659

Hause. Arch. V. 290. Obec tu zeď i s tím
p-tiem opraviti má. Arch. Plz. 1494. — P.,
die Brustwehr. Ptr. — P., vousy pod nosem,
der Schnurbart (převzdívka). Z Táborských
někteří mnohým nůžkami brady stříhali,
zvlášť pod nosem, což p-tím nazývali. Mus.
1844. 210., Gl. 240.

Podsební, vz Podsedelní.

Podsebník, a, m., podsedelní kůň. Jg.

Podsed, u, m., číhání na zvěř, Anstand,
m. Na p. honiti. Pr. a Zříz. 1564. — P. Kůň
na podsed, das Sattelpferd. Dch. Vz Pod-
sedelní.

Podsedánka, y, f., Sitz-, Wagentruhe (in
einer Kutsche), f. Rk.
Podsedati, vz Podsednouti.

1. Podsedek, dka, m., který má živnosť
menší než sedlák, ku př.1/4 lánu, chalupu,
zahradu (zastr.), der Hintersasse, Kleinbauer,
auch zahradník, Gärtier genannt. Gl. 240.
Čtyři p-kové jeden sýr dávají. Z 15. stol.
Mtc. 1875. 150. Mš. Každý p. platí 7 grošů
úroků. Půh. II. 240. Vz Podsedník. Též vůbec
poddaný. Háj., Rkp. Pr. kut. — P., menší
písař, písařík, der Unterschreiber. V.

2. Podsedek, dku, m., živnosť podsed-
kova, zahrada. Vz více v Gl. 240. a před-
cházející. Na Mor. grunt asi 15 měřic vý-
sevku. Brt., Mřk. Ani luk, ani lesův ani
p-kóv; Že mi sedí na dvú p-kú a na lesích.
Půh. I. 336., 293. P., jistá výměra pozemků,
vždy menší nežli ta, která ve vsi obecně
bývá na př. : celoláník, pololáník, čtvrtláník
a podsedek. Bdl. Viz více v Gl. 240. Na de-
věti podsedcích na rolných. Půh. II. 240. —
P., způsob lovení zvěři, Anstand, m. Na shony
a podsedky loviti. Vz Podsed.

Podsedelní, podsedlní, -ný, podse-
delný, pod sedni, co pod sedlem jest. P.
kůň, sedlový, das Sattelpferd. Ros. Vozka
náručního koně s podsedlním spřáhá. Kom.
J. 454. V obec. mluvě podsební, na Mor.
podsovní, podsobní. Vz Pod se. — Podsední
kleč = levá, der Sattelrüster. D.

Podsedice, ves v Lobosicku. PL.

Podsedlavý, Sattel-. P. pokrovec sloužil
mu za měkkou postel (pokryvka pod sedlo).
Šf. II. 90.

Podsedlen, u, m., bylina s velikým bam-
bulovým kořenem. Us. u Hořic. Hk.

Podsedlnice, e, f., kobyla podsedlní, die
Sattelstute, das Sattelpferd. Jg.

Podsedlník, a, m., podsedlní kůň, das
Sattelpferd. Háj.

Podsedlý, který podsedl, der sich unter
etwas gesetzt hat. — kam: pod střechu.
Us. — P., podložený, unterlegt. — čím.
Pont. — P. muž, podsaditý, stämmig, un-
tersetzt. Na Ostrav. Té.

Podsední = a) podsedelný, b) Anstand-,
Vz Podsed.

Podsedník, a, m., vlastník podsedku. Ros.
P-ci a) rustikalní, měli 2 dni pěší roboty;
b) dominikalní, také dva dni a od Jana do
Václava po třech dnech týhodně. Tito měli
5—10 měřic pasek, z nichž pánu máslo (od-
tud : máselné paseky) po žejdlíku z měřice
odváděli. Na Mor. Brt. — P., lépe: podse-
dlník.

Podsednouti, dnul a dl, utí; podsedati,
podsedávati, sich darunter, unter etwas set-
zen. — kam: pod strom. Jg. — co: důl,
unterkriechen, unterfahren, unterteufen. Šp.,
Pam. kut.

Podsedný, was zum podsedek gehört.
Tov. 73.

Podsehlídlý, škaredý, hněvivý, zlostný,
finster. U Jilem.

Podsekati, podsekávati;podseknouti, knul,
utí; podsíci (podséci), seku, sekl, sečen, ení
= podtíti, podtínati, ab-, weg-, um-, unter-
hauen. Kom. J. 528. — co čím: stromy
sekerou. P. rudu, unterhauen.

Podsekřivonohý, einwärtsgebogene Füs-
se habend. V.

Podsekřivý, einwärts gebogen. V.

Podsetník, a, m., Unterkapitän, m. Us.

Podsévací, podsívací, Sieb-. P. stroj.
Techn. Vz KP. I. 272.

Podsévač, podsívač, e, m., der Untersäer,
Sieber; podsévačka, podsívačka, a) která
podsívá, die Untersäerin, Sieberin; b) síto,
řešeto, říčice, das Sieb. Ros. — Podsévadlo,
podsívadlo (v obec. mluvě: pocívadlo), das
Sieb. Ros.

Podsevák, u, m., přístroj, jímž se obilí
prachu zbavuje. U Písku. L. Šbk. Na Mor.
žébro. Mřk.

Podsévati, vz Podsíti.

Podsevek, vku, m., p-ky, pl., m., plévy,
die Spreu. Us.

Podsevný, Sieb-. P. ruda, Setzwerks-
probe, f. Techn.

Podsíň, ě, f., podsíní, n., podsíňka, y,
f., podstřeší, loub, loubí, die Laube, Halle.
Na p. něco postaviti. — Jg.

Podsiněti, ěl, ění, blau anlaufen. L.

Podsiřičnan, a, m., Unterschwelsäuresalz,
n. Šík. 93.

Podsiřičný. P. kyselina: S₂ O₅; 32 + 40
-— 72. Šfk. 93.

Podsíti (zastr. podsáti), seji, sel a síl a
sál, set, sít, sát, etí; podsívati, podsévati,
untersäen. — co čím : koukolem. L. — co
pod co. Us. — 2. Cíditi obilí na říčici, pře-
háněti, sieben. — co čím: obilí říčicí, Us.,
sítem. Reš. — co na čem: na řešetě. Reš.

Podsitník, u, m., zastr. = podsmldník.

Podsívací stroj, v papírnictví, der Lum-
penvolf. Žv. Vz Podsévací.

Podsívadlo, vz Podsévadlo.

Podsívání, podsévání, n., das Unter-
säen, Sieben. Jg.

Podšívka, podsévka, y, f., obilí při setí
nejhlouběji zapadlé, die unterste Saat. Žita
pomrzla, jen p. ostala. Na Náchod. Hrš.

Podskalák, a, m.; pl. -ci, obyvatelé pod
skalou n. v podskalí, die unterm Fels wohnen.

Podskalí, n., místo pod skalou, ku pr.
v Praze. Podskal. Vz S. N. Má strýčka v Pod-
skalí (o tom, který v zimě dveří nezavírá a
tepla nešetří, prodáváť se v P. mnoho dřiví).
Nemáme strýčka v P. (zavírej dvéře). Lb.
Vz Tk. I. 621., II. 545., IV. 737. — P., ves
u Čimelic. PL. — Podskalské víno v okolí
ústském n. L. Vz Gl. 241. P. dříví, Pod-
skaler Holz. P. hřebíček (žertem) = uhlí
v polívce. Us. Jg.