657

se mýtu, šp. m.: Ze všech těchto silnic pla-
ceno budiž mýto. Šb. — koho pod koho.
Plk. — koho, co čím : vojenskou mocí. Us.

— se komu proč: z bázně. Kr. — koho
(gt.): pohanů, šp. m.: pohany, Brt., leč by
to byl gt. dělivý (mnoho pohanů, ne: po-
hany vůbec).

Podrobnosť, i, f., obštrnosť, zevrubnosť,
Einzelnheit, Ausführlichkeit, f. Do p-stí, po-
drobně, ins Detail. Dch.

Podrobný, podroben, bna, о, po drobech,
po drobtích rozebraný, obšírný, zevrubný,
umständlich, ausführlich. Podrobné známosti
toho se nám dostalo. Mus. P. instrukce, na-
učení, rozpočet, počet, provedení, ustano-
vení, J. tr., účtování, účet, Šp., obchod. Dch.
Do podrobna vše probrati, rozebrati. Pod-
robnější rozbor. Šf. Rozpr. 59. Do p-bna
všecko vám opakuji. Na Ostrav. Tč.

1. Podrobování hlasu v zpěvu, das Co-
loriren. Jg.

2. Podrobování, n., die Unterjochung. Us.
Podrobovaný, -án, ána, áno a) unterjocht,

b) zerbröckelt.

Področní peníze, Gelder, die in bestimm-
ten Terminen gezahlt werden. Prodala se mu
chalupa za 230 zl. na placení p. Ms. 17. stol.,
Gl. 240.

Podrod, u, m., Subspecies, f.

Podroponiti, il, ěn, ění == pocuchati, roz-
biti, zerrütten. — co: hodinky. D.

Podrost, u,podrostek,podrůstek, stku,
m., podrostlina, y, f., tráva pozdní na
louce, po otavě rostlá, das Nachgrummet. D.

— P., stromek z kmene stromu vyrážející.
Um. les. Der Schössling. P-stky škodí stromu
ovocnému. Tč. — P., mladé stromoví lesní,
der Unterwuchs. Us. Hšv. Z podrostající
trávy zase votava bývá. Kom. J. 419. —
P., oteklosť života pod prsy. Lek. kn.

Podrostati; podrůsti, podrostu, rostl,
stění; podrostávati, unter-, heranwachsen. —
abs. Tráva už zase podrostá. Us. Ovoce
stromu toho téměř celého roku podrostá.
Sš. L. 180. — na co. Lidé mrou, na jejichž
místa jiní aby podrostali potřebí jest. Jg. —
komu. Tomu dítěti nehet podrostá. Us. —
koho, co. Častokráte menší strom podrostá
větší. Ja.

Podrostek, vz Podrost.

Podrosti = odrůsti, vyrůsti. Vz Růsti,
Podrostati. Byl-li bych prvé umřel, než by
děti podrostly. Št. 3.

Podrostlina, y, f., vz Podrost.

Podrostlosť, i, f., zápal prsní u dětí, die
Brustentzündung der Kinder. Ja.

Podrostlý, unterwachsen. Stromové staří
stromovičko podrostlé stínem udušují. Sen-
tent. phil. P. dítě, oteklé pod prsy. Vz Pod-
rost. — čím: les křovím p. Us. Rána masem
p. Jg.

Podroubati;podroubiti, il, en, ení; pod-
rubovati, podroubávati, od spodu roubati,
podsekati, unterhauen. — co: most, Dal.,
stavení. Us. — co pod kým: most. Biancof.

Jg-

Podroušiti, z něm. berauschen, drobet
opiti, posud na Mor. Hý.

Podrovnávati, podrovnati, dole při zemi
stěnu buď vápnem aneb barvou šedou a p.

rovně zalíciti. Vz Podlíčiti. Hý. — co: dům.
Brt. — co kde. Dnes jsme líčili a myli zem
(= podlahu), proto musím ještě v návsi a
v sednici podrovnávati. Us. na Mor. Hý.

Podrovníkový, unter dem Aequator be-
findlich. Rostl.

Podrozdělati, co: oheň, unterzünden,
darunter machen. Presl.

Podrozdíl, u, m., Unterart, f. Trest. zák.

Pbdrozuměti, ěl, ěn, ění, podrozumívati,
darunter, dabei verstehen. L.

Podrtiti, il, cen, ení, zu nichte machen,
zerbröckeln, zerschmettern. Ros. — co čím.
Jedním padnutím všecky hrnce podrtil. Sych.

Podrubati, umhauen. — co. Ploty kázal
p. Půh. I. 336. — BO.

Podrubiti, vz Podroubati.

Područenství, n. = léno. Šf. II. 122. —
P., područí. — P., der Wirkungskreis. Pal.
Rd. III. 214. P. nouze. KP. I. 35.

Područí, n. = poddanosť. Z p. Judova.
Br. Z něčího p. se vytáhnouti. Sš. J. 62.
Mají pravdu ve svém p. Kos. Ol. I. 137.
U lsraelitů při skončení léta dvanáctého vy-
cházel syn z p. otcova. Sš. L. 45. — P.,
der Wirkungskreis. Pal. Rd. III. 214. P.
nouze. KP. I. 35.

Područiti, il, en, ení, unterordnen. Rk.

Područník, a, m., der Vasall. Šř. Vrah
ten p. satanův jest. Sš. Zj. 441.

Područný, unterthan. - komu. Král Ří-
manům p-ný. Sš. Mt. 144.

Podrudek, dku, m.,drobnačka, y, f.,
drobné, n., Kleinerz, n. Šp.

Podruh, a, m., kdo v nájmu u někoho
bydlí, nájemník, der In-, Mieth-, Hausmann,
Inwohner; der Aftermiether. Na Mor. hofer,
z něm. Hofherr, poněvadž bydlí na dvoře
v chaloupce. Mřk, V. Pl.: podruzi. Přespolní
a p-zi jsou pod platy. Kom. J. 621. P. toliko
ve vsi, nájemník v městech slove; p. nemá
ani polí ani chalupy: chalupník,domkář aspoň
tuto. Jg. Vz Nájemník. P. popův. BO.

Podrúhať, porúhať (porouhati) se ně-
komu = posmívati se. Na vých. Mor.

Po druhé, opět, potom, ein andermal, zum
zweitenmal. V. Po jednou hus, po druhé
kus. Po jednou pic, po druhé nic. Nepůjde
ten podruhé do líčky ani do vrše. Prov. Jg.
Po druhé buď pilnější. Us.

Podruhlí, ves u Breznice. PL. Vz Tk. I. 87.

Podruhování, n., die Unterwürfigkeit, das
Wohnen in der Miethe. Sf.

Podruhovati, podruhem býti, in der Miethe
sein. Vz Podruh. — kde. Hrstka těch ci-
zinců mezi Slovany p. zůstala. Šf.

Podruhyně, ě, f., která bydlí v nájmu,
zvl. na vsech, die Inwohnerin, das Mieth-
weib; die Aftermietherin. Ros. Vz Podruh.
Na Mor. hoferkyně. Hý.

Podrukávník, a, m., dobrý přítel, pod-
paždník, Dutzbruder, m. Aqu.

Podrukojemství, n., Nachbürgschaft, f.

Podrukojmě, der Nachbürge, kdo se za
vyplnění závazku dlužníkova potud zaručí,
pokud by první rukojmě povinnosti své ne-
dostál nebo dostáti nemohl. Vz S. N., Ru-
kojmě.

Podrůstek, vz Podrost.

Podrůsti, vz Podrostati.