Předchozí (658)  Strana:659  Další (660) |
|
|||
659
|
|||
|
|||
Hause. Arch. V. 290. Obec tu zeď i s tím
p-tiem opraviti má. Arch. Plz. 1494. — P., die Brustwehr. Ptr. — P., vousy pod nosem, der Schnurbart (převzdívka). Z Táborských někteří mnohým nůžkami brady stříhali, zvlášť pod nosem, což p-tím nazývali. Mus. 1844. 210., Gl. 240. Podsební, vz Podsedelní.
Podsebník, a, m., podsedelní kůň. Jg.
Podsed, u, m., číhání na zvěř, Anstand,
m. Na p. honiti. Pr. a Zříz. 1564. — P. Kůň na podsed, das Sattelpferd. Dch. Vz Pod- sedelní. Podsedánka, y, f., Sitz-, Wagentruhe (in
einer Kutsche), f. Rk. Podsedati, vz Podsednouti. 1. Podsedek, dka, m., který má živnosť
menší než sedlák, ku př.1/4 lánu, chalupu, zahradu (zastr.), der Hintersasse, Kleinbauer, auch zahradník, Gärtier genannt. Gl. 240. Čtyři p-kové jeden sýr dávají. Z 15. stol. Mtc. 1875. 150. Mš. Každý p. platí 7 grošů úroků. Půh. II. 240. Vz Podsedník. Též vůbec poddaný. Háj., Rkp. Pr. kut. — P., menší písař, písařík, der Unterschreiber. V. 2. Podsedek, dku, m., živnosť podsed-
kova, zahrada. Vz více v Gl. 240. a před- cházející. Na Mor. grunt asi 15 měřic vý- sevku. Brt., Mřk. Ani luk, ani lesův ani p-kóv; Že mi sedí na dvú p-kú a na lesích. Půh. I. 336., 293. P., jistá výměra pozemků, vždy menší nežli ta, která ve vsi obecně bývá na př. : celoláník, pololáník, čtvrtláník a podsedek. Bdl. Viz více v Gl. 240. Na de- věti podsedcích na rolných. Půh. II. 240. — P., způsob lovení zvěři, Anstand, m. Na shony a podsedky loviti. Vz Podsed. Podsedelní, podsedlní, -ný, podse-
delný, pod sedni, co pod sedlem jest. P. kůň, sedlový, das Sattelpferd. Ros. Vozka náručního koně s podsedlním spřáhá. Kom. J. 454. V obec. mluvě podsební, na Mor. podsovní, podsobní. Vz Pod se. — Podsední kleč = levá, der Sattelrüster. D. Podsedice, ves v Lobosicku. PL.
Podsedlavý, Sattel-. P. pokrovec sloužil
mu za měkkou postel (pokryvka pod sedlo). Šf. II. 90. Podsedlen, u, m., bylina s velikým bam-
bulovým kořenem. Us. u Hořic. Hk. Podsedlnice, e, f., kobyla podsedlní, die
Sattelstute, das Sattelpferd. Jg. Podsedlník, a, m., podsedlní kůň, das
Sattelpferd. Háj. Podsedlý, který podsedl, der sich unter
etwas gesetzt hat. — kam: pod střechu. Us. — P., podložený, unterlegt. — čím. Pont. — P. muž, podsaditý, stämmig, un- tersetzt. Na Ostrav. Té. Podsední = a) podsedelný, b) Anstand-,
Vz Podsed. Podsedník, a, m., vlastník podsedku. Ros.
P-ci a) rustikalní, měli 2 dni pěší roboty; b) dominikalní, také dva dni a od Jana do Václava po třech dnech týhodně. Tito měli 5—10 měřic pasek, z nichž pánu máslo (od- tud : máselné paseky) po žejdlíku z měřice odváděli. Na Mor. Brt. — P., lépe: podse- dlník. |
Podsednouti, dnul a dl, utí; podsedati,
podsedávati, sich darunter, unter etwas set- zen. — kam: pod strom. Jg. — co: důl, unterkriechen, unterfahren, unterteufen. Šp., Pam. kut. Podsedný, was zum podsedek gehört.
Tov. 73. Podsehlídlý, škaredý, hněvivý, zlostný,
finster. U Jilem. Podsekati, podsekávati;podseknouti, knul,
utí; podsíci (podséci), seku, sekl, sečen, ení = podtíti, podtínati, ab-, weg-, um-, unter- hauen. Kom. J. 528. — co čím: stromy sekerou. P. rudu, unterhauen. Podsekřivonohý, einwärtsgebogene Füs-
se habend. V. Podsekřivý, einwärts gebogen. V.
Podsetník, a, m., Unterkapitän, m. Us.
Podsévací, podsívací, Sieb-. P. stroj.
Techn. Vz KP. I. 272. Podsévač, podsívač, e, m., der Untersäer,
Sieber; podsévačka, podsívačka, a) která podsívá, die Untersäerin, Sieberin; b) síto, řešeto, říčice, das Sieb. Ros. — Podsévadlo, podsívadlo (v obec. mluvě: pocívadlo), das Sieb. Ros. Podsevák, u, m., přístroj, jímž se obilí
prachu zbavuje. U Písku. L. Šbk. Na Mor. žébro. Mřk. Podsévati, vz Podsíti.
Podsevek, vku, m., p-ky, pl., m., plévy,
die Spreu. Us. Podsevný, Sieb-. P. ruda, Setzwerks-
probe, f. Techn. Podsíň, ě, f., podsíní, n., podsíňka, y,
f., podstřeší, loub, loubí, die Laube, Halle. Na p. něco postaviti. — Jg. Podsiněti, ěl, ění, blau anlaufen. L.
Podsiřičnan, a, m., Unterschwelsäuresalz,
n. Šík. 93. Podsiřičný. P. kyselina: S2 O5; 32 + 40
-— 72. Šfk. 93. Podsíti (zastr. podsáti), seji, sel a síl a
sál, set, sít, sát, etí; podsívati, podsévati, untersäen. — co čím : koukolem. L. — co pod co. Us. — 2. Cíditi obilí na říčici, pře- háněti, sieben. — co čím: obilí říčicí, Us., sítem. Reš. — co na čem: na řešetě. Reš. Podsitník, u, m., zastr. = podsmldník.
Podsívací stroj, v papírnictví, der Lum-
penvolf. Žv. Vz Podsévací. Podsívadlo, vz Podsévadlo.
Podsívání, podsévání, n., das Unter-
säen, Sieben. Jg. Podšívka, podsévka, y, f., obilí při setí
nejhlouběji zapadlé, die unterste Saat. Žita pomrzla, jen p. ostala. Na Náchod. Hrš. Podskalák, a, m.; pl. -ci, obyvatelé pod
skalou n. v podskalí, die unterm Fels wohnen. Podskalí, n., místo pod skalou, ku pr.
v Praze. Podskal. Vz S. N. Má strýčka v Pod- skalí (o tom, který v zimě dveří nezavírá a tepla nešetří, prodáváť se v P. mnoho dřiví). Nemáme strýčka v P. (zavírej dvéře). Lb. Vz Tk. I. 621., II. 545., IV. 737. — P., ves u Čimelic. PL. — Podskalské víno v okolí ústském n. L. Vz Gl. 241. P. dříví, Pod- skaler Holz. P. hřebíček (žertem) = uhlí v polívce. Us. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (658)  Strana:659  Další (660) |