665

Podtrpnosť, i, f., stradatelnost, podrobe-
nosť strastem, utrpením, krehkosť, das Unter-
worfensein den Leiden, die Leidensfähigkeit,
passibilitas. Nepodtrpnosť = bezstrasti. Sš.
I. 91. Když tělo naše zbude porušitelnosti,
poníženosti, p-ti a vrátkosti. Sš. I. 91.

Podtrpný, stradatelný, strastný, strastem
podléhající, leidensfähig. Musil člověkem
p-ným se státi. Sš. Ž. 27.

Podtrubí (v obec mluvě: poltrubí, pou-
trubí, n., poltruba, poltrubna, y, f.), n., nej-
hlubší místo v rybníce, kterým se voda vy-
pouští zdvižením stojanu, stávku, die Schlägel-
grube, die Teichgrube, der Rohrdümpfel. Než
se rybník spustí, má se p. opatřiti. V. P. jest
jáma pod troubou, kudy se voda pouští, když
se loví; splavem pak děje se odtok zbytečné
vody. Jg. V podtrubích ryby loviti. Pr. měst.
Pod rybníkem podtrubie podkopati. Pč. 11.
S takovým zločinem do konopného p. (= obě-
siti ho). Reš. (Jg.).

Podtržení, n., der Fall, Betrug, die Uiber-
listung. Jedním podtržením (podtrhnutím)
50 kvičal dostal. Ros. Žaloby k p. jeho činí
(k přivedení ku pádu). V. Ďáblové strany
nás nic neobmýšlejí než záhubu a p. Kom.
(Kněžský soud) skrze p. častokrát súdie.
Hus 1. 30. Něčího pádu a p. hledati. Čr. Sr.
Podtrhati.

Podtud, bis hieher. Až p. Us.

Podtuliti, il, en, ení; podtouleti, el, en,
ení, unter etwas schmiegen, beugen. — co
kam: ocas pod sebe = stáhnouti. Odpis
bratr. 1507.

Podtunouti, ul, utí, unters Wasser sinken.
V.

Podtuplovati. — co: boty, šp. z něm.
doppeln m.: podraziti.

Podtutelnosť atd. vz Potutelnosť.

Podtyče, e, f., die Gährstange. Šm.

Podtyčiti, il, en, ení = tyčkami podpírati,
unterpfáhlen. - co: kmeny. V. — co čím. Rk.

Podtyčný. P. linie, subtangens. Sedl.

Podtykač, e, m., der Unterdrücker. L.

Podtýkati, vz Podetknouti.

Podtyti, tyji, yl, ytí, ein wenig fett werden.

Poďubaný od neštovic, blatternarbig.

Poďubati, kleine Löcher in etwas machen.
— koho. Neštovice ho celého poďubaly. Us.
Jest od neštovic celý poďubaný. Us. — co
čím: papír jehlou. Tč.

Poďubkovati, vz Ďubkovati. U Olom. Sd.

Poďúčat sa = podchýtat. Na Mor. Brt.

Podučitel, e, m., pl. -lé. Unterlehrer, m.

Podučitelka, y, f., Unterlehrerin, f.

Podučitelský, Unterlehrer-. P. místo.

Podučovati, podučiti, il, en, ení. P. ně-
koho, lehren, Kulda.; na Slov. belehren.

Podudati, ein wenig dudeln, blasen. Jg.

Poduchovati = podychovati, wehen, bla-
sen. Větřík poduchuje. Č.

Podůl. Na p., herab. Dch.

Podůlný, ého, n., lezec, der Steiger, v dolech.
Us. Prk., Hř.

Podulší, n., něm. Podulsch, ves u Jičína.
PL.

Podunajan, a, m. Donaubewohner. Mus.

Podunajský=po Dunaji, podlé Dunaje.

Podundati,podundávati=podložiti,unter-
stecken. Ros. — co, čeho. Jg. — co pod
co. — P., pocucati, pososati, saugen (o dě-
tech) ; p. si, na-, přihnouti si, napiti se, sich
antrinken. Dokud si nepodundá, nejde do
práce. Us. na Mor. Hý.

Podunouti, ul, ut, utí; podouti = drobet
dmychati, ein wenig hauchen, blasen. Podunul
duch mój a přiklopí je moře. Jir. exc. — nač
Bib.

Podup, u, m., der Apeli, ѵ šermování. Tš.

Podupati, podupkati; podupnouti, pnul
a pl, utí, ein wenig o. ganz mit Füssen stam-
pfen. — co čím. Krávy nohami louku po-
dupaly.

Podurditi, il, ěn, ění, in Harnisch brin-
gen. Us. Dch.

Podurmati, drobet durmati, podumlati,
pocucati, ein wenig saugen. Dítě podurmalo
chvíli a spí. Us. Vz Durmati.

Podusitel, e, m., der Erwürger. Jg.

Podusitelka, y, podusitelkyně, ě, f.,
die Erwürgerin.

Podusiti, il, šen, ení, erwürgen, erdros-
seln. — koho. Všechny je tam podusil. Ros.
— čím: rukou, provazem.

Podustek, stku, m. = dostatek. U Bruš-
perka. Mtl.

Podústev, vz Podoustev.

Podušilý, beseelt. Šm.

Poduška, y, poduštice, e, poduštička,
y, f. (zastr. podušice), podušenka (Mor.), pod-
hlavnice, podhlavnička, podhlavek, podhlav-
ník, hlavnice, zhlavec, záhlavec, podhlaví,
podhlavní peřina, das Ohr-, Kopf-, Haupt-
kissen. Vz Peřina. Šp. P. vlastně peřina pod
uši, pod hlavu, potom vůbec peřina, das
Federbett. P. podhlavní. Kom. J. 571. P.
pod hlavu. BO. Hlavě kámen za podušku
kladiechu. Dal. P. podhlavní, podpažní (Schul-
terkissen, n.). V. P-ky povlíkati. Us. Pití na
p-ku (před spaním). V. Sedí na měkkých
poduškách (dobře se mu vede. Vz Blaho-
byt, Šťastný. Lb.). Č. Podušku hmatati (říká
se, když těžce nemocní bez vědomí jsouce
po podušce sem tam prsty hrají, jakoby ně-
čeho hledali. Vz Hmatati co). — P. šicí, das
Nähkissen, -polster. Rohn. — P., pytlíček
na churavé tělo, das Säckchen zum Um-
schlag. Ras. — Podušky, malé kulovaté hrušky
podzimní, eine Art Birnen. Us.

Poduškovitý, federbettartig. Rostl.

1. Pod-ušný, unter den Ohren befindlich. Jg.

2. Po-dušný, nach den Seelen, Kopf-. Jg.
Podušťák, a, m., pelopaeus, hmyz. Krok.
Poduštice, e, f., vz Poduška.
Podutí, n., vání, vánek, das Wehen. Kamž-

koli lodí větrovým p-tím vznešena bude. 1410.
Boč. exc.

Podváděti, vz Podvésti.

Podvádilka, y, f., die Täuscherin. Mus.

Podvádivý, trügerisch. Us.

Podvaha, podvážka, y, f., das Aufheben
von unten. Koubl.

Podvahovati; podvážiti, il, en, ení;od-
važovati, von unten aufheben. Jg. — co:
dům (když se toliko jizba opravuje, ale
krytba stará zůstane). Us. (Bosk.). P. dům
= nové trámy podkládati místo shnilých.
Na vých. Mor.