672

Poharovati, na Slov. píti, připíjeti, be-
chern, trinken. Bern. Vz Pohár, Hárovati.
Sd.

Pohárovitý, becherartig. Rostl.

Pohárový, Becher-. P. houby, petrospon-
gia. Krč. 357.

Pohasiti, has, il, šen, ení; pohašovati, aus-
löschen. — co (čím). Všecky ohně vodou
pohasili. Studená nemoc jeho přirozenie po-
hasila. Pass. 873. Pití vodu pohašuje. Boč. exc.

Pohasnouti, snul a sl, utí, erlöschen.
Všecky ohně k ránu pohasly. Jg. Pohasne
jeho sláva. C. Vz Hasnouti.

Pohašteřiti se, il, ení. — se s kým =
povaditi se, hadern, zanken, sich überwerfen,
entzweien. Us.

Pohatiti, il, cen, ení = zmásti, verwirren.
— co čím.

Poházení, n., die Bewerfung. D.

Poházený; -en, a, o, beworfen. Us.

Poházeti, vz Pohoditi.

Pohejsati, pohejskati, pohejskovati, eine
Zeit lang schwärmen. — abs. Pohejskuje,
pohejskuje, dokud nač míti bude. Pohejsá
on, dokud co v kapse bude. Ros. — komu:
sobě p. Ros.

Pohekávati = postonávati. Us.

Pohemzati, pohemzovati, polézti, krabbeln,
kriechen. Ros. Cf. Pohajsovati.

Poheroltovati, ein wenig herolden. Ros.

Pohlada, y, f., ozdoba, die Zierde, der
Schmuck. L.

Pohladati = pohlédati. Na Slov.

Pohladek, dku, m., lépe: pohlodek.

Pohladěnec, nce, m., nerost, der Side-
roschistolith. Min. 488.

Pohladiti, il, zen, ení, pohlazovati, na
Slov. pohlázeti, el, zen, ení = hladkým uči-
niti, glätten, glatt machen; rukou hladiti,
streicheln, schön thun, herzen; dotýkati,
streichen, befühlen, antasten; shladiti, ver-
tilgen, ausrotten. Jg. — co, koho. Já pěkně
ho pohladím. Ros. Kot myši v krátce po-
hladil (zhladil). L. — koho (gt). Kočky po-
hladíš-li, hled ocas zdvíhá. Prov., Jg. — co
komu: hlavu. — koho (akkus. n. gt., Jg.)
čím: rukou. Jel. — koho zač, že. Pohladil
mne za to, že jsem . . . Sych. — se s kým,
s čím. Motýlové s květinami se pohlazují.
Puch. Pán se s ním pohlazuje. Aesop. —
koho jak: proti srsti, po hřbetě — ztlouci
ho. Us. Bkř. — co komu kde. Kolik mu
na hlavě oblásků pohladila. Er. P. 162.

Pohladkati = pohladiti, streicheln. Slov.

Pohlavar, a, m., srbsky, náčelník, vévoda.
P. důstojníků. Sš. L. 196.

Pohlavčiti, il, en, ení = pohlavkovati,
Kopfstücke ertheilen. D.

Po hlavě, kopfüber. Hodil sebou se skály
po hlavě do moře. Smrž. Po hlavě ho shodili.
Flav. Strčila jím tam po hlavě. V.

Pohlavek, vku, m. Kopfstück, n. U Ko-
stelce n. Orl. a na Mor. také: lepanec. Ktk.,
Mrk. P. komu dáti, vytíti. V. P., udeření na
hlavu kdekoliv, zvl. pozadu; poliček na líce;
pohubek po hubě; zášijek za šíji. Ros. Vyťal,
vlepil mu notný p. Us. P. ustřihnouti (ein
K. geben). U Olom. Sd. Vsolím ti p., až se
svalíš. U Něm. Brodu. Všk. Druh druhu hlavu
krivie a k tomu p-ci suší pleskají okolo uší.

