Předchozí (669)  Strana:670  Další (671) |
|
|||
670
|
|||
|
|||
ul, utí; podžíhati, podžéhati; podžahovati,
podžehovati = podpáliti, unter-, entzünden. — co: hranici dříví. Jg. — co v kom: chuť tělesnou v někom p. Ráj. — Nepod- žehej zapáleného. Prov. — Jg. Podžidí, n., ulice v Praze. Vz Tk. II. 540.
Podžíhati, vz Podžíci.
Podžilý = přistárlý, ältlich. L., Bž. 237.
Podžínati, podžinovati; podžíti, pod-
žati, podžnu, podežnu, žal, žetí = požínati, schröpfen. — co: pšenici. — čím: ostrým srpem, von unten abernten. Podžleby,pl., m., das Untergerinne (im
Hüttenbau). Šm. Podžupan, a, m., der Untergespann. Rk.
Poëma, gt. poëmata, n., z latřec, báseň,
Gedicht, n. Poena, y, f., lat., trest, pokuta, Strafe, t.
Poenale, e, n., lat., pokuta, Strafe, f.
Poenitentiale, e, n., sbírka kanonů o tre-
stech církevních. Vz S. N. Poenitentiáři. Vz Tk. III. 656.
Poenové, Punové, Puňané = Kartha-
giňané. — Poenský, punský. Poësie, e, f., z řec., básnictví, die Poesie,
Dichtung. P., řeč v literatuře (veršem) vá- zaná; hledíce k obsahu slove poesií, čím obrazivosť se rozjařuje. Vz více v KB. 1. — P. didaktická (poučná), která buď názor- nými příklady a podobenstvími n. rozjímá- ním a licní poučuje. Vz Allegorie, Anagram, Bajka, Epigram, Gnoma, Hádanka, Heroida, Homonym, Logogrif, Palindrom, Parabola, Parodie, Poslání, Přísloví, Satira, Šarada, Travestie. — P. dramatická. Vz: Činohra, Fraška, Opera, Tragödie, Veselohra a více v KB. 191.—195. — P. epická či výpravná vypravuje, co se stalo, líčí tedy události, pří- běhy, děje, činy — v malých i velkých roz- měrech. Vz Ballada, Epos, Idylla, Novella, Povídka, Roman, Romance. —■ P. lyrická líčí city a nálady lidské mysli. KB. ІЗ. Vz. více v KB. 159. Vz také: Decima, Dithy- ramba, Duma, Elegie, Ghasela, Glossa, Hymna, Naenie, Oda, Píseň, Sestina, Tenzona, Žalm. Poëta, y, m., dle Despota, básník, der
Dichter. V. P. laureatus, básník vavřínem korunovaný. Vz S. N. Poëtářský, lépe: poëtský, poëtický. Jg.
Poëtářství, n., básnictví, die Poeterei,
Dichterei. Kom. Poëtický, poëtský (V.), básnický, poe-
tisch, dichterisch. — Poëtika, y, f., nauka o básnictví. Vz více v S. N. Die Dichtkunst. Poëtka, y, f., básnířku, die Dichterin.
Pofákati, poneřáditi, beschmeissen. —
se = podělati se, na Mor. poflagati se, sich bemachen. Ros. Pofermežovati, befirnissen. Ros.
Poflekati = posekati, hauen, zerfetzen.
Ten jich poflekal. — se = poprati se, po- sekati se, sich zerfetzen. Ros. Poflekovati, z něm., lépe: pokáleti, po-
mazati, poskvrniti, beflecken, besudeln. — co čím. Pofňoukati, pofňukati, pofňukovati, po-
fňukávati, vz Pokňoukati. Pofofrovati = pofochrovati.
Pofochrovati, pofofrovati, ein wenig fä-
chern, wehen. Ros Vz Fochrovati. |
Pofolkovati, povoliti, nachgeben. V. Vz
Folk. Pofoukati, pofouknouti, knul a kl, ut,
utí; pofukovati, ein wenig blasen. — Vítr pofukuje = chvilkami fouká. — kam : na oheň, do ohně. Us. Pofraškovati, ein wenig Possen treiben.
Ros. Pofrejovati, eine Zeit lang buhlen. Ros.
Pofrfniti, il, ěn, ění, verwirren, besudeln.
— co : jídlo (rýpaje se v něm). U Olom. Sd.
— se kde: v jídle, herumwühlen. Hý. —
P., soplem umazati. Mřk. Pofrkati, besprudeln. — koho čím: vo-
dou (politi). Koll. Pognati = pohnati, obeslati k soudu, zastr.
Jir. Pogryntati, begeifern. Us. na Mor. Sd.
Vz Grynta. Pohabati, na Slov. = pobrati, zusammen-
raffen. Vz Habati. Pohabrovati se (jíti s něčím těžkým),
schwer gehen. Ros. — se s čím. Již se s tím pohabruje. Pohačati, seděti, sitzen (o dětech více).
— si kde. Pohačal si hezky (dlouho) v kri-
minále. Us. na Mor. Hý. Vz Hačati. Pohádání, n., hádka, Wortstreit, m.
Pohádati, ein wenig rathen. — komu
nač: na zoubek = vyhubovati mu. Us. u Písku. Šp. — Vz Pohodnouti. Pohádka, y, f., řeč, Rede, f. Není o něm
ani p-ky. Vz Zmizení. Č. Nemá ještě ani p-ky o zubech (ani známky). V Kunv. Msk. — P., povídání, pověst, rozprávka, ein Histör-
chen, Mährchen, eine Fabel. Povídati po- hádky. Us. — P., rozmluva zvl. s ponětím rozporu, hádka, váda, spor, Wortwechsel, Streit, f., Gespräch, n. Stala se mezi nimi pohádka (pohádali se). Leg. P-ku o něco míti. Bart. 1 27. — Kat. 1687. Sta sě p. mezi nimi o čištenie. ZN. Kdež jest koli p. ze zákona (de lege). BO. — P., otázka, Frage, f. V., Kom. J. 750., Kat. 1468. P. potutelná. Aqu. Šest set p-dek neb otázek. Trip. 311. — P., ostrovtipná propověď, der Spruch,
Sinnspruch. — P., hádačka. hádanka. P., aenigma, Räthsel, n. V., BO. Mluvieše k nim v p-kách. ZN. Pohádka jest obrazné, temné vystavení předmětu nebo ponětí domyšlením nalezenu býti majícího. Jg. P. syllabní (Cha- rade), slovní (logogriphus). Dávejme si p-ky. Us. P-ky uhodnouti, vyplésti. D., Skl. 613. P. myslivecké. šp. Pohádkář, e, m., der Fabler, Räthsel-
geber, Märchenerzähler, Spassvogel. D. Pohádkářka, y, f., die Fablerin, Märchen-
erzählerin. Jg. Pohádkovitý, räthselhaft. Rk. <?
Pohádkový, Räthsel-. Rk.
Pohafati, ein wenig bellen. — koho, za
ním štěkati; někomu hodně vynadati. Kro- měř. Bkř. Pohachlovati, nach einander hächeln. —
co: všecko pohachlovali. Drobet pohachlo- vala (hächelte ein wenig) a hned odešla. Us. Pohajati, poležeti, pospati, ein wenig
schlafen. — si kde: v kolébce. Us. Hý. Pohajsovati, trochu hajsovati, šoupaje
se lézti, krabbeln, rutschend kriechen (o dě- |
||
|
|||
Předchozí (669)  Strana:670  Další (671) |