662

Podstírka, y, f., sláma n. listí k podstí-
rání kravám. Na Ostrav. Tč. Vz Postélka.

— P., v cukrovarnictví, die Schalekiste. —
P. v hutnictví, das Unterfassel. Šm.

Podstlati, podestlati, -steli, stlal, ání;
podstélati, podstílati,podstýlati, unterstreuen.

— co komu: slámu dobytku. Puch, Šp.
Podstolí, ího, m., der Truchsess, subda-

pifer. D. Král jest ustavil p. z svých kniežat.
BO. — P., n., der Raum unter dem Tische;
das Tischgestell; die Tischlade. Ros.

Podstolična, y, f., die Dachstuhlschwelle.
Us.

Podstolina, y, f. = trnož. Na Slov. Hdk.

Podstoupání, n., podnikání, trpění, sná-
šení, das Unternehmen, Ausstehen, Leiden.
P. útrap, svízelů, strastí. Sš. Mr. 47.

Podstoupení, n., vz Podstoupiti. K p.
Pražan byl hotov. Let. 40.

Podstoupiti, il, en, ení; podstoupati, pod-
stupovati = pod něco stoupiti, untertreten,
unterstehen; na svou sílu vzíti, nebáti se, sich
unterziehen, auf sich nehmen; podniknouti,
vytrpěti, snésti, ausstehen, leiden. — co, koho.
Podstoupali apoštolé hrozné útrapy a ukrutné
smrti. Sš. J. 76. P. příkoří, hanu, křivdu. Sš.
Mt. 84. Přijav pán dílo spásy lidské na sebe
podniknutím křestu, neváhal tudíž knížete
světa podstoupiti. Sš. Mr. 7. On by tři vojáky
sám podstoupil (na sebe vzal). V. P. práci,
Troj., smrť, pokutu, V., nebezpečenství, D.,
Reš., proměnu, Šm., hrad (vojensky se přiblí-
žiti). Výb. I. 568. P. cestu, válku, trest. Nt.
Medvěda neb vepře p. Št. 94. Že každý chce
deset Čechóv p. Dal. 165. P. úlohu. Dch. —
čeho, komu kdy jak. Že mi měl té vsi
Uhřeč podstúpiti pod jistým dnem uloženým
mezi námi pod základem stem hřiven. Půh.
I. 375. — kam, pod co. Rk. —koho čím:
mečem, Ctib., bitím. St. skl. Čechové Mi-
šňany bojem podstoupili. Dal. Však dievek
bojem p. nesmějiechu. Dal. 21. Troufám vás
p. polem. Kos. Ol. I. 19. — Alx. 1137. —
koho v čem. Aby pána v té otázce pod-
stoupil. Sš. Mt. 297. — co, koho kde s kým.
Nepřítele na poli s vojskem p. Pulk. Boj
s nepřítelem p. Troj. — co proč. Smrť pro
vlasť p. D. — co proti komu. Boj proti
světu vésti a podstoupiti. Št. 314.

Podstožáreň,rně, f., Kielschwein, n.,Block,
auf dem der Mast steht. Šm.

Podstrán, ě, f., něm. Leiten, ves u Kr.
Dvora. PL.

Podstráňky, jablka. Na Mor. Brt.

Podstrčený, unterschoben, verfälscht. Us.

Podstrčiti, il, en, ení; podstrkovati, pod-
strkati, podstrkávati — strčiti pod něco, pod-
ložiti, unterschieben, -legen, -stecken, ein-
schieben; poskytnouti, zustecken; podvrci,
unterschieben; namítati, stíhati ve lži, ein-
reden, Einwurf machen. Jg. Podstrčená věc.
D. — co: nepravé poslední pořízení (pod-
vrci). — co kam: dříví pod kotel. D. P.
koho pod vojáky. D. — někomu něco, D.,
dárky (= poskytati). Kom., syna. Nt. — komu
co zač: zlé sukno za dobré. Ros.— čeho:
jedu. D. Někomu kulatých p. (podmazati,
uplatiti). Šm. — co čím: dříví podávkami.
Us. Nenie jich řeč čiem p. (jako nepravou
stíhati). Tkad.

