667

Potlvlas, u, m., das Unterhaar (im Nacken
bis zu den Ohren). Šm.

Podvlčí, n., ves u Mělníka. PL.

Podvléci, vleku, vlec, vlekl, ečen, ení;
podvléknouti, podvlíknouti, ul, ut, utí; pod-
vlékati, podvlíkati; podvláčeti, el, en, ení,
unterziehen. — co: trám, Ros., šat, práh.
Us. P. špice, do kola některou špici vetkati
neodundávaje loukotí. Us. Dch. — co kam:
provaz pod trám.

Podvlek, u, m., die Unterkleidung. Rk.

Podvlekací, podvlíkací kalhoty (pod-
vlíkačky), Unterziehhosen, pl., f. D.

Podvlekačky, podvlíkačky, pl., f., vz
Podvlekací;plátěnky, kaťata, Unterziehhosen,
f. D.

Podvod, u, m., vedení pod něco, das Un-
terführen. — P., přípřez (zastr.), der Frohn-
vorspann. Tur. kron. — P., podvádění, die
Verführung. Vš. — P., lesť, klam. P., vůbec
jednání lstivé a úskočné směřující k tomu,
aby kdo na právích svých škodu vzal. Vz
S. N. Der Trug, Betrug, die Betrügerei. Arg-
list, Bevortheilung, Anführung. Jg. V MV.
nepravá glossa. Pa. S kým se obíráš, k tomu
buď otevřený bez podvodu a lsti. Kom. J.
918. P. ošemetným náleží. Kom. Tam není
p-du. V. P. patrný. Er. P. při někom najíti,
shledati. Šp. P-du se dopustiti. Us. Podvod
a klam zradí se sám. Vz Úskok. Lb., Č. Vz
Rb. str. 270.

Podvoda, y, f. = podvod, betrügerischer
Handel. Slez.

Podvoditi, vz Podvésti.

Podvodně, lstivě, šibalsky, zchytrale, arg-
listig, betrügerisch, verführerisch, heimtück-
kisch. V. P. si vésti, počínati. — Podvod-
nice, e, f., die Betrügerin. Ros. — Pod-
vodník, a, m., šibal, Betrüger, m. Kom. J.
923., V. — Podvodnosť, i, f., Betrügerei,
f., Trugsinn, m., Arglistigkeit, f.

1. Podvodný, lstivý, lstný, šibalský, kla-
mavý, arglistig, betrügerisch, betrüglich, hin-
terlistig, falsch. Jg. P. hráč, D., nevěstka,
Kom. J. 827., slova, V., váha, Háj., těhoten-
ství. Ja. Milá milá je p-ná. Er. P. 149.

2. Podvodný, -ní, unter dem Wasser be-
findlich. Us.

Podvoj, e, f., veřeje, Thürpfosten, Thürge-
rüste, Thürgewände. Jg., MV. Neslušie mezi
dřvi a podvoj prsta vložiti. Dal. 90. — Za
p-jem (retro postem). BO. Na oba p-je (veřeje,
postes) a na svrchních praziech domových.
Jir. exc. Ihned hřiech tvój bude u p-je (ve
dveřích). BO. P-je mých dveřec (postes ostii).
BO. Kdož chce zbýti strasti, neroď prsta
mezi dřivi a p. klásti. Dal. 144. — P., zpodní
práh u dveří, die untere Schwelle. Duši na
podvoje klásti (klamati). Reš. — P., podvoje,
svrchní podvoje = vrchní strana dveří, die
Oberschwelle. V. Hlavy, aby (abys) se o pod-
voj neustrčil, přisehni. Kom. J. 541. — P.,
das Reck (in der Turnkunst). Šm.

Podvojek = podojek.

Podvojevůdce, e, f., Unterfeldherr, m. Dch.

Podvojitý. P. vítězství, doppelt. Nt.

Podvojka, y, f., podojka, fernen u koně
k držení oje, der Steuerriemen. Boč. exc.

