658

Podrušiti, il, en, ení, bestechen. Rk.

Podruží, n., nájem bytu, die Miethe. Vz
Podruh. V p. býti, D., bydleti, Ros., na Mor.:
býti u koho v hoferství. Hý. Kdyžby se při-
stěhoval zeměnín a vladyka do města a byl
v p. Sob. 164.

Podružiti, il, en, ení, potovaryšiti, ver-
gesellen; podruhem býti, in der Miethe
wohnen.

Podružnice, e. f. P-ce, inquilinae, jsou
maličké vosy. P. šípková, aylax Brandtii.
Frč. 165.

Podružník, a, m. = podruh. Lex. vet.

Podružný, in der Miethe wohnend, Unter-,
Sub-. — P. oddíl, Unterabtheilung, Sub-
rubrik, f. P., druhotná, přípona ъ vystupuje
hl. ve skládání. Bž. 226.

Podružský, Miethmanns-. P., k podruhu
se vztahující. P. byt. Ros.

Podružství, n., podružský byt, Miethung,
Hausmiethe, f. Dal. 163. P. půjčiti, najíti,
prouajíti. V. Z tělesného stánku a p. vykro-
čiti (umříti). V. My ti p. nedáme, žádné cha-
loupky nemáme. Mor. p. 32. Seděti na ciziej
dědině u p. Untertänigkeit, f. Kn. rož.

Podružstvo, a, n., společnictvo, Genos-
senschaft, f. Grunt. rel.

Podrviti, il, ení, poblouditi, einen Bock
schiessen. L.

Podrychtář, e, m. = místorychtář, ná-
městek rychtářův. Vicerichter, m. Tk. II. 283.

Podrymek, mku, m., poslední slabika ve
dvojpádném rýmu, die zweite Silbe im weib-
lichen Reime. Puch.

Podrýpavý, wühlerisch. Sp.

Podryti, podryji, ryj, ryl, yt, ytí; pod-
rývati = podmílati, unterwühlen, untergra-
ben, unterhöhlen. Jg. — abs. Vždycky on
podrývá (příčin k zlé vůli hledá). Ros. Vz
Nesvorný. Č. — co. Voda podryje zemi.
BO. Tichá voda břehy podrývá, neboť hlubší
bývá. Prov., Jg. Králík podrývá průkopy.
Kom. — co čím. Víra jejich mohla proudem
nepříznivým snadno podryta býti. Sš. J. 45.

— se čím kam. Podryl se rýčem pod strom.

Podrytý; -ryt, a, o, unterwühlt. Šm.

Podryvač, e, m., der Unterwühler. Reš.

Podryvačný, der gern stierlet, zanksüch-
tig. Reš.

Podryvák, u, m., přístroj u pluhu, jenž
oře brázdu 20 ctm. širokou a kypří půdu
na 10 ctm. Hk. Vz KP. III. 230.

Podryvatel, e, m. = podryvač.

Podrývati, vz Podryti.

Podrželý, který se čeho drží, fest haltend.

— čeho. Že staré víry podržely byl. V.
Podržeti, el, žen, ení = trochu držeti, ein

wenig halten; zadržeti, be-, zurückbehalten,
übrig behalten; trvati, potrvati, dauern, hal-
ten. — abs. Ten kabát ještě dlouho podrží
(vytrvá). Us. — co, koho. Podrž toho ptáka,
Sych., tu tyčku. Us. P. vrch. Dch. P. právo.
D. — komu čeho. Podrž mi toho. Ros.
(Jg.). Podržel mu dvoru (škrábal ho trochu,
žertoval s ním). Ros. Podržím ti čeřena. Na
mor. Zlínsku. Brt. — co komu, Podrž si
to s pánem Bohem! Dch. — co za kým:
za sebou (zadržeti). Jg., J. tr. — co kde:
u sebe (zadržeti). Jg. — co z čeho: z pří-
padků (vedlejších příjmů)polovici p. Sych.

— co, koho v čem jak: někoho ve službě
p. Sych. Tu bečku vína v celosti (celou) po-
držel. Sych. V paměti něco p. Anth. I. 164.

— co na čem: vinu na sobe p. D. Dítě na
rukou p. Něco na zřeteli p.; věc na očích
p. Dch. — koho za co: za ruku. Pass. 172.

— co nad kým: vrch nad někým p. Měst.
bož. — se, sich halten, sich ein wenig auf-
halten, ruhig sein. Vy se podržte (tiše se
chovejte), aby se proti vám nepohnul císař.
Flav. Nepodržel se tam dlouho (nemeškal).
Jg. — se čeho: bludu. Št.

Podsada, podsádka, y, f., podsazení,
límec, pásek, das Untergelegte, der Besatz.
Šp. P. u košile pod náramkem n. pod paždí,
srdéčko, oplečí, der Besetz, Zwickel, Schulter-
fleck. Us. P. bot, střevíců, das Besohlen. Us.

— Podsada, hypothesis. Přecházka z pod-
sady na sadu. Ziegler (Kom. Um. káz. 95.).

Podsadek, dku, m., co podsazeno, der
Untersatz. Plk. Z cizího podsadku cizí po-
doba (děti nemanželské nepodobají se dětem
manželským z jiné jsouce matky; cizí práci
snadno poznati. Lb.) Sych.

Podsadice, e, f., das Flascheneisen (wo-
rauf der Steinschleifer den Stein befestigt).
Šm.

Podsaditi, il, zen, ení; podsázeti, el, en,
ení ;podsazovati = podložiti, podstaviti, unter
etwas hinsetzen, hinstellen, hinlegen, unter-
setzen, unterstellen, an die Stelle eines an-
deren setzen, nachsetzen, tiefer ansetzen. Jg.
Aby byl maloučko podsadil (snížil, níže
mířil), byl by trefil. Ros. — co: punčochu,
košili, kabát, střevíce. Us. — co čím: staré
stromy novými šípky p. Us. Kabát záplatou
p. Jg. — co kam: stoličku pod nohy, vejce
pod slepici, tele pod matku p. Us. — co
komu zač. Něco za pravdu si p. = za zá-
klad bráti, als Hypothese annehmen. Mus.

— koho proti komu = štváti, aufhetzen,
anstiften. Jg. Poddané proti vrchnosti p.
Schön exc. Přemysla proti králi podsazoval.
1237.

Podsaditý, složitý, zavalitý, cval, cvalík,
untersetzt (von der Gestalt). Rk., Hý.

Podsádka, vz Podsada.

Podsádliti, il, en, ení, mit Fetten unter-
schmieren. L.

Podsadní kvasnice, droždí, Stellhefen, f. D.

Podsáhnouti, hnul a hl, ut, utí, unter-
greifen. Ros.

Podsakristan, a, m. Tk. III. 31.

Podsamičný, podvaječný, podplodný, pod
vaječníkem položený, hypogynus. P. kalich,
koruna. Rostl.

Podsazení, n., das Untersetzen, vz Pod-
saditi. — P., co se podkládá na kraji, aby
tužší a pevnější byl, der Beschlag, Besatz.
D. P. plechové. Us. P. u košile, vz Podsada.

Podsázka, y, f., vz Podsada. — P., pod-
sazné mluvení.

Podsazný. Mluvení p-né = litotes. Sš.
J. 107. Vz Litotes, Meiosis.

Podsazování, n., vz Podsazení.

Pod se, pod sehe, unter sich. P. křivý;
p. přivésti. V. Kůň na pod se, na podsebe
(na podc, na podseb). Vz Podsedelní. Jg.

Podsebití, n., strop, die getäfelte Zimmer-
decke. D. — P., pavlač, der Umgang am