Předchozí (666)  Strana:667  Další (668) |
|
|||
667
|
|||
|
|||
Potlvlas, u, m., das Unterhaar (im Nacken
bis zu den Ohren). Šm. Podvlčí, n., ves u Mělníka. PL.
Podvléci, vleku, vlec, vlekl, ečen, ení;
podvléknouti, podvlíknouti, ul, ut, utí; pod- vlékati, podvlíkati; podvláčeti, el, en, ení, unterziehen. — co: trám, Ros., šat, práh. Us. P. špice, do kola některou špici vetkati neodundávaje loukotí. Us. Dch. — co kam: provaz pod trám. Podvlek, u, m., die Unterkleidung. Rk.
Podvlekací, podvlíkací kalhoty (pod-
vlíkačky), Unterziehhosen, pl., f. D. Podvlekačky, podvlíkačky, pl., f., vz
Podvlekací;plátěnky, kaťata, Unterziehhosen, f. D. Podvod, u, m., vedení pod něco, das Un-
terführen. — P., přípřez (zastr.), der Frohn- vorspann. Tur. kron. — P., podvádění, die Verführung. Vš. — P., lesť, klam. P., vůbec jednání lstivé a úskočné směřující k tomu, aby kdo na právích svých škodu vzal. Vz S. N. Der Trug, Betrug, die Betrügerei. Arg- list, Bevortheilung, Anführung. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. S kým se obíráš, k tomu buď otevřený bez podvodu a lsti. Kom. J. 918. P. ošemetným náleží. Kom. Tam není p-du. V. P. patrný. Er. P. při někom najíti, shledati. Šp. P-du se dopustiti. Us. Podvod a klam zradí se sám. Vz Úskok. Lb., Č. Vz Rb. str. 270. Podvoda, y, f. = podvod, betrügerischer
Handel. Slez. Podvoditi, vz Podvésti.
Podvodně, lstivě, šibalsky, zchytrale, arg-
listig, betrügerisch, verführerisch, heimtück- kisch. V. P. si vésti, počínati. — Podvod- nice, e, f., die Betrügerin. Ros. — Pod- vodník, a, m., šibal, Betrüger, m. Kom. J. 923., V. — Podvodnosť, i, f., Betrügerei, f., Trugsinn, m., Arglistigkeit, f. 1. Podvodný, lstivý, lstný, šibalský, kla-
mavý, arglistig, betrügerisch, betrüglich, hin- terlistig, falsch. Jg. P. hráč, D., nevěstka, Kom. J. 827., slova, V., váha, Háj., těhoten- ství. Ja. Milá milá je p-ná. Er. P. 149. 2. Podvodný, -ní, unter dem Wasser be-
findlich. Us. Podvoj, e, f., veřeje, Thürpfosten, Thürge-
rüste, Thürgewände. Jg., MV. Neslušie mezi dřvi a podvoj prsta vložiti. Dal. 90. — Za p-jem (retro postem). BO. Na oba p-je (veřeje, postes) a na svrchních praziech domových. Jir. exc. Ihned hřiech tvój bude u p-je (ve dveřích). BO. P-je mých dveřec (postes ostii). BO. Kdož chce zbýti strasti, neroď prsta mezi dřivi a p. klásti. Dal. 144. — P., zpodní práh u dveří, die untere Schwelle. Duši na podvoje klásti (klamati). Reš. — P., podvoje, svrchní podvoje = vrchní strana dveří, die Oberschwelle. V. Hlavy, aby (abys) se o pod- voj neustrčil, přisehni. Kom. J. 541. — P., das Reck (in der Turnkunst). Šm. Podvojek = podojek.
Podvojevůdce, e, f., Unterfeldherr, m. Dch.
Podvojitý. P. vítězství, doppelt. Nt.
Podvojka, y, f., podojka, fernen u koně
k držení oje, der Steuerriemen. Boč. exc. Podvojně, dvojnásob, doppelt, zweifach.
