671

tech). — co: světnici, pokoj. — si jak: do
syta. Na mor. Drahansku. Hý. Cf. Pohem-
zati.

Pohákati, kliky háky popsati, bekritzeln.
— co. Us. Hý. Sr. Hák (na konci).

Pohakmatiti, il, cen, ení, ledabylo uči-
niti, schlecht machen. Us. Vz Pohalabaliti.

Pohakovati, hákem poorati, ackern (mit
dem Haken). — co: celé pole p. Us.

Pohalabaliti, il, en, ení, halabala, leda-
bylo učiniti. Vz Pohakmatiti.

Pohamač, e, m., žráč, jedlík, der Fresser.
Us. Dch. Sr. Hamati.

Pohan, a, m., pl. pohané, vz -an, z lat.
paganus (vz g; a v o), а to od pagus =
vesnice, tedy pohan vlastně vesničan, protože
lid sprostý ve všech nejdéle trval při nábo-
ženství pohanském; dnes slove pohan každý,
kdo není křesťan, žid n. mahomedán. Der
Heide. Jg., V. Vz Mz. 68. — Vedli kupectví
do pohan (do Turecka). Jan z Lobk.

Pohana, y, f., pohanění, Tadel, Vorwurf,
m. Us. Bf., Světoz.

Pohanbení, n., Beschämung, f. — P., po-
rušení panny. Háj.

Pohanbiti, il, en, ení; pohanbovati =
pohaniti, beschämen. — koho: pannu (zmr-
hati, entehren). D., Lom. — koho čím,
kam: prstem pod nos (silně naň dorážeti).
Háj., Jg.

Pohančanka, y, f., červená moucha. Mor.
Kda.

Pohančený, pohankový, Buchweitzen-,
Heide-. P. kaše. Boč.

Pohančí býlí = pohanka, panicum. Reš.

Pohančina, y, f., pohanková sláma, Heide-
stroh, n. Hlas.

Pohandlovati, šp. z něm., pokupčiti, eine
Zeit lang handeln. Ros.

Poháně, ěte, n., dítě pohanské, ein Heiden-
kind. Cf. Žídě. Jg.

Poháněč, e, m., der Viehtreiber, Treiber.

Poháněčka, y, f., die Viehtreiberin. L.

Pohanění, n., nečest, potupa, die Beschim-
pfung, Verschmähung, Schande, Schmach. V.
P. v theol. = každá do očí učiněná zneucta
bližního. MP. 205. Bez p. a nářku cti. V.
Holebdáše se Vlaslav kněz i hlásáše nad
hrabavými meči svojich vojnóv p. Neklanu.
Rkk. 16. Slyšeste zde poganěnie moje. LS.
v. 101. P. hodný. V. Přišel lidem za to v ohavu
a p. Sych. P. těžce nésti. Sych. P. trpěti,
zdá se mu na tvrdo skočiti. Vz Nedůtklivý.
Lb. P. panNy (zmrhání). Pannu v p. uvésti.
V. O p. práva vz Rb. str. 270.

Pohánění, n., pobádání, poháňka, die An-
treibung. Tento kůň i bez p. dobře běží. Us.
P. k činnosti. Dch. Kuřata za kvočnou bez
p. do kurníka skákají. Sych.

Pohaněti (V.), 3os. pl. -ějí, ěl, ěn, ění;
pohaniti (BO, V.), il, ěn, ění, pohaňovati,
zneuctíti, hanbu učiniti, beschimpfen, schmä-
hen, höhnen. — koho. I pohaně Neklan kněz.
Rkk. 18. By ji Buoh pohaněl (zakletí)! —
Dal., Ros., V. P. pannu (porušiti). Háj. —
koho čím: hanebnou pověstí, Troj., tle-
skáním. D. Děvice mužuov hrdinstvo mno-
hými činy pohaněly. Pass. 958. — co na
kom. V.

Poháněti, vz Pohoniti.

