Předchozí (659)  Strana:660  Další (661) |
|
|||
660
|
|||
|
|||
Podsklad, u, m., Unterverlag, m. Šm.
Podskočení, n., das Unterspringen; die
Prellerei. D. Podskočený; -en, a, o, untergesprungen;
betrogen, geprellt. Jg. Podskočiti, il, en, ení; podskákati, pod-
skakovati = pod něco skočiti, unterspringen; ošiditi, podvésti, hintergehen, bevortheilen, übervortheilen, prellen, schnellen; zmrhati, die Jungfrau schwächen. Jg. — kam : pod střechu. Us. — na koho : podskočí naň lstivo lutý vrah. Rkk. 16. — koho = ošiditi, open- tliti, podvésti, ohnouti. On na obrátku člo- věka podskočí. Sych. P. pannu = zmrhati, porušiti. D. — koho oč: o deset tolarů. D. — koho čím: nepřítele lstí. D. — Jg. Podskočník, a, m., podloudník, der
Schleichhändler. D. Podskočnosť, i, f., die Hinterlistigkeit.
Podskočný, chytrý, lapavý, hinter-, arg-
listig. P. otázka, Víd. list., dvořanínstvo. Šm. — P. obchod, pašování, Schleichhandel, m. D. Podskok, u, m., lesí, šizení, der Unter-
schleif. D. — P., obchod podskočný, pašo- vání, der Schleichhandel. D. Podskrbí, iho, m., úředník nad skrbem,
pokladem, pokladník, der Schatzmeister. Ms. 1468. U kteréž (královny aethiopské) pokladníkem či p-ím byl. Sš. Sk. 102. Podsladiti, il, zen, ení, podslazovati, ver-
süssen. D. Podslemek, mku, m., der Schneebaum
am Dache. D. Podslivník (zastr.), u, m. sustera, rostl.
Rozk. Podslouchálek, lka, m. = podsluchač.
Podslouchati; podslechnouti, chnul a chl,
ut, utí, tajně poslouchati, behorchen. — koho kde. Jg. Podsloupí = podslupí.
Podsluch, u, m., podslouchání, das Be-
horchen. Jíti na podsluchy. Rk. Podsluchač, e, m., der Behorcher; -ačka,
y, f., die Behorcherin. Jg. Podslunečník, a, m., sida, rostl.
Podslunečný, unter der Sonne befind-
lich. P. svět. Sš. L. 17. Podslunný, adj., unter der Sonne liegend.
Podslupí, n., der Säiulenfuss. D.
Podslušeti, hörig sein. Šm.
Podsmažiti, il, en, ení, ein wenig schmo-
ren. L. Podsmeknouti, knul a kl, ut, utí; pod-
smekati, podsmekovati, podsmekávati = tajně vzíti, unten wegnehmen. — co komu. On si podsmekl devítku (kartu, ve hře). Ros. — koho = ošiditi. Ros. — Jg. Podsmldník, podsitník (zastr.), u, m.,
rostl. Vodň. Podsněžník, u, m., galanthus nivalis,
Schneeglöckchen, n., sněženka. S. N., Čl. 133., Kk. 131., FB. 24. Podsněžný, unter dem Schnee befind-
lich. P. rostlina. Jg. Podsobný, -ní, novější: podsovný, na
Mor. podsebný, unter Jemandem befindlich. P. kůň = podsedelní. Bl. Podsokolčí, vz Sokolník.
|
Podsoliti, il, en, ení, untersalzen. — co.
Us.
Podsolník, u, m., zastr., subdira, rostl.
Rozk. Podsoudce, e, m. = podsudí.
Podsouditi, il, zen, ení; podsuzovati, dem
Gerichte unterwerfen. — se = soudu se pod- dati. St. skl. Podsoudný, soudu poddaný, dem Gerichte,
der Gerichtsbarkeit unterworfen. — komu: magistratu. Jg. Podsoukati, podsukovati, unterdrehen,
unterspulen. Nepodsukuj = nesoukej pod kopec na cívce. Krok. Podsouvačky, pl.,f. = podvlíkačky. Mor.
Č. Podsouvati, unterziehen. — co pod co.
Rk. — co čemu. Kdežto Vy jí podsouváte ten rozum, že krása ve člověku znenáhla se rodí. Kos. Ol. I. 203. Podsouzení, n., sententia. BO.
Podsovní, vz Podsobný.
Podspod, dole, unter, darunter. P. obře-
zati, ležeti. D. Podspodek, adv. = dolů podspod, hin-
unter. Na Slov. Plk. Podspodník, a, m.; p-ci, protinožci, Gegen-
füssler, antipodes. Plk. Podsport, u, m., podpora, zastr. Jir.
Podsreda, y, f., něm. Hörberg, mě. v Dol-
ním Štýrsku. Podstament, u, m., podstavek, trnož, pod-
nož. Us. Podstarosta, y, m., der Vicebürgermei-
ster. Podstarší, der unterälteste, po starším ná-
sledující. P. bratr. Č. — P., ího, m., subst., nejstarší tovaryš v pivováře, der Altgesell, Podstarsch. Jg. Podstát, Podstat, u, m., něm. Boden-
stadt, mě. v okr. hranickém na Mor. Vz S. N. 1. Podstať, ě, m., trhač lnu. U Sulkovce
na Mor. Ktk. 2. Podstat, i, nyní obyč. podstata, y, f.,
na čem jiné věci jako na základě stojí, čím věc vlastně jest, substantia, essentia, das Wesen. P. věci jest souhrn nevyhnutelných vlastností, bez nichž by věc přestala býti čím jest. Blř. P. jest dvojí: a) věcná (věc sama beze všech nahodilostí) a b) předsta- vová či logická = pojem, vytříbená, vše- obecná představa. Vz S. N. P. vyučování. Brs. Zlato v peci své podstaty neztratí. Kom. J. 96. P. učení. Br. Božská p. (obsah jeho vlastností). V. Bůh jediný v podstatě, trůj v osobách. V. Musí se hleděti na p-tu. D. To jest hlavní věc a p. pře. V. Pátá p., Quintessenz. V synu veškera p. otcova by- tuje a jestuje. Sš. J. 62. Tělo božie aneb krev nenie podstať těch postav chleba a vína. Št. 319. Podstata prvnieho stvoru ostane a uvede Buoh na tu postať postavy jiné, že dřevo bude uhlem, uhel popelem. Št. 319. Zkaženie jedněch postav na též jedné pod- statě jest a bývá vzniknutie druhých, aneb jedněch vzniknutie jest druhých zkaženie. Št. 319. Pakli se nás otáží, která jest p. syna božího? Koe. h. trip. II. 153. Všecka p. jeho pře na svědcích záležela. V. — P., věc smy- slná, bytnost, tělo, das Ding, Wesen. Míti |
||
|
|||
Předchozí (659)  Strana:660  Další (661) |