661

velikou p-tu (veliké vojsko pohromadě). Troj.
Ač uzří oko té podstaty chleba rozlomenie,
ale v tělu božiem nebude rozlomenie. Št.
318. Tu toho nenie, jehož podstatu vidí oko.
Št. 317. — P.,die Substanz, jest v právích:
a) věc hlavní sama, na rozdíl od užitků z ni
jdoucích; b) v řízení konkursním = masa,
všecky věci v jedno vzaté, které sloužiti
mají k uspokojení věřitelů konkursních. S. N.
Správce p-ty, Massaverwalter, m. Dch. —
P. = stav, der Zustand. O p-tě města tuto
zprávu činím. Schön exc. — P., kal, saze-
nina, der Satz. P. neb spodní kal černidla
pisařského. Ms. — Čerň. — P., moc, síla,
vážnosť, das Ansehen, die Macht. U větším
počtu pánů radních větší p. a moc byla. V.
Aby volen byl nejvyšší hejtman, kterýžby
podstatu a poslušenství měl. V. P-tou ně-
koho převyšovati. Jg. Aby ještě nějakou
p-tu obce tím zápisem při sobě držeti mohl.
Bart. 296. 30. Větší p-u do sebe míti. Nt. -
P., platnost, Gültigkeit, f. To má při tom
svou p-tu míti (sein Verbleiben). D. Pověsť
ta nabývá podstaty. Šm. — P, družina,
průvod, die Gefolgschaft, Dienerschaft. Pa-
vezu a p-tu z někoho si udělati. Bart. 299. 21.
Jsúce bohatší a něco p-ty a roty majíce.
Tov. k. 52. Zlého zámysla čstnému mužu
velmi strastně ot jeho podstati vlastní. Alx.
Výb. I. 157. (Gl. 241.) — Podstata, řada,
houf, Haufen, m., Reihe, f. P. ženců. Us.
u Petrovic. Dch.

Podstata, vz Podstat

Podstatek, stku, m. = podstať, podstata,
substantia. Lex. vet.

Podstati, podstanu, al, ání, podstávati =
podniknouti, sich unterziehen. My to máme
všecko podestati. Arch. IV. 243.

Podstáti, podstojím, stál, ání, unterstehen.
A v bídách nepodstojí (lépe: neobstojí. Jg.).

Podstatina, y, í.,podklad, das Substrat. Rk.

Podstatně, mocně, silně, vážně, wesentlich,
wichtig, mächtig, ansehnlich. P. dokázati.
Har. Karel IV. kraloval p. a mocně 39 let. V.

Podstatník, u, m., jm. podstatné, das
Hauptwort. Místo přisvojovacích zájmen pří-
davných klade se nyní dosti zhusta genitiv
p-kův osobných: slovo otce (m. otcovo) platí.
Kos. Ol. I. 73.

Podstatnosť, i, f., die Wesenheit. V p-sti
je při hovězím dobytku to pozorovati. Puch.
— P., vážnost, moc, das Ansehen, der Nach-
druck. Polní vojvoda musí uměním válečným,
vážností n. podstatností atd. ozdoben býti.
Cyr.

Podstatný, co podstatu má, wesentlich,
selbstständig. Hus I. 46. P. věc, Br., dar,
Stav. manž., povaha. Sych. Pro podstatnější
té věci uvážení na tom jsme se usnesli. Apol.
P. slovo boží = verbum dei hypostaticum
vel subsistens t. j. syn boží, druhá božská
osoba. Nemluví se o slově tom n. onom,
nébrž o p-ném slově božím. Sš. J. 13. P.
věta, vz Věta podstatná. P. jméno (ne: jméno
statné), substantivum. P. jména od sloves
vedená nepojí se někdy s genitivem před-
mětným, nýbrž podržují někdy vazbu svého
slovesa. Vz Kopání, Křehot, Tlukot, Očista,
Křest. Brt. Ostatně vz Jméno, Přemykání,
Skloňování, Složený, Substantivum. — P.,

