668

Podvořiti, il, en, ení. — sobě s kým =
pohrati, potěšiti, sich unterhalten Us. Bolesl.

Podvorný, zum Hof gehörig. P. grunt.
Plk. — P. = podorný.

Podvorové (zastr.), n., jistá daň u starých
Slovanův, plat prý z místa stavebního. Jg.

Podvoz, u, m., návoz, die Auffuhr, Auf-
führung. Hráz n. p. dělati. Reš. Na rybníku
p. dělati. Břez. 163.

Podvozec, zce, m., die Lafette. Tpl.

Podvozí, n., spodek vozu pilního. Techn.
I. 158.

Podvozky, ův, m., pl., obilí na mlate pod
vozem při skládání do stodoly, výtěrky, vý-
těrné, das beim Einbansen ausgeffallene Ge-
treide. Hý., Plk.

Podvozník, a, m., der Zugführer. L.

Podvozovati, täuschen. Šibal chytrostí
podtrhuje, podvozuje. Kom. J. 817. Ostatně
vz Podvésti.

Podvraceti, vz Podvrátiti. Kom. J. 390.

Podvracovatel, e, m., der Umstürzer.
Kom.

Podvrat, u, m., podvrácení, úpadek, der
Umsturz, Umfall. Plk., Mrk.

Podvratitel, e, m., der Umstürzer. Pís. br.

Podvratitelný, umstössbar. Us.

Podvrátiti, il, cen, ení; podvraceti, 3. os.
pl. -ejí, el, ení; podvracovati, von unten um-
werfen, umstürzen, umkehren. Jg. — co:
mesto. Br. Větrové moře podvracují (bouří).
Troj. — co komu. Podvracejí jim zisk. Us.
u Solnice. — co v co. P. koho v převrá-
cený úmysl. Ojíř. — se, padnouti, fallen,
umstürzen, sich umkehren. — se pod kým.
Stolička se pod ním podvrátila. Us., Kom.
— se kam. Podvracela se země do moře.
Kom. (padala). — se s kým. Kdo příkře
přistavuje, rádo se s ním podvracuje. (Eile
mit Weile. 2. Nebuď příliš přísným. Šm.).
Sych. Vz Příkře.

Podvratník, u. m., der Wendekreis. Jg.

Podvratníkový, tropisch. Krok.

Podvratný, umstürzbar. Nepodvratné ml-
čení, unverbrüchliches Schweigen. Dch.

Podvražec, žce, m., léčka, die Schlinge?
Vnad na koroptvy, p-ce při trninách, při
mezích . . . aby žádný nelícel. Nález sněm.
Zimm. Max. II. 340.

Podvrdí, n., něm. Podwrdy, ves u Pře-
louče. PL.

Podvrh, u, m., podvržení, das Unterwer-
fen, der Wurf darunter. Jg. — P., podmět,
das Subjekt. D.

Podvrhlec, helce, m., podvrhlé dítě, un-
terschobenes Kind. Us.

Podvrhlosť, i, f., Ausartung, f. Scip.

Podvrhnouti, ul, ut, utí; podvrci, pod-
vrhl, vržen, ení; podvrhovati, podvrhati =
podhoditi, podestříti, unterwerfen, unterstek-
ken, unterschieben; na místo jiné podložiti,
podstrčiti, tajně položiti, unterschieben. Pod-
vrhnouti = mělko orati. Us. (Buděj.) —- co
komu kde. Lodi na zemi břevna p. Plk.
Žid mu podvrhnul jiné sukno. Ros. P. ně-
komu kotník (ein Bein unterstellen). Sych.,
Šm. P. dědice, Jg., dítě, V., spis, list. Us. —
co: kopí = naměřiti, spustiti, senken. Troj.
—- sobě koho. Jg. — se = poddati se, sich
unterziehen. D. — se čemu: dohledu (der

Controlle sich unterziehen), Šm., lépe: po-
drobiti se. — co komu kam. Podvrhl mu
do rotulu jeden instrument. Ros.

Podvrší, n., der Berggrund. Plk.

Podvrtel, tle, m., nástroj k podvrácení
koho, eine Fallvorrichtung. Maxencius tajně
kázal na mostě p-tle činiti, aby ciesař tudy
jeda do vody upadl. Ms. Leg. 247. Budu
vám na p-tel (offendiculum, úraz). BO.

Podvrtlivý, leicht umstürzbar. Aqu.

Podvrtlý, podvrátivý, potočitý, nestálý,
vrátký, nejistý, vrtkavý, wankend, schwan-
kend. Reč p., jistíc a zase hned tomu odpí-
rajíc. Sš. I. 306. — P., verrenkt. Jg.

Podvrtnouti (v obec. mluvě: podvrhnout,
podvlknouti), tnul a tl, ut, utí = podvrátiti,
um-, unterschlagen, verstauchen. — co. Pod-
vrtují slova (podvracejí). BO. — co komu
čím. Podvrtl si nohu upadnutím. — se komu.
Podvrtla se mi noha. Br. — koho kam:
v jámu. BO.

Podvrtnutí, n., das Unterschlagen. P.
nohy, Verstauchung, f.. Ja.

Podvrženec, nce, m., podvržče, ete, n.,
podloženec, podvrzené dítě, ein unterschobe-
nes Kind, das Wechselkind, der Wechsel-
balg, Pankhart. Příkl. k Cyr. 4. — Také
o člověku na těle n. na duši nezdařilém,
tupém, ungerathen, blöd. Jg.

Podvržení, n., jest tajné a úskočné po-
ložení věci nepravé za pravou na př. listiny
ku podpisu. S. N. Unterstellung, f., das Un-
terschieben.

Podvrženosť, i, f., die Unechtheit. Ros.

Podvržený; -en, a, o, unterschoben, un-
echt, gefälscht. Kom. J. 786.

Podvržtě, ěte = podvržče. Vz Podvrže-
nec. Na Slov. Koll.

Podvůdce, e, m., der Unteranführer. P.
slovy, der Sophist. Reš.

Podvundati = podundati. Ros.

Podvůrek, rku, m., podvůrka, y, f.,
pole na podzim zorané a na léto zaseté, pod-
mítka. P-ky zdělávati. Kaubl. — P., orání
pole na podzim k setí na jaře, eine Herbst-
ackerung als Vorbereitung zum Frühjahrs-
anbau. Pta. — P-ka, tráva, která vyrůstá
ve strništi nebo ze země zorané. U Městce.
Mý.

Podvyšehradí, n., čásť města pod Vyše-
hradem. Záp. mést. 1451. Vz Tk. II. 373.,
IV. 737.

Podýchati, vz Podechnouti.

Podym, u, m. =podyma, chmury, požáry
střížaha, podýmy, podýmky, sejvary, der
Höherauch. Vz Podýmí. Šm. Dnes je na
Sněžce podym. V Krkonš. Zkr.

Podyma, y, f., mhla n. jemná pára z voď
vystupující, der Höherauch. P. vstoupá, bude
pršet. V Krkonoš. Hš. Vz Podym.

1. Podýmí, n., der Rauchfang, Kamin.
Gl. 242.

2. Podymí, n. = podýmy, poddýmí.
Podymník, u, m., plášť u komína, der

Kaminaufsatz. Šp.

Podymný, od podymí, dýmu n. komína
placený, Herd-, Kamin-. P. desátek, Rauch-
zehent, m. Pr. — P. peníze; oves, slepice
(placené za užívání cizího lesa). Ms. 1552. —
Podymné, ého, n., plat z ohniska, z komína,