckeln, zerbrechen. — co komu: chléb
kuřatům. Puch.

2. Podrobiti, il, en, ení; podrobovati —
podmaniti, v službu n. poddanost uvésti, un-
terthänig, unterwürfig machen, unterwerfen.
D. — se, koho v co: v službu, V., Troj.,
v porobu, V., Br., v služebnost, v podda-
nosť, V., v smrť. Br. Chcete je sobě p. v ro-
botěze. BO. A tak sú kostely v platy po-
drobili. Hus. I. 427. P. se Kristu v službu.
Sš. L. 41. — se komu v čem. Podrobil
se pán zákonu v tom, že . . . Sš. L. 38. —
koho k čemu. K otrockým službám všecky
si podrobím. Kom. — co, koho, se čemu:
moci, právu svému, V., sobě ženu, Koc,
něčímu soudu. Dch. Rozkazu, trestu, králi,
poručeni, nebezpečenství se p. D., Sych.
Kdo tam bydlí, jen se nebes podrobují králi.
Sš. Bs. 205. Všecky tyto silnice podrobují