na čem co záleží, obzvláštní, přední, mocný,
silný, vážný, wichtig, nachdrücklich, haupt-
sächlich, gründlich, stark, erheblich. Jg. P.
muž, pán, učitel, článek, důvod, Ros., po-
znamenání, Har., příčina, Pr. měst., pomoc
proti někomu, pokrm, V., útok, věc, stránka
věci; hlasy (řeči) o tom jsou nepodstatny.
Dch. Ne všecky příčiny do rozsudku mají
se klásti, ale toliko p-né. Kol. 32. Proraziti
p-né jádro nepřítele, den Kernpunkt. Dch. —
čím: tělem. Dch. — P., pomocný, behilflich.
Přisahám, že budoucně chci řád panský vele-
biti, pánům ve všem slušném p-ten býti a
pomocen. Tov. 43.

Podstavec, vce, podstavek, vku, pod-
stavník, u, m., podstávka, y, f., (zastr.
podstav, u, m., podstava, y, f.), na čem něco
stojí, podpora. P., piedestal, postament, jest
podklad dílem ku podpoře, dílem ku vztýčení
sloupů, poprsí, soch atd. Vz S. N. Kom. J. 771.
Die Unter-, Grundlage, der Untersatz, Unter-
zug, Ständer, das Gestell, Postament, die
Stütze. Jg. Slúpy budú mieti zlaté hlavy,
ale p-ky střiebrné. BO. Také: stojan, stojadlo,
stavec; u stolu: spodek, ve mlýně: hranice,
u šindeláře: náboj, u brusu: sošky, na řezání
dříví: kozlík, u pluhu: zhlaví, u stolice: po-
stavec, penka, peňka, u sochy; příedka, při-
seda; v pivováře: valach; na zvon: zvonice;
k sušení jetele: kostroun, rohatiny, stojany,
ježky, ostrev; k sbírání ovoce: stojadlo; na
voru, ve kterém veslo sedí: zhlaví, svlak,
pražec; u pasti ta čásť, která se o jazýček
opírá. Šp. Podstavek n. podstavec sloupu.
Kom. P. pod nohy, stolička. Us. P. v houslích,
duše, der Steg. P. na plody některých lišej-
níků, podetium, Gestell, n. Kk. 84. P. svírací
k hoblování se strany, der Fugbock. Skv. —
Podstava = podstata (zastr.), das Wesen.
Žal. k. 88. 48.

Podstavek, vku, m., Vz Podstavec.

Podstavení, n., das Unterstellen.

Podstavený; -ven, a, o, untergestellt.

Podstaviti, il, en, ení; podstavovati, unter-
stellen, untersetzen. — co: dřevce, Rkk.,
nádobu, ruku = podložiti, unterhalten, Us.;
dům, zeď p. (podepříti). D. — co kam komu.
Podstaví ruku pod lopatku. Jel. Někomu
meč pod bradu p. Scip.

Podstavítko, a, n. = podklad. Us. Dch.

Podstavka, y, f., die Stütze im Gesimse.
D. — P., die Stange am Flintenschlosse. Rk.,
Čsk. — P., pod svícen, die Lichttasse. — P-ky,
nejkratší vlněné vlásky, které při tkání pod
stav padají, der Abfall. P. míchají se s delší
hrubou vlnou a dělá se z nich špatné úzké
sukno. Nvd.

Podstavní, zum Unterstellen dienlich.

Podstavník, u, m., der Gestellwagen. Bc,
Hř. Vz Podstavec.

Podstela, y, f., u barvíře, der Drift. Šm.

Podstélka, podstýlka, y, f., sláma a)
k podstílání, die Streu; b) v pivováře, na
které slad leží, když se ocezuje pivo, das Seih-
stroh. D. — U mydlářů káď v zemi zasazená,
do které z jiné kádi louh teče. Us.

Podstěnek, nku, m., die Gegenmauer. Km.
Na Slov. podezdívky dřevěných chýší n. též
silnější spodní dřeva. Hdk.

Podstírati, vz Podestříti.