Podstrčka, y, f., plena dětská, kleine
Windel. Us.

Podstřehač, e, m., der Späher. L.

Podstřehačka, y, f., die Späherin. L.

Podstřel, u, m., Carduus marianus, Ma-
riendistel, f. Slov.

Podstřelek, vz Postřelek. Krok.

Podstřeliti, il, en, ení; podstřelovati,
niedrig schiessen. — koho: zajíce (příliš
nízko střeliti a ho nedosíci). — P., na Slov.
=postřeliti, anschiessen; učarovati, verhexen.
Plk. ,

Podstřeší, n., ve vých. Čech. podstřeš,
místo pod střechou, der Dachboden ; podsíní,
Schutzdach, n. Jg. Hledí z p. (hněvá se). Č.

Podstřešník, u, m., druhá světnice u Bul-
harů. Kal.

1. Podstříci, vz Podstřihnouti.

2. Podstříci, -střehu, střehl, střáhl, žen,
ení, podstřehati, podhlédati, podzírati, auf-
lauern, ausspähen. L.

Podstřihnouti, hnul a hl, ut, utí; pod-
stříci, střihu, hl, žen, ení; podstřihati, pod-
střihovati, unterschneiden. — co komu:
jazyk, Ros., vlasy, hřívu. L. — čím zač:
nůžkami za slušnou mzdu.

Podstrk, u, m., výčitka, obvinění, Vorwurf,
m., Beschuldigung, f. P-ky na někoho činiti,
Bart., Star. let., někomu činiti. Ctib., Kram.
V tom když se ti p-kové a hřmotové do-
konachu. M. J. z Pr. 8.

Podstrkací stolek, Einschiebtischchen, n.

Podstrkovač, e, m., der Unterstecker,
-Schieber.

Podstrkovati, vz Podstrčiti.

Podstrojiti, il, en, ení; podstrojovati,
stimmen. — co: hudebný nástroj (naladiti).
L. — koho na koho (tajně objednati, be-
stellen). L. — co komu (lepší jídlo tajně
připraviti). Šm.

Podstropí, n., prázdný prostor v dzier-
zonském úlu mezi trámky a stropem. Lš. —
P., die Tribune unter dem Plafond. Rk.

Podstúpieše = podstoupil. Kat.

Podstupín, a, m., mě. v Prusích, Potsdam.

Podstupnice, e, f., das Stossbrett. Šp.

Podstyčný, subtangens, vz Styčný.

Podstýlka, vz Podstélka.

Podsudek, dka, podsudí, m., der Vice-
judex, Subjudex. Úředníci nejvyšší mají pod
sebú své mladší..., sudí jednoho, jenž slove
p-dek. Gl. 241 Vz tam více. Vz také Půh.
II. 59., Kn. rož. 213

Podsudí, ího, m., der Bierauszapfer. Reš.
— P., vz Podsudek.

Podsudné, ého, n. = posudné, Fassgeld,n.

Podsudní, unter dem Fasse befindlich. —
P., ího, m., der Fasskellner. Rk.

Podsukovati, vz Podsoukati.

Podsumovati, subsummiren. L.

Podsunouti, nul, ut, utí; podsouvati, pod-
sunovati, podsypati, unterschütten; podložiti,
podvrci, podstrčiti, unterlegen, unterschieben.
Hý. — co komu. Jest věc velmi nepodobna,
aby byl někdo sv. Janu ty listy podsunouti
mohl. Sš. O. 307. Aby oni sami s odpuštěním
neotáleli apoštolovi odpor podsunujíce. Sš.
I. 312. Podsunují někteří slovu radím jiný
význam. Sš. II. 11. Slavné jméno Petrovo
klamatele pohnulo p. mu zlotvary svoje. Sš.