673

Us. Jeho p. neslibuje (neprozrazuje. Sych.)
nic dobrého. D. — Na p., dle zdání. Na p.
zdá se býti samá poctivosť. Sych. Na p. byl
menší. Na p. mrtvý. Plk. Zvěř na p. hrozná.
Us. Jednání na p. (na oko, pod barvou, pod
zástěrou, s obmyslem; jednati na oko, na
bělo.). J. tr. Na první p.; jest na p. zdráv,
šťasten. Nt. Ráj na p. Dch. — Vz Pohledění,

— P., vsi a) v Chotěbořsku, b) v Chrudimsku,
c) v Ledečsku. PL.

Pohleď, i, f., něm. Frauenthal, ves u Něm.
Brodu. Vz S. N.

Pohledání, n., die Aufsuchung, Forde-
rung. Byl Člověk k p. (jehož by pohledal).
On jest řečník k p., den man suchen müsste.
Sych.

Pohledanosť, i, f., vz Dluh. P., lépe: po-
hledávání, 1. vůbec to, čeho kdo na druhém
právo má žádati n. vyhledávati; jest tedy
předmět práva, zvl. předmět osobného práva;
2. summa peněžní, kterou kdo za kým má.
Vz S. N. Die Aktivforderung, Forderung.
P. za práci, p. obchodní, dobytná, tržební.
J. tr. P. za pravou uznati, zapraviti, ohlásiti,
do určitého času ohlásiti, za někým míti;
v dluhu ujati; více nežli p. obnáší; výrok
o pravosti p-sti učiněný; p-sti dobyti; na
zadlužilém nějakou p. míti. Řd. Dáti p. do
protokolu, eine F. zu Protokoll anzeigen.
J. tr. P. k položce v první, v druhé atd.
třídě věřitelů konkursních, Postforderung;
p. podstaty po dobrém vyupomínati. J. tr.
Vzájemná p., p. proti p-sti, Gegenforderung.
J. tr. Vz Pohledávka.

Pohledaný, gesucht, verlangt, gefordert.

Jg.

1. Pohledati; pohledávati = něčeho po-
někud n. pilně n. dlouho hledati, suchen, auf-
suchen, s vedlejším smyslem dobývání, po-
žadování, suchen, fordern, ansuchen, ver-
langen, abfordern; žádati,ansuchen,ersuchen.

— co. Co zde pohledáváš? D. P. léno (na-
dání na hory, muthen). Jg. Nemám tam co
p. Nt. — koho (gt., komu). Musím jiného
pána sobě pohledati. V. Aby jiné pohledal
manželky. Háj. P. prostředku. Kom. Tako-
vého muže musíme pohledati. Us. Takového
člověka by tyhle doby pohledal. U Rychn.
Navrácení cti své p. Šm. — co, čeho na
kom, od koho. On toho na mně, ode mne
pohledává. Ros. Poněvadž vy od nás takovou
věc pohledáváte. Na Mor. Brt. Pohledám toho
na tobě. Us. Náhrady, věcí neslušných na
někom p. Sych. Na sedlácích snůška na dě-
lání silnice se pohledává. Sych. Kdoby na
nezletilých něco měl p. Er. — J. tr. —
čeho kde. Račte někoho správného p. mezi
sebou, kterýžby uměl atd. Solf. P. svých
věcí u koho. Konáč. Já si to budu u soudu
pohledávati. Us. u Rychn. P. u někoho 20 zl.,
ein Guthaben von 20 Gulden bei Jemanden
haben. J. tr. P. něčeho při někom. T., Jv. —
čeho zač. Jaké odměny smíte za tu práci
p. Sych. — co, čeho za kým, peníze. Us. —
koho skrze co. Protož ďábel všech skrze
vnady těla p., všech zkusiti musí. Rvač.

2. Pohledati, vz Pohleděti.
Pohledávajičnosť, pohledávatelnosť, po-

hledávanosť, i, f. = pohledávání, die Forde-
rung. Vz Pohledanosť. Ros.

Pohledávajičný, pohledávatelný, pohle-
dávaný, gefordert, angesucht. Ros.