Podvojně, dvojnásob, doppelt, zweifach.
Slovo p. složené. Sš. I. 305.

Podvojnosť, i, f., dvojitosť, die Zweiíach-
heit. Nyní užíváme dualu toliko při několika
málo jménech, která p. znamenají. Bž. 64.

Podvojný, dvojnásobný, doppelt, Doppel-.
P. peníz za Vladislava a Jiřího ražený (7 na
bílý groš). Star. let., V. Kal. 5. června. Vz více
v Gl. 241. P. groš. V. P. vůz, koně (polsky).
P. příbuznosť (když dvě sloučeniny stejně
složené dohromady se svedou a prvky své
vyměňují. Presl. chym. P. rozměr (v hudbě),
Zweitheilung, f. Mus.

Podvolení, n., poddání, svolení, Einwil-
ligung, Verpflichtung, f. D. Podlé svého p.
musí se tak zachovati. Zříz. Ferd. P. dobro-
volné, vz Právo. Také bývá právo stané
z p. v zápisu neb trhu pro nesprávu, kdyžby
se věc podvolená nestala. O. z D. Dobro-
volné p. se jinému, freiwillige Unterwerfung,
f. Pr.

Podvolený; en, a, o, zugestanden. Vz
Podvolení.

Podvoliti, il, en, ení; podvolovati = volně
poddati, svoliti, auf etwas eingehen, einwil-
ligen, genehmigen, bewilligen. — k čemu.
K srovnání tomu podvoluji. Kram. — co
pod co. Král své panování pod dobré usta-
novení podvolil. Bav. Rod. — se = za-
kázati se, přislíbiti, uvoliti se, zusagen, ver-
heissen, versprechen, sich erbieten, sich an-
heischig machen, sich verpflichten. Jg., V.

— se čemu. Satan se podvolí cestě. Ráj.
Mezi pohany ti, kteří velení jeho se podvo-
lovali. Sš. J. 20. O ty plémě počtem přená-
ramné, pro nebeskou nechceš odměnu pod-
voliť se tomu břemenu. Sš. Bs. 187. — se
pod co. Rk. — se k čemu, V., k svěd-
čení. J. tr., Er. Právu k rozeznání se pod-
volili. Kol. 8. JMK. ráčil jest se k tomu p.
Zř. F. I. A. 33. A pan Zděnek na místě
k tomu jest se podvolil a slíbil dosti uči-
niti. Arch. náchod. (Hrš.). K tomu jsú se
sami podvolili. Půh. II. 139. — se v co.
Ve mnoho se podvol oval. V. Ďábel podvolil
se v službu. Leg. Otcovský poručník nemá
počtu činiti než z toho, večby se dobro-
volně podvolil. Vl. zř. 498., Zř. F. I. — J. tr.

- s inft. Tov. 132. Podvolil se táhnouti
do Uher. V. Podvolil se to v počet uvésti.
Kom. — se kde. Franěk a Václav podvolili
se před pány. Půh. I. 170. Podvolil se před
úřadem, že mu má na sv. Jiří dáti polovici
peněz. Půh. II. 61. — se komu v čem.
Bratr Tomáš v tom mi se podvolil (že od
jednoty odstoupí). Štr. — se jak. Dobro-
volně bez přinucení se podvolil. Štelc. Jakož
jsú se z obú stranú podvolili. Půh. II. 225. —
se nač. Podvolil se na poctivé svědomí.
Půh. II. 488. Poňovadž se strany na obr-
many podvoluji, mají na nich dosti míti.
Půh. II. 574. — že. Podvolil se, že Epami-
nondu podplatí. Nt.

Podvolnosť, i, f., Willfährigkeit.
Podvolný býti komu. — k čemu, will-
fährig. Nt.

Podvolování, n., die Verwilligung, Ver-
sprechung. Na mnohá p. dán jim gleit. V.

Podvorati, vz Podorati.

Podvoří, n., něm. Podwurst, ves v Krum-
lovsku. PL.