St. skl. V. 197. P-kem n. políčkem udeřenu
býti pro ledacos se stane. Kom. J. 670.

Pohlaví, n., lépe: rod, das Geschlecht.
Nz. Jak p., tak manželské spojení pro plod
jest. Kom. P. mužské, ženské. P, ženské,
též pěkné, bílé, krásné. Vz Pleť. Náklonnosť
p. Plk. Panna, která mužského p. ještě ne-
poznala. V. Po vymření mužského p. Ženské
p. milovati. V. Obojí p. = muži i ženy. V. --
O zvířatech a rostlinách: P. samčí a samicí.
Rostl. Rozličné p. zvířecí; zná pán p. svého
dobytka. BO. Prodávali sú p. oslové za 80
střiebrných. Bj. — P., v mluvnici: p. (rod)
mužské, ženské, nijaké (neobojí, věcné,
střední). — P., v hudbě. P. tvrdé, měkké,
Dur-, Mollgeschlecht. Mus. — P., způsob,
druh, Art, Gattung, f. Poslal královi roz-
ličného pohlavie roucha. Palk. 301. Vybral
prostěradla a podušky, sedmero pohlavie toho
a polštář. Pč. 45.

Pohlávka, y, f., ohlávka, Halfter, f. Rozk.

Pohlavkovati. — koho = pohlavky ně-
komu dávati, Kopfstücke geben. Br. — co,
hudeln. Ten to pohlavkuje (špatně dělá). —

Jg-

Pohlavné, ého, n., daň z hlavy. Vz S. N.
Kopfsteuer, f.

Pohlavní jméno, pud, Geschlechts-, daň,
Kopf-. Jg. P. slovo, Geschlechtswort, šp.
m. člen. Nz. P. ústroje mužské či plodidla:
1. varlata s nadvarlaty v šourku, 2. provázek
chamový s chamovodem, 3. měchýřky se-
menní, 4. žláza předstojná, 5. pyje; ženské
či rodidla: 1. vaječníky, 2. vejcovody, 3. dě-
loha, 4. pochva, 5. lůno. S. N.

Pohlavnice, e, f., das Kopfbrett (in der
Artillerie). Bur.

Pohlavný, podlé hlav, Kopf-, nach Köpfen.
Vz Pohlavné.

Pohlázeti, pohlazovati, vz Pohladiti.

Pohlazování, n., das Glätten, Streichen,
Streicheln. Us.

Pohlcení, n., das Verschlingen, die Ver-
schlingung. Kom.

Pohlcenina, y, f. Když kapanina nebo
pevnina plyn nějaký do sebe přijala, hmota
zplozená slove p., durch Absorbirung eines
Gases entstandene Mischung. Chym.

Pohlcování, n., das Verschlingen, die Ab-
sorbirung. Krok. P. jest vlastnosť pevných
a tekutých těles, plyny do sebe vsávati n.
na svém povrchu zhušťovati, anižby lučebné
proměny při tom se dály. Blř.

Pohlcovaný; -án, a, o, verschlungen. Jg.

Pohlcovati, vz Pohltiti.

Pohle, hle, sieh. Adam z Vinoř.

Pohled, u, m., pohledění nač, pozření,
das Hin-, Anschauen, das Hin-, Ansehen,
der Augenmerk, Blick. Na p. jsou vzdálené
lesy modré. Ml. P. na krajinu, na Prahu.
Zpětný p., Rückschau, f.; p. na svět, die
Weltanschauung; běžný p., flüchtig; divný
na to p., es nimmt sich sonderbar aus; p-dem
se nasytiti; chtivý p., begehrlich, Dch., pro-
nikavý. Km. — Pozn. Pohled vychází od
pozorujícího, tedy často lépe: objev, zjev,
ku př. to byl neočekávaný p. Ml. — P., obličej,
tvář, die Miene, äussere Gestalt, das Ansehen.
P. broukavý, úsměšný. P. města, das äussere
Ansehen der Stadt. Dch. Z p-du ho znám.