Slovo p. složené. Sš. I. 305. |
Podvojnosť, i, f., dvojitosť, die Zweiíach-
heit. Nyní užíváme dualu toliko při několika málo jménech, která p. znamenají. Bž. 64. Podvojný, dvojnásobný, doppelt, Doppel-.
P. peníz za Vladislava a Jiřího ražený (7 na bílý groš). Star. let., V. Kal. 5. června. Vz více v Gl. 241. P. groš. V. P. vůz, koně (polsky). P. příbuznosť (když dvě sloučeniny stejně složené dohromady se svedou a prvky své vyměňují. Presl. chym. P. rozměr (v hudbě), Zweitheilung, f. Mus. Podvolení, n., poddání, svolení, Einwil-
ligung, Verpflichtung, f. D. Podlé svého p. musí se tak zachovati. Zříz. Ferd. P. dobro- volné, vz Právo. Také bývá právo stané z p. v zápisu neb trhu pro nesprávu, kdyžby se věc podvolená nestala. O. z D. Dobro- volné p. se jinému, freiwillige Unterwerfung, f. Pr. Podvolený; en, a, o, zugestanden. Vz
Podvolení. Podvoliti, il, en, ení; podvolovati = volně
poddati, svoliti, auf etwas eingehen, einwil- ligen, genehmigen, bewilligen. — k čemu. K srovnání tomu podvoluji. Kram. — co pod co. Král své panování pod dobré usta- novení podvolil. Bav. Rod. — se = za- kázati se, přislíbiti, uvoliti se, zusagen, ver- heissen, versprechen, sich erbieten, sich an- heischig machen, sich verpflichten. Jg., V. — se čemu. Satan se podvolí cestě. Ráj.
Mezi pohany ti, kteří velení jeho se podvo- lovali. Sš. J. 20. O ty plémě počtem přená- ramné, pro nebeskou nechceš odměnu pod- voliť se tomu břemenu. Sš. Bs. 187. — se pod co. Rk. — se k čemu, V., k svěd- čení. J. tr., Er. Právu k rozeznání se pod- volili. Kol. 8. JMK. ráčil jest se k tomu p. Zř. F. I. A. 33. A pan Zděnek na místě k tomu jest se podvolil a slíbil dosti uči- niti. Arch. náchod. (Hrš.). K tomu jsú se sami podvolili. Půh. II. 139. — se v co. Ve mnoho se podvol oval. V. Ďábel podvolil se v službu. Leg. Otcovský poručník nemá počtu činiti než z toho, večby se dobro- volně podvolil. Vl. zř. 498., Zř. F. I. — J. tr. - s inft. Tov. 132. Podvolil se táhnouti
do Uher. V. Podvolil se to v počet uvésti. Kom. — se kde. Franěk a Václav podvolili se před pány. Půh. I. 170. Podvolil se před úřadem, že mu má na sv. Jiří dáti polovici peněz. Půh. II. 61. — se komu v čem. Bratr Tomáš v tom mi se podvolil (že od jednoty odstoupí). Štr. — se jak. Dobro- volně bez přinucení se podvolil. Štelc. Jakož jsú se z obú stranú podvolili. Půh. II. 225. — se nač. Podvolil se na poctivé svědomí. Půh. II. 488. Poňovadž se strany na obr- many podvoluji, mají na nich dosti míti. Půh. II. 574. — že. Podvolil se, že Epami- nondu podplatí. Nt. Podvolnosť, i, f., Willfährigkeit.
Podvolný býti komu. — k čemu, will- fährig. Nt. Podvolování, n., die Verwilligung, Ver-
sprechung. Na mnohá p. dán jim gleit. V. Podvorati, vz Podorati.
Podvoří, n., něm. Podwurst, ves v Krum-
lovsku. PL. |
||
|
|||
Předchozí (666)  Strana:667  Další (668) |