Předchozí (660)  Strana:661  Další (662) |
|
|||
661
|
|||
|
|||
velikou p-tu (veliké vojsko pohromadě). Troj.
Ač uzří oko té podstaty chleba rozlomenie, ale v tělu božiem nebude rozlomenie. Št. 318. Tu toho nenie, jehož podstatu vidí oko. Št. 317. — P.,die Substanz, jest v právích: a) věc hlavní sama, na rozdíl od užitků z ni jdoucích; b) v řízení konkursním = masa, všecky věci v jedno vzaté, které sloužiti mají k uspokojení věřitelů konkursních. S. N. Správce p-ty, Massaverwalter, m. Dch. — P. = stav, der Zustand. O p-tě města tuto zprávu činím. Schön exc. — P., kal, saze- nina, der Satz. P. neb spodní kal černidla pisařského. Ms. — Čerň. — P., moc, síla, vážnosť, das Ansehen, die Macht. U větším počtu pánů radních větší p. a moc byla. V. Aby volen byl nejvyšší hejtman, kterýžby podstatu a poslušenství měl. V. P-tou ně- koho převyšovati. Jg. Aby ještě nějakou p-tu obce tím zápisem při sobě držeti mohl. Bart. 296. 30. Větší p-u do sebe míti. Nt. - P., platnost, Gültigkeit, f. To má při tom svou p-tu míti (sein Verbleiben). D. Pověsť ta nabývá podstaty. Šm. — P, družina, průvod, die Gefolgschaft, Dienerschaft. Pa- vezu a p-tu z někoho si udělati. Bart. 299. 21. Jsúce bohatší a něco p-ty a roty majíce. Tov. k. 52. Zlého zámysla čstnému mužu velmi strastně ot jeho podstati vlastní. Alx. Výb. I. 157. (Gl. 241.) — Podstata, řada, houf, Haufen, m., Reihe, f. P. ženců. Us. u Petrovic. Dch. Podstata, vz Podstat
Podstatek, stku, m. = podstať, podstata,
substantia. Lex. vet. Podstati, podstanu, al, ání, podstávati =
podniknouti, sich unterziehen. My to máme všecko podestati. Arch. IV. 243. Podstáti, podstojím, stál, ání, unterstehen.
A v bídách nepodstojí (lépe: neobstojí. Jg.). Podstatina, y, í.,podklad, das Substrat. Rk.
Podstatně, mocně, silně, vážně, wesentlich,
wichtig, mächtig, ansehnlich. P. dokázati. Har. Karel IV. kraloval p. a mocně 39 let. V. Podstatník, u, m., jm. podstatné, das
Hauptwort. Místo přisvojovacích zájmen pří- davných klade se nyní dosti zhusta genitiv p-kův osobných: slovo otce (m. otcovo) platí. Kos. Ol. I. 73. Podstatnosť, i, f., die Wesenheit. V p-sti
je při hovězím dobytku to pozorovati. Puch. — P., vážnost, moc, das Ansehen, der Nach- druck. Polní vojvoda musí uměním válečným, vážností n. podstatností atd. ozdoben býti. Cyr. Podstatný, co podstatu má, wesentlich,
selbstständig. Hus I. 46. P. věc, Br., dar, Stav. manž., povaha. Sych. Pro podstatnější té věci uvážení na tom jsme se usnesli. Apol. P. slovo boží = verbum dei hypostaticum vel subsistens t. j. syn boží, druhá božská osoba. Nemluví se o slově tom n. onom, nébrž o p-ném slově božím. Sš. J. 13. P. věta, vz Věta podstatná. P. jméno (ne: jméno statné), substantivum. P. jména od sloves vedená nepojí se někdy s genitivem před- mětným, nýbrž podržují někdy vazbu svého slovesa. Vz Kopání, Křehot, Tlukot, Očista, Křest. Brt. Ostatně vz Jméno, Přemykání, Skloňování, Složený, Substantivum. — P., |
