660

Podsklad, u, m., Unterverlag, m. Šm.

Podskočení, n., das Unterspringen; die
Prellerei. D.

Podskočený; -en, a, o, untergesprungen;
betrogen, geprellt. Jg.

Podskočiti, il, en, ení; podskákati, pod-
skakovati = pod něco skočiti, unterspringen;
ošiditi, podvésti, hintergehen, bevortheilen,
übervortheilen, prellen, schnellen; zmrhati,
die Jungfrau schwächen. Jg. — kam : pod
střechu. Us. — na koho : podskočí naň lstivo
lutý vrah. Rkk. 16. — koho = ošiditi, open-
tliti, podvésti, ohnouti. On na obrátku člo-
věka podskočí. Sych. P. pannu = zmrhati,
porušiti. D. — koho oč: o deset tolarů.
D. — koho čím: nepřítele lstí. D. — Jg.

Podskočník, a, m., podloudník, der
Schleichhändler. D.

Podskočnosť, i, f., die Hinterlistigkeit.

Podskočný, chytrý, lapavý, hinter-, arg-
listig. P. otázka, Víd. list., dvořanínstvo.
Šm. — P. obchod, pašování, Schleichhandel,
m. D.

Podskok, u, m., lesí, šizení, der Unter-
schleif. D. — P., obchod podskočný, pašo-
vání, der Schleichhandel. D.

Podskrbí, iho, m., úředník nad skrbem,
pokladem, pokladník, der Schatzmeister.
Ms. 1468. U kteréž (královny aethiopské)
pokladníkem či p-ím byl. Sš. Sk. 102.

Podsladiti, il, zen, ení, podslazovati, ver-
süssen. D.

Podslemek, mku, m., der Schneebaum
am Dache. D.

Podslivník (zastr.), u, m. sustera, rostl.
Rozk.

Podslouchálek, lka, m. = podsluchač.

Podslouchati; podslechnouti, chnul a chl,
ut, utí, tajně poslouchati, behorchen. — koho
kde. Jg.

Podsloupí = podslupí.

Podsluch, u, m., podslouchání, das Be-
horchen. Jíti na podsluchy. Rk.

Podsluchač, e, m., der Behorcher; -ačka,
y, f., die Behorcherin. Jg.

Podslunečník, a, m., sida, rostl.

Podslunečný, unter der Sonne befind-
lich. P. svět. Sš. L. 17.

Podslunný, adj., unter der Sonne liegend.

Podslupí, n., der Säiulenfuss. D.

Podslušeti, hörig sein. Šm.

Podsmažiti, il, en, ení, ein wenig schmo-
ren. L.

Podsmeknouti, knul a kl, ut, utí; pod-
smekati, podsmekovati, podsmekávati = tajně
vzíti, unten wegnehmen. — co komu. On
si podsmekl devítku (kartu, ve hře). Ros. —
koho = ošiditi. Ros. — Jg.

Podsmldník, podsitník (zastr.), u, m.,
rostl. Vodň.

Podsněžník, u, m., galanthus nivalis,
Schneeglöckchen, n., sněženka. S. N., Čl. 133.,
Kk. 131., FB. 24.

Podsněžný, unter dem Schnee befind-
lich. P. rostlina. Jg.

Podsobný, -ní, novější: podsovný, na
Mor. podsebný, unter Jemandem befindlich.
P. kůň = podsedelní. Bl.

Podsokolčí, vz Sokolník.

Podsoliti, il, en, ení, untersalzen. — co.

Us.

Podsolník, u, m., zastr., subdira, rostl.
Rozk.

Podsoudce, e, m. = podsudí.

Podsouditi, il, zen, ení; podsuzovati, dem
Gerichte unterwerfen. — se = soudu se pod-
dati. St. skl.

Podsoudný, soudu poddaný, dem Gerichte,
der Gerichtsbarkeit unterworfen. — komu:
magistratu. Jg.

Podsoukati, podsukovati, unterdrehen,
unterspulen. Nepodsukuj = nesoukej pod
kopec na cívce. Krok.

Podsouvačky, pl.,f. = podvlíkačky. Mor.
Č.

Podsouvati, unterziehen. — co pod co.
Rk. — co čemu. Kdežto Vy jí podsouváte
ten rozum, že krása ve člověku znenáhla se
rodí. Kos. Ol. I. 203.

Podsouzení, n., sententia. BO.

Podsovní, vz Podsobný.

Podspod, dole, unter, darunter. P. obře-
zati, ležeti. D.

Podspodek, adv. = dolů podspod, hin-
unter. Na Slov. Plk.

Podspodník, a, m.; p-ci, protinožci, Gegen-
füssler, antipodes. Plk.

Podsport, u, m., podpora, zastr. Jir.

Podsreda, y, f., něm. Hörberg, mě. v Dol-
ním Štýrsku.

Podstament, u, m., podstavek, trnož, pod-
nož. Us.

Podstarosta, y, m., der Vicebürgermei-
ster.

Podstarší, der unterälteste, po starším ná-
sledující. P. bratr. Č. — P., ího, m., subst.,
nejstarší tovaryš v pivováře, der Altgesell,
Podstarsch. Jg.

Podstát, Podstat, u, m., něm. Boden-
stadt, mě. v okr. hranickém na Mor. Vz S. N.

1. Podstať, ě, m., trhač lnu. U Sulkovce
na Mor. Ktk.

2. Podstat, i, nyní obyč. podstata, y, f.,
na čem jiné věci jako na základě stojí, čím
věc vlastně jest, substantia, essentia, das
Wesen. P. věci jest souhrn nevyhnutelných
vlastností, bez nichž by věc přestala býti
čím jest. Blř. P. jest dvojí: a) věcná (věc
sama beze všech nahodilostí) a b) předsta-
vová či logická = pojem, vytříbená, vše-
obecná představa. Vz S. N. P. vyučování.
Brs. Zlato v peci své podstaty neztratí. Kom.
J. 96. P. učení. Br. Božská p. (obsah jeho
vlastností). V. Bůh jediný v podstatě, trůj
v osobách. V. Musí se hleděti na p-tu. D.
To jest hlavní věc a p. pře. V. Pátá p.,
Quintessenz. V synu veškera p. otcova by-
tuje a jestuje. Sš. J. 62. Tělo božie aneb
krev nenie podstať těch postav chleba a
vína. Št. 319. Podstata prvnieho stvoru ostane
a uvede Buoh na tu postať postavy jiné, že
dřevo bude uhlem, uhel popelem. Št. 319.
Zkaženie jedněch postav na též jedné pod-
statě jest a bývá vzniknutie druhých, aneb
jedněch vzniknutie jest druhých zkaženie. Št.
319. Pakli se nás otáží, která jest p. syna
božího? Koe. h. trip. II. 153. Všecka p. jeho
pře na svědcích záležela. V. — P., věc smy-
slná, bytnost, tělo, das Ding, Wesen. Míti