Pohledávání, n., žádání, Anspruch, m.,
Forderung, Anforderung, f., Guthaben, n. P.,
žádání něčeho na někom, právo k něčemu.
J. tr. P. druhé strany. D. Čeho máš zde
k p. ? D. Neměti nic k p. Th. P. v penězích
zaplatiti. HGB. Art. 265.

Pohledávaný; -án, a, o. P. právo, ein
angesprochenes Recht. J. tr.

Pohledávek, vku, m., pohledávání, die
Forderung. Zlob.

Pohledávka, y, f., užívanější nežli po-
hledávek. Die Forderung. Мк. Vz Pohledanosť,
Pohledávání. P. dobytá, zadrželá, zbylá (ne-
zaplacená); výkaz, kniha pohledávek; p-ky
ohlásiti, opověděti; p-ky jsou si na odpor,
jedna druhé se příčí; p-ky po dobrém vy-
upomínati; p. ta činí 100 zl. Šp.

Pohledec, dce, m., Pohledetz, ves u No-
vého Města na Mor. PL.

Pohledění, n., popatření nač, das Sehen
auf etwas, Ansehen, die Ansicht, Besichtigung,
Anschauung, der Anblick. V. Nesuďte z sa-
mého p. Br. Zamilované p. D. Neveselého
p. V. Hrozný na p. V. Na p. krásný. Br.,
Jel. Město na p. skvělé. Kom. Na p. zdá se
to býti klášter. Pref. Na p. není k rozeznání.
Us., Šm. Vz Pohled.

Pohleděti, pohleď, ěl, ění a na Mor. -zen,
eni; pohlédnouti, pohlídnouti, dni (na Mor.
místy pohleň, sieh, Tč.), dnul a dl, utí; pohlé-
dati, pohlídati, (pohlezovati, zastr.), pohlízeti,
pohlížeti, el, en, ení; pohlédávati, pohlídávati,
pohlízívati, ansehen, anschauen, -blicken, be-
sehen, aufschauen, einen Blick thun. Jg. —
abs. Pohleď pak, jak podmaněna jest mysl
náruživostem. Kom. — kam (nač, k čemu,
do čeho). Pohleděvše na se zasmáli se. Bart.
Pohleděv naň. Kom. Pohleď na to, co ti pro-
spěje. Jel. Vz Hřích. Při poslušenství na
vněšné postavení toho, jemuž poslušenstvím
povinni jsme, pohlédati potřebno. Sš. L. 47.
Pohleď tuto hodinu k skutkům rukou mých.
Ben. P. do vody. Lom Pohleďme si v oči.
Ros. Pohleď v nebe očima. Kat. 2837. Raděj
jsme bolestem pohlíželi v oko. Hdk. C. 12. —
kam jak. Měsíc do vězení pohlíží s veselou
tváří. Č. Na ptáka s napiatou pozorností p.
Ml. Do nebe tváří pokornou pohleděv řekl.
Prot. 211. P. na komoně zrakem výra sto-
letého. Jab. 141. P. kosířem (na křivo, po
straně), Jg., Šm., očkem. Us. Neproměněnou
tváří naň pohlézoval. Aesop. — odkud:
s věže na město, z domu. Us. Pohleď trochu
z hřbitova. Er. P. 514. Ze světel těch báně
pohlídává na tě oko Páně. Sš. Br. 17. —
komu čeho. Pohlídej mu toho (trochu hlídej).
Ros. — po kom. Sedla si tam na bránečku,
pohlédala po synečku. Anth.

Pohlednutí, pohlídnutí, n., das Anblik-
ken, Anschauen, der Anblick. Na p. půjčiti.
Kom. Bolestné jest p. (podívání) naň. Sych.

Pohledný člověk, pěkný pohled mající,
ansehnlich, hübsch. Us. Kdesi cosi, že prý
není výrostný a při tom (že prý je) nepo-
hledný a odšpulený. Sá.

Pohledověda, y,ť., die Physiognomik. Rk.

Pohledy, dle Dolany, Pohluda, něm.
Pohler, ves u Březové na Mor. PL.