664

Podštata, něm. Bodenstadt, mě. u Hranic
na Mor. PL. Vz Podstát.

Podštěly, dle Dolany, něm. Badstübel,
ves u Lubence. PL.

Podštemflovati, šp. m.: podepříti.

Podštěvačka, y, f., die Hetzerin. Jg.

Podštivač, e, m., podštívač, podštěvač,
poštivač,podštěváček,podštíváček,pod-
štiváček, poštiváček, čka, m., kdo rád
jedny proti druhým dráždí, štváč, štvář,
bankář, der Anreizer, Hetzer. V. Vz násl.

Podštivačný, podštěvačný, hetzend. P.
lidé. Akt. a kop. 9.

Podštívání, n., das Hetzen. Zlého ducha
p. Št. Strany prísloví vz Baňka, Dýmati,
Hlava, Přisouti, Snovati, Svíčka.

Podštívati; podeštvati, deštvu n. podštvu,
podštvávati — ponoukati, podpalovati, po-
bouzeti, popouzeti, drážditi, osočovati, hetzen,
aufhetzen, reizen Jg. — koho proti komu,
na koho. Ros., Štelc. — koho kudy: po
lese toho psa na sebe podštívali. Aesop. —
koho čím: nepravými zprávami.

Podšvihnouti, ul, ut, utí; podšvihovati,
von unten hinauf peitschen. — koho čím:
koně bičem. Us.

Podšvovice, e, f., kůže na podšvy, Sohl-,
Pfundleder, n. D.

Podšvovina, y, f. = podšvovice. Sp.

Podtáčeti, vz Podtočiti.

Podtaflovati, untertafeln. Ros.

Podtáhnouti, hnul a hl, tažen, utí a tažení;
podtahovati, podtáhati, podtahávati, unter-
ziehen. — co kam: koně pod střechu. D. —
co čím: podešvy, besohlen. D.

Podtahovák, u, m., čubka, šubka, kudla,
houska, der Hemmschuh. Us. Marek.

Podtajemník, a, m. Untersekretär, m. Us.

Podtají, pod tají, potají, potajmo, tajně,
kradí, tajemně, heimlich, verborgen, geheim.
Kom. J. 186., 920. P.někomu něco oznámiti,
V., praviti, Háj., prodati, Vrat., na něčí zá-
hubě pracovati. Us.

Podťati, vz Podetnouti.

Podtáti, taji, von unten aufthauen.

Podtatranský, unterkarpatisch. Plk.

Podťatý, podťat, a, o, unterhackt, nieder-
gehauen. P. kmen (špalek), strom. V. Podtěti
jsú. BO. — čím: sekerou.

Podtavad, podtud, bis hieher. Reš.

Podtaženec, nce, m., podtažený rým:
všudy, chudý. Puch.

Podtažený; -en, a, o, untergezogen. Us.

Podtéci, tec, tekl, tečení; podtěkati, pod-
tíkati, podtěkávati = pod něco téci, unter-
fliessen. Ros.

Podtečnice, e, f., die Subtangente. Nz.,
S. N.

Podteklý, podběhlý, unterlaufen. — čím.
Oči krví p-klé. Byl.

Podtemovati, kladami podporovati, z něm.
dämmen. Us. u Berouna.

Podtepati: podtépsti, tepu, tepl, en, ení;
podtepnouti, ul, ut, utí, von unten schlagen,
unterwerfen. — co. Římané tu vlasť opět
podtepichu. Pass. 945. — koho pod co:
nepřátely pod svou moc. Pass.

Podtěrní, potěrní, na potěr. P. rybník,
Us., kapr, Streichkarpfen, m. Ms. 1635.

Podtětí, n., das Umhauen. P. stromu. V.

Podthem-a, ata, n., der Nebensatz. Kom.

Podtín, u, m., die Laube in der Stadt,
U Příbora. Mtl.

Podtinač, e, m., der Umhauer. Br.

Podtinačka, y, f., die Umhauerin. Jg.

Podtínati, vz Podetnouti.

Podtírati, vz Podetříti.

Podtisícník, a, m., Oberstlieutenant. Jg.

Podtiskač, e, m,, potlačovatel, der Unter-
drücker. Lex. vet.

Podtiskati; podtisknouti, knul a kl, ut
a štěn, utí a štění; podtiskovati, unterdrücken,
niederdrücken. Jg. — co kam. Všecken svět
pod se podtiskl. Tkad. — koho več. Ne-
štěstí, večs mě podtisklo? Tkad.

Podtíti, vz Podetnouti.

Podtkati, vz Podetkati.

Podtknouti, vz Podetknouti.

Podtlačiti = šlapati po čem, zastr. Jir.,
Ž. k. 16. — koho kam. Pod robotnú službu
podtlačili sú je (podrobili). BO.

Podtloukati; podtlouci, tluku, kl, čen,
ení; podtloukávati. — co čím: hřebík kla-
divem, unterschlagen.

Podtnouti, vz Podetnouti.

Podtočiti, il, en, ení, podtáčeti, el, en,
ení, zapfen, unterdrehen. — čeho: dobrého
piva. Hus 1. 428.

Podtočnový, unter den Polen liegend.
Presl.

Podtonouti, ul, utí, untersinken. Ros.

Podtop, u, m.= podnět, der Zündstoff.
Jg. — P., potopení, das Untertauchen, das
Uiberschwemmen.

Podtopiti, il, en, ení; podtápěti, ěl, ěn,
ění;podtopovati, untertauchen. — koho kde:
v rybníce. — P., podnítiti, zapáliti, unter-
zünden. — čím kde: dřívím v peci. Us.

Podťouchlý, verschmitzt. Us.

Podtrámnice, e, f., břevno pod trámy,
der Unterbalken. Um. les.

Podtrhač, e, m., der Unterreisser; Be-
trüger. P-či jsú s tebú a s ščíry bydlíš. Us.

Podtrhati, podtrhávati, podtrhnouti, hnul,
ut, utí a trhl, tržen, ení; podtrhovati, von
unten reissen, zerren, unter-, niederreissen,
unterschlagen; ošiditi, oklamati, betrügen. —
abs. Zvonili někomu hodinku a třikrát pod-
trhli. Us — co: síť (strhnouti, zuziehen),
Ros., chybné slovo, unterstreichen, D., pivo
(sud načíti, anzapfen). Us. P. někoho = ku
pádu přivésti, ošiditi, betrügen. V. Jeden
druhého hledí p. Br. — co kdy: strniště
hned po žněch p. (sem tam brázdy udělati,
durchfurchen). Kouble. — co pod kým, pod
čím: stoličku. Ros. Lakomstvo pod omluvú
potřeby podtrhuje lidská srdce. Št. 132. —
co, se komu: nohy (podraziti, unterschla-
gen). Us. Se chuvě p. = utéci. Zák. sv.
Ben. — co, koho čím (kde): chytrostí ne-
opatrné p. Kom. J. 817. Chytře Čechy smlou-
vou podtrhl. Let. 102. Chybné slovo v úloze
pérem, tužkou, červeným inkoustem p. Jej
podtrhl Pešek úmluvami. Půh. I. 391. —
koho v čem (oklamati). Ctib. Pešek jej
podtrhl v úmluvách. Půh. I. 389. — koho
kam: ptáky pod síť, Us., někoho pod meč
(bringen). Šm.

Podtrousiti, il, šen, ení; podtrušovati,
unterstreuen. — co: písek.