na čem co záleží, obzvláštní, přední, mocný,
silný, vážný, wichtig, nachdrücklich, haupt- sächlich, gründlich, stark, erheblich. Jg. P. muž, pán, učitel, článek, důvod, Ros., po- znamenání, Har., příčina, Pr. měst., pomoc proti někomu, pokrm, V., útok, věc, stránka věci; hlasy (řeči) o tom jsou nepodstatny. Dch. Ne všecky příčiny do rozsudku mají se klásti, ale toliko p-né. Kol. 32. Proraziti p-né jádro nepřítele, den Kernpunkt. Dch. — čím: tělem. Dch. — P., pomocný, behilflich. Přisahám, že budoucně chci řád panský vele- biti, pánům ve všem slušném p-ten býti a pomocen. Tov. 43. Podstavec, vce, podstavek, vku, pod-
stavník, u, m., podstávka, y, f., (zastr. podstav, u, m., podstava, y, f.), na čem něco stojí, podpora. P., piedestal, postament, jest podklad dílem ku podpoře, dílem ku vztýčení sloupů, poprsí, soch atd. Vz S. N. Kom. J. 771. Die Unter-, Grundlage, der Untersatz, Unter- zug, Ständer, das Gestell, Postament, die Stütze. Jg. Slúpy budú mieti zlaté hlavy, ale p-ky střiebrné. BO. Také: stojan, stojadlo, stavec; u stolu: spodek, ve mlýně: hranice, u šindeláře: náboj, u brusu: sošky, na řezání dříví: kozlík, u pluhu: zhlaví, u stolice: po- stavec, penka, peňka, u sochy; příedka, při- seda; v pivováře: valach; na zvon: zvonice; k sušení jetele: kostroun, rohatiny, stojany, ježky, ostrev; k sbírání ovoce: stojadlo; na voru, ve kterém veslo sedí: zhlaví, svlak, pražec; u pasti ta čásť, která se o jazýček opírá. Šp. Podstavek n. podstavec sloupu. Kom. P. pod nohy, stolička. Us. P. v houslích, duše, der Steg. P. na plody některých lišej- níků, podetium, Gestell, n. Kk. 84. P. svírací k hoblování se strany, der Fugbock. Skv. — Podstava = podstata (zastr.), das Wesen. Žal. k. 88. 48. Podstavek, vku, m., Vz Podstavec.
Podstavení, n., das Unterstellen.
Podstavený; -ven, a, o, untergestellt.
Podstaviti, il, en, ení; podstavovati, unter-
stellen, untersetzen. — co: dřevce, Rkk., nádobu, ruku = podložiti, unterhalten, Us.; dům, zeď p. (podepříti). D. — co kam komu. Podstaví ruku pod lopatku. Jel. Někomu meč pod bradu p. Scip. Podstavítko, a, n. = podklad. Us. Dch.
Podstavka, y, f., die Stütze im Gesimse.
D. — P., die Stange am Flintenschlosse. Rk., Čsk. — P., pod svícen, die Lichttasse. — P-ky, nejkratší vlněné vlásky, které při tkání pod stav padají, der Abfall. P. míchají se s delší hrubou vlnou a dělá se z nich špatné úzké sukno. Nvd. Podstavní, zum Unterstellen dienlich.
Podstavník, u, m., der Gestellwagen. Bc,
Hř. Vz Podstavec. Podstela, y, f., u barvíře, der Drift. Šm.
Podstélka, podstýlka, y, f., sláma a)
k podstílání, die Streu; b) v pivováře, na které slad leží, když se ocezuje pivo, das Seih- stroh. D. — U mydlářů káď v zemi zasazená, do které z jiné kádi louh teče. Us. Podstěnek, nku, m., die Gegenmauer. Km.
Na Slov. podezdívky dřevěných chýší n. též silnější spodní dřeva. Hdk. Podstírati, vz Podestříti.
|
||
|
|||
Předchozí (660)  Strana:661  Další (662) |