669

z užívání cizího lesa, Waldzins, m. Jg. Vz
Dým, Gl. 242. Die Abgabe, die vom Rauch-
fange, und meistentheils auch vom Hause ge-
zahlt wird, Rauchfang-, Kamin-, Herdgeld.

Podýmy, podýmky, pl., m., podymí,
n., požáry, der Höherauch. Us.

Podynka, y, f., vnitřní bednění vodního
kola. Us.

Podynovati, napomínati, dotírati, zkou-
šeti, žádati, dringend bitten, verlangen. —
koho oč. Ros.

Podzáklad, u, m., Afterpfand, n. J. tr.

Pod základl, n., místo pod základem, der
Raum unter dem Grunde. Had z р. vylezl.
Lom. — Ms. Leg. 238. 1.

Podzámčí, n., der Trakt unter dem Schlosse.

Podzderazí, n., cásť města pod Zderazem.
Záp. měst. 1449. Tk. I. 621., II. 546.

Podzdíti, vz Podezdíti.

Podzdvihnouti, vz Podvíhati.

Podzednice, e, f., der Mauerbalken. Na
p-ci celý krov stál. Skl. 328.

Podzelen, u, m., Hypochlorit, nerost. Miner.

Podzeman, a, m., pl. -né, podzemšťan,
der Bewohner der Unterwelt. Šm.

Podzemčan, a, m., lépe: podzemšťaň, un-
terirdischer Einwohner. Rob. Novák. Vz Pod-
zeměnín, Podzeman

Podzemec, mce, m. = podzemšťan.

Podzemek, mku, m., aracidne, rostl.

Podzeměnín, a, m., pl. podzemané =
podzemec.

Podzemí, n., der Raum unter der Erde. —
P., die Unterwelt. P. či podsvětí v pomyslech
národů starožitných místo buď uvnitř země
n. pod ní, kamž se dostávají lidé po smrti.
Vz S. N. Bůh v p. Z p. vychází. Jel.

Podzemní, -mný, Untergrund-, unterir-
disch. P. sklep, oheň, díla (hornická), vání,
zboží (stříbro, zlato), rostlina (vz Kk. 157.,
Schd. II. 311.).. V., Kom., Háj., Rostl. P.
žába, průchod. Šm.

Podzemnice, e, f., arachis hypogaea, die
Erdnuss, rostl. Schd. II. 311., Kk. 157. —
P., sklepení. Ld.

Podzemník, u, m., der Nadir. Tpl. Vz
Nadir.

Podzemnosť, i, f., die Unterirdischheit. L.

Podzemský, unterirdisch, Erd-. P. oheň,
D., mužíček. Ros.

Podzemstvo, a, n., podzemšťané, die Un-
terweltschar. Šm.

Podzemšťan, vz Podzemčan.

Podzídka, y, f., podezdívka, podzdívka,
zděný podstavek dřevěného stavení, eine
Untermauer. Us. u Petrovic. Dch.

Podzim, u, m. (drive také: p., i, f.), pod-
zimek, mku, m., podzimí, n, Kom. J. 37.,
der Herbst, das Spätjahr. Čas na p. V., Br.
K podzimku. Ros. Setba na p. D. Byl tam
přes podzimek. V. Z jara a k podzimku čiž-
bou se živíme. Sych. Od p-ka jsem marný
(nemocný). Sych. Na konec podzimku. D.
Nastal p., der Herbst kam ins Land. Dch. —
P., dříve = říjen a listopad. 1489. — P. ve
včelařství trvá od vyhánění trubců až do
zimního poklidu včel. Lš.

Podzimče, ete, podzimčátko, a, n., zvíře
na podzim zrozené, zvl. jehně, Herbstling,
m. D.

Podzimkový, Herbst-. P. krása. Koll. Vz
Podzimní.

Podzimky, pl., f., druh hrušek, Herbst-
birnen. Us. u Litovle, Kčr., v Čech. Hanka.

Podzimní, herbstlich, Herbst-. P. čas,
ovoce (pozdní), hruška, V., švestky, trnky,
Kom., počasí, plavba, Ros., tráva n. seno
(otava). V.

Podzírati se čeho do koho. A ač divů
popírati nemohouce úmyslů zlých se do Pána
podzírali. Sš. J. 123. Vz Podezříti.

Podzíravý, podezřivý, misstrauisch, arg-
wöhnisch. Div. z och.

Podzlatní, unter dem Golde seiend. P.
pokost, Goldgrund, m. Techn.

Podznamenati, poznamenati, unterzeich-
nen; podepsati, unterfertigen. D.

Podzor, u, m., podzírání, der Argwohn.
P. zlý =. zlé podzírání. Sš. II. 339. Odstra-
nění p-ru. Sš. J. 287.

Podzoufati, ein wenig verzweifeln. —
nad čím. Nad svú pří podzoufali Němci.
Let. 12.

Podzpěvovati, nachsingen. Záleží i na
obsahu jejím (písně), totiž na tom, co se
podzpěvuje, an dem unterlegten Texte. Exc.

Podzříditi, il, zen, ení; podzřizovati =
podříditi, unterordnen. — koho komu. On
svého syna podzřídil panu N. Ros.

Podzubec, bce, podzubek, bku, m. ;pod-
zubkové, podzubky, podzubce, pl., vlčí zub,
u koní ostré a jehlaté narostliny na stolič-
kách, které jim překážejí, der Schieferzahn,
Wolfs-, Uiberzahn. Ja., Dl.

Podzůvky, pl., f., Unterziehhosen, f. Na
Ostrav. Tč.

Podzvědač, e, podzvědálek, lka, m., der
Spitzel, ein geheimer Auflauer. Rk.

Podzvídati co, spähen. Rk.

Podzvih, u, m., podzdvihnutí, das Auf-
heben. L.

Podzvihač, e, m., der Aufheber. L.

Podzvihnouti, ul, ut, utí; podzvihu (zastr.),
zvihl, žen, ení, podzvíhati, podzvihovati, auf-
heben, in die Höhe heben.

Podzvíž, e, m. To tam byl p. = podzví-
žení, rámus. V Kunv. Msk.

Podžaludečný, unter dem Magen be-
findlich. Krok.

Podžberné, ého, n., plat od džberu ryb,
Fischzins, m. Schön.

Podžebernice, e, f., hlíza žeberní, pleu-
ritis costalis, Rippenfellentzündung, f. Ja.

Podžeberný, podžebrný, -ní, unter den
Rippen befindlich, Rippen-. P. blána, Rippen-,
Brustfell, n. Tys., Tab.

Podžebří, n., der Ort unter den Rippen.
Rostl.

Podžéci, vz Podžíci.

Podžeh, u, m., podžeha, y, f., podnět,
Nahrung des Feuers, f., Zunder, m. L.

Podžehač, e, m., der Unterzünder; der
Anhetzer. Jg.

Podžehačka, y, f., die Unterzünderin;
die Anhetzerin. Jg.

Podžehati, vz Podžíci.

Podžehlice, e, f., das Bügeltuch. Dch.

Podženu, vz Podehnati.

Podžíci, podžéci, podežhu, podžži, podž-
žal, podžžen, ení; podžehnouti, podžahnouti,