670

ul, utí; podžíhati, podžéhati; podžahovati,
podžehovati = podpáliti, unter-, entzünden.
— co: hranici dříví. Jg. — co v kom:
chuť tělesnou v někom p. Ráj. — Nepod-
žehej zapáleného. Prov. — Jg.

Podžidí, n., ulice v Praze. Vz Tk. II. 540.

Podžíhati, vz Podžíci.

Podžilý = přistárlý, ältlich. L., Bž. 237.

Podžínati, podžinovati; podžíti, pod-
žati, podžnu, podežnu, žal, žetí = požínati,
schröpfen. — co: pšenici. — čím: ostrým
srpem, von unten abernten.

Podžleby,pl., m., das Untergerinne (im
Hüttenbau). Šm.

Podžupan, a, m., der Untergespann. Rk.

Poëma, gt. poëmata, n., z latřec, báseň,
Gedicht, n.

Poena, y, f., lat., trest, pokuta, Strafe, t.

Poenale, e, n., lat., pokuta, Strafe, f.

Poenitentiale, e, n., sbírka kanonů o tre-
stech církevních. Vz S. N.

Poenitentiáři. Vz Tk. III. 656.

Poenové, Punové, Puňané = Kartha-
giňané. — Poenský, punský.

Poësie, e, f., z řec., básnictví, die Poesie,
Dichtung. P., řeč v literatuře (veršem) vá-
zaná; hledíce k obsahu slove poesií, čím
obrazivosť se rozjařuje. Vz více v KB. 1. —
P. didaktická (poučná), která buď názor-
nými příklady a podobenstvími n. rozjímá-
ním a licní poučuje. Vz Allegorie, Anagram,
Bajka, Epigram, Gnoma, Hádanka, Heroida,
Homonym, Logogrif, Palindrom, Parabola,
Parodie, Poslání, Přísloví, Satira, Šarada,
Travestie. — P. dramatická. Vz: Činohra,
Fraška, Opera, Tragödie, Veselohra a více
v KB. 191.—195. — P. epická či výpravná
vypravuje, co se stalo, líčí tedy události, pří-
běhy, děje, činy — v malých i velkých roz-
měrech. Vz Ballada, Epos, Idylla, Novella,
Povídka, Roman, Romance. —■ P. lyrická
líčí city a nálady lidské mysli. KB. ІЗ. Vz.
více v KB. 159. Vz také: Decima, Dithy-
ramba, Duma, Elegie, Ghasela, Glossa, Hymna,
Naenie, Oda, Píseň, Sestina, Tenzona, Žalm.

Poëta, y, m., dle Despota, básník, der
Dichter. V. P. laureatus, básník vavřínem
korunovaný. Vz S. N.

Poëtářský, lépe: poëtský, poëtický. Jg.

Poëtářství, n., básnictví, die Poeterei,
Dichterei. Kom.

Poëtický, poëtský (V.), básnický, poe-
tisch, dichterisch. — Poëtika, y, f., nauka
o básnictví. Vz více v S. N. Die Dichtkunst.

Poëtka, y, f., básnířku, die Dichterin.

Pofákati, poneřáditi, beschmeissen. —
se = podělati se, na Mor. poflagati se, sich
bemachen. Ros.

Pofermežovati, befirnissen. Ros.

Poflekati = posekati, hauen, zerfetzen.
Ten jich poflekal. — se = poprati se, po-
sekati se, sich zerfetzen. Ros.

Poflekovati, z něm., lépe: pokáleti, po-
mazati, poskvrniti, beflecken, besudeln. —
co čím.

Pofňoukati, pofňukati, pofňukovati, po-
fňukávati, vz Pokňoukati.

Pofofrovati = pofochrovati.

Pofochrovati, pofofrovati, ein wenig fä-
chern, wehen. Ros Vz Fochrovati.

Pofolkovati, povoliti, nachgeben. V. Vz
Folk.

Pofoukati, pofouknouti, knul a kl, ut,
utí; pofukovati, ein wenig blasen. — Vítr
pofukuje = chvilkami fouká. — kam : na
oheň, do ohně. Us.

Pofraškovati, ein wenig Possen treiben.
Ros.

Pofrejovati, eine Zeit lang buhlen. Ros.

Pofrfniti, il, ěn, ění, verwirren, besudeln.

— co : jídlo (rýpaje se v něm). U Olom. Sd.

— se kde: v jídle, herumwühlen. Hý. —
P., soplem umazati. Mřk.

Pofrkati, besprudeln. — koho čím: vo-
dou (politi). Koll.

Pognati = pohnati, obeslati k soudu, zastr.
Jir.

Pogryntati, begeifern. Us. na Mor. Sd.
Vz Grynta.

Pohabati, na Slov. = pobrati, zusammen-
raffen. Vz Habati.

Pohabrovati se (jíti s něčím těžkým),
schwer gehen. Ros. — se s čím. Již se
s tím pohabruje.

Pohačati, seděti, sitzen (o dětech více).

— si kde. Pohačal si hezky (dlouho) v kri-
minále. Us. na Mor. Hý. Vz Hačati.

Pohádání, n., hádka, Wortstreit, m.

Pohádati, ein wenig rathen. — komu
nač: na zoubek = vyhubovati mu. Us. u
Písku. Šp. — Vz Pohodnouti.

Pohádka, y, f., řeč, Rede, f. Není o něm
ani p-ky. Vz Zmizení. Č. Nemá ještě ani
p-ky o zubech (ani známky). V Kunv. Msk.

— P., povídání, pověst, rozprávka, ein Histör-
chen, Mährchen, eine Fabel. Povídati po-
hádky. Us. — P., rozmluva zvl. s ponětím
rozporu, hádka, váda, spor, Wortwechsel,
Streit, f., Gespräch, n. Stala se mezi nimi
pohádka (pohádali se). Leg. P-ku o něco
míti. Bart. 1 27. — Kat. 1687. Sta sě p.
mezi nimi o čištenie. ZN. Kdež jest koli p.
ze zákona (de lege). BO. — P., otázka, Frage,
f. V., Kom. J. 750., Kat. 1468. P. potutelná.
Aqu. Šest set p-dek neb otázek. Trip. 311.

— P., ostrovtipná propověď, der Spruch,
Sinnspruch. — P., hádačka. hádanka. P.,
aenigma, Räthsel, n. V., BO. Mluvieše k nim
v p-kách. ZN. Pohádka jest obrazné, temné
vystavení předmětu nebo ponětí domyšlením
nalezenu býti majícího. Jg. P. syllabní (Cha-
rade), slovní (logogriphus). Dávejme si p-ky.
Us. P-ky uhodnouti, vyplésti. D., Skl. 613.
P. myslivecké. šp.

Pohádkář, e, m., der Fabler, Räthsel-
geber, Märchenerzähler, Spassvogel. D.

Pohádkářka, y, f., die Fablerin, Märchen-
erzählerin. Jg.

Pohádkovitý, räthselhaft. Rk. <?

Pohádkový, Räthsel-. Rk.

Pohafati, ein wenig bellen. — koho, za
ním štěkati; někomu hodně vynadati. Kro-
měř. Bkř.

Pohachlovati, nach einander hächeln. —
co: všecko pohachlovali. Drobet pohachlo-
vala (hächelte ein wenig) a hned odešla. Us.

Pohajati, poležeti, pospati, ein wenig
schlafen. — si kde: v kolébce. Us. Hý.

Pohajsovati, trochu hajsovati, šoupaje
se lézti, krabbeln, rutschend kriechen (o dě-