Pohanina, y, f., pohanka. Kon. — P.,
koukol (zastr.). — P. bílá, větrnička, sasanka,
anemone nemorosa, Busch-, Windröschen,
rostl. Čl. 6., FB. 69. Dle Jg. lépe: pohnanina,
pohoněním, poháněnka, pohnanka, že vítr
jejím květem pohání. — P., pohanství, das
Heidenthum. 1617.

Pohanitel, e, m., der Tadler.

Pohaniti, vz Pohaněti. — P., zum Heiden
machen. Jg.

Pohánka, y, f., der Antrieb. P. bouře.
Dch. Vz Pohánění. — P., cynosurus, Hahnen-
kraut, n. rostl. — P., bič. Slov. Hdk.

Pohanka, y, f., vz Pohan. — P., rostlina,
Buchweizen, Heidekorn, tatarka (v sev. Mor.),
turecké žito, hrečka, fagopyrum esculentum
n. polygonum fagopyrum. V. Vz S. N., Čl. 127..
FB. 30., Kk. 153., Schd. II. 279., KP. III. 255.
P-ku sej za pěkné rosy. Č. M. 424. Kaše
z pohanky. Kdo bude spasen, pohan nebo
pohanha? Pohanka (od koní atd.). Us. Mík.

Pohankový, na Slov. pohánkový, pohán-
čený, Heidekorn-. P. kaše, kroupy. D. Vz
Pohanka. — Jg.

Pohankyně, ě, f. = pohanka, die Heidin.
Zlob.

Pohanobiti, il, en, ení, beschimpfen. —
koho čím kde: slovy v hospodě.

Pohanokřesťan, a, m., z pohanstva pošlý,
Heidenchrist, m. Sš. Sk. 150.

Pohánokřesťanský, heidenchristisch. P.
církev. Sš. Sk. 150.

Pohanokřesťanství, n., das Heidenchri-
stenthum. Sš. Sk. 175.

Pohanský, -sky, po -sku, Heiden-, heid-
nisch. Pohanští národové. P. chrám, koberec,
čaloun, V., pověry, pop, Kom., obyčeje. Dal.
Neb sě tehdy po pohansku jmiechu, mužie
dlúhé brady nosiechu. Dal. 16. — P. kaše =
z pohanky. V. Us. ve Slez. Tč. — Pohanství,
n., das Heidenthum. Od p. odpadnouti. Nt. —
Pohanstvo, a, n. = pohané, die Heiden, das
Heidenthum. Kom. Byl dlouho v p-stvu =
mezi pohany. Ros.

Pohár, u, pohárek, rku, poháreček, čku,
pohárček, ečku, pohářík, u, poháříček,
čku, m., koflík, sklenice, der Becher, das
Trinkglas. P. dřevěný (korbel), picí (sklenice),
pivní, vinný, Bern., velký, směrný. Při po-
háru vína; p. vypiti; při pohářích, mezi po-
háry = při pití. Bern. — Jg.

Pohárati = hořeti, fort brennen. — P.,
prudce na koni jeti, schnell reiten, rennen.
Ros.

Poharcati, poharcávati =pohladiti, ein
wenig streicheln. — koho: kočku. Us. Běž
a poharcej ji, aby se nezlobila. U Příbora
na Mor. TJ.

Poharcovati, vz Harcovati.

Pohářisko, a, n., grosses Trinkglas. Bern.

Poharkati, na Slov. = poštvati, podrá-
žditi, reitzen. Bern. — se s kým=povaditi
se, ein wenig zanken. Koll., Mt. S.

Pohárna, y, f., pohárník, u, m., skrine
na sklenice, der Glasschrank. Na Slov. Bern.
— Pohárnice, e, f., die Einschänkerin. Slov.,
Bern.

Pohárník, pohárčík (zastr.), a. m., na-
lévač, češník, Einschänker, Mundschenk, m.
Bern. — P., u, m., vz Pohárna.