663

O.185. — co nač. Podsunul list náš na jméno
Barnaby. Sš. Oa. 143. Čili list ten jenom
někdo na jméno Petrovo podsunul? Sš. O.236.
— co komu kam: podušku pod hlavu. Jg.

Podsunutý, podložený, podvržený, lichý,
nepravý, unterlegt, unterschoben, unecht. Spis
někomu p. Sš. Oa. 9. Pravidla starému zákonu
p-tá. Sš. II. 300.

Podsušiti, il, en, ení, podsušovati, von
unten abtrocknen.

Podsuvač, e, m., der Unterschieber. L.

Podsvémocný. P. odpouštění hříchů (po
svémocném nejpřednější). P. moc, potestas
excellentiae. Hus. Vz Svémocný, Služebný.

Podsvětí, n., die Unterwelt. Vz Podzemí.
Sestoupil Kristus do p. Sš. Sk. 26.

Podsvětový plod, die Frucht der Unter-
welt. Sš. J. 115.

Podsvinče, ete, podsvinčátko, a, n., das
Spanferkel. Vz Sele.

Podsychati. Hrách, nať již podsychá. Us.
Vz Podeschnouti.

Podsyp, u, m., podsypání, das Unterstreuen.

— P., die Streu. Plk.

Podsypati, podsypám a podsypu; pod-
sýpati, podsýpávati, unterschütten, unter-
streuen. Jg. — čemu: koláčům, chlebu =
pod chléb. Ros. — abs. Ječmen dobře pod-
sýpá (sype, schüttet). Us. — co komu: hu-
mence (položiti někomu vnadu; nástrahy či-
niti). Č. — co, koho čím: kury (slepice)
vejci (když chtějí seděti). Na vých. Mor. P.
néco votrubami.Er. P. 430. — nač: na ko-
roptve. Na Mor. Mřk.

Podsypek, u, m., die Streu. Rk.

Podsýřiti, il, en, ení, podsyřovati, mléko
na sýr upraviti, läben. D.

Podšary, pl., m., u malířů, die Gruntirung.
Světoz.

Podšept, u, m., die Einflüsterung. Rk.

Podšeptati, podšeptám a šepci, podšep-
távati; podšeptnouti, podšepnouti, pnul a pl,
ut, utí, einflüstern, zuflüstern, ins Ohr sagen.

— co komu. Rk.

Podšeptavač, e, m., der Zuflüsterer, Ohren-
bläser. Na Slov.

Podsev, podešev, švu. m., na Slov. pode-
šev, švi, na Slov. a Mor.podešva, počva,y,f.,
podšví, n. = spodní díl obuvi, die Sohle.
Jg. P. u střevíce. V. P. tenký, Halbsohle,
štípaný (gespalten), dvojnásobný, klihovatý
(spiessig), spodní, německý n. sprostý, ví-
deňský, dřevěný. Šp. Podšvy přidělati, při-
šiti k střevícům. D. Podešvy prodrati, Sych.,
roztrhati, rozemlíti,Us., přetáhnouti, skositi
(schärfen), močiti. Šp. P. korkové, plstěné.
Us. Darmo si podešvy šoustá (nic tam ne-
pořídí). Vz Marné počínání. Č. — P., spodní
ploska nohy, podešva, šlapadlo, tlačidlo, die
Fusssohle, das Fussblatt. Kom. J. 257. Svr-
chek nohy jmenujeme nárt (hřeben, nártí),
zadek patu a spodek šlapadlo či plesnu
(tlačidlo, podešev). Krok.

Podševní, podšívkový, Futter-. P. plátno,
na podšívku. Šm.

Podševnička, y, f., das Pantoffeleisen,
eine Art Hufeisen. Šm.

Podšinouti, nul, ut, utí, posmeknouti,
unterbeugen, verrenken. Noha se podšinula
(podvrtla). Ros.

Podšíř, e, f., die Fussbreite. Us. Dundr.

Podšiti, šiji, šij, il, it, ití; podšívati, aus-
füttern, unternähen, besetzen. — co: šat (pod-
šívku přišiti), obuv (podšev přešiti), boty (liší
se od: boty podraziti, podsaditi). Us. — koho
— natírati mu, dojímati do živého, durch-
hecheln. L. — co čím: čepici kožichem, V.,
sukni organtinem. Šp.

Podšití, n.,podšívání, das Unternähen, die
Fütterung. P. bot, das Vorschuhen. Us.

Podšitý;podšit, a, o, untergenäht, gefüttert.
P. oděv, boty. Us. Kom. J. 512. P-tý skrz
naskrz (šelma). Všk. — čím: roucho, čepice
kožichem p., V., chalupy slamou p., Kram.,
liškou n. šibalem p. = šibal, chytrák, Reš.,
Наr. II. 19., lstí p., Br., větrem p. = po-
střelený, zbrklý, D., rozpustilostí, Šm., kožich
sobolem p. Č.

Podšívání, n., das Unternähen, die Füt-
terung. P. obuvi, střevíců, bot, das Vor-
schuhen, die Versohlung. Jg.

Podšívaný, untergenäht, gefüttert. — čím.
větrem, vz Podšitý. Er. P. 6., podšívkou. Us.

Podšívka, y, f., čím se roucho podšívá,
das Unterfutter. P. kožichová, D., hedvábná,
vlněná, bavlněná, plátěná. Us. P-ku přišiti,
odpárati. Jg. Kůže n. plátno na p-ku. Šm.
Látky na p-ku. Dch. P. červená (žertem =
pivo). Us. Všk. P. pod plášť. Sych. Z tako-
vého zlého kožicha řídko bývá dobrá p.,
mali corvi malum ovum. Reš. Z takové p-ky
nebude dobrý kožich. Reš. Ďáblova, čertova
p. (dareba). Hý., Rk. P. přebývá (vyčouhá).
D. — P. bot = podšití. Plk.

Podšívkový, podševní, Futter-. P. zboží,
Futterwaaren. Dch.

Podškloubka, y, f., škubané peří, gerupfte
Federn. Ros. — P., podškubávání, das Ab-
federn. Us.

Podšklubati, podškubati, podšklubovati,
podškubovati, podšklubávati, podškubávati,
unter-, berupfen, abfedern. Jg. — koho: husy
(pod břichem peří jim oškubati). Ros., Er.
P. 263. Každý nás podškubává (dře). Plk.,
Šm. — co komu: ovci vemeno (aby jehňata
ssáti mohla). Svob. ovc.

Podškopiti, il, en, ení; podškopovati,pod
škopek připraviti, unter das Schaff bringen. —
koho = chytiti. Mordovali také kmetíky,
babičky v špitálech, kohož jediné podškopili.
St. let. Viděl jsem (dí Kosmas), jak katané
syny Mutinovy na trh vlekli a tam podško-
povali. Pal. I. 1. 380.

Podškoubati = podškubati. U Příbora.
Mtl.

Podšlapač, e, m., potlačovatel, Unter-
drücker, m. O 7 vstup.

Podšlapek, pku, m., bláto, které se boty
na podešvu chytí. Nestojíš za p. Prov., Jg.
Nejsem tvůj p. Šm.

Podšmatlati, podšmatlávati, zkřiviti,
krumm treten. — co: střevíc, botu. Ros.

Podšmelíř, e, m., Unterschmeller, m.,
v horn. Šp.

Podšmurnosť, i, f. = pošmournosť, fin-
steres Wesen. Č.

Podšmurný = pošmourný, finster, trübe.
Č.

Podšprajcovati, šp. z něm. unterspreit-
zen m.: podepříti.