675

k útrpnosti, D., k smíchu, k pláči. Sych. K lí-
tosti se p., k hněvu. V. — čeho k čemu.
Ta věc i železných myslí k lítosti pohnouti
může. Zyg. — se, koho kam: v hněv. Troj.
Pohnul se odtud do Hradecka (odebral se).
Ros. — koho, se z čeho. Pohnu-li se z po-
stele, zima mne drobí. Sych. Z tohoto místa
se ani nepohne. Us. Z neštěstí bližního se p.
V. P. koho z města, z úřadu (odstraniti). Bern.
P. se z rozumu. Mt. S. — se nad čím. Sám
ty věci spatřil a nemálo se nad nimi pohnul.
Žer. Sn. 79. — se na koho oč. Pohnul se
na ně o to velmi, až jim o to přísně do-
mlouval. Bl. Aug. 58. — se při čem. Které
ač kamenné srdce nemělo by se při slzách
jejích p.? Sš. L. 81. — se jak. Se strachem
se pohybuji. D. — koho, se kde. Pohnul
se v srdci sultán. Hlas. Pohnuli se v srdcích
svých. V. Pohybovati čím v čem. — se na
koho = rozhněvati se. V., Háj. — se kudy.
Vozy zdlouha po silnici se pohybovaly. Ml. —
(se) kde od čeho. Dříví se pohybuje v lese
od větrů. Br. Od doufání v Boha se nepo-
hybovati. Br. Nedal sebou od spravedlnosti
pohnouti. V. Od debsu jezdcóv a kol vozóv
pohnú se zdi (Ez. 26. 10). BO.

Pohnutě, s pohnutím, bewegt. Ve svém
úmysle nepohnutě zůstati. Kom. Pevně a
nepohnutě stáli. Ojíř.

Pohnutelně, beweglich. Nep. státi, fest.
P. mluviti, mit Rührung.

Pohnutelnosť, i, f., die Beweglichkeit.
V. P-sti mysli se podal. Zák. sv. Ben.

Pohnutelný = snadný ku pohnutí, be-
weglich. Nep. úmysl, V., hvězda (stálá), Us.,
pilíř, muž. D. P. = netrvalý. V. — P., který
jiným pohybuje, pohnutlivý, bewegend, rüh-
rend. P. vyjádření, kázání. D. P-nou řečí
svou nás oblomil. Sych.

Pohnutí, n., die Bewegung, Regung, An-
regung, der Eindruck. P. země (třesení), V.,
moře, Us.; nemoci; mysli. V. P. k hněvu
(hněvivost). Troj. Kázání k p. (pohnutelné).
D. Beze všeho p. a lítosti na to se díval.
V. — P., zbouření, der Aufruhr. P. národu.
P. mysli, Us., matky. D. — P., odjití, der
Aufbruch. D.

Pohnutka (ne: pohnútka), y, f., důvod
pohnouti mohoucí, pobudka. P. zove se ona
představa n. skupenina představ, jež člověka
k činu nějakému přivádí. Hš. Vz S. N. Das
Motiv, der Beweggrund, die Triebfeder. P.
čistá, působná. MP. 3. V tom vědomí zá-
ležela svrchovaná p. pro neohrožené působení.
Sš. I. 330. Žádosť svou p-kami n. důvody
stvrditi, opatřiti. D. Tato p. je nedůvodná.
Sych. Jest mi něco p-kou k čemu. Nt. O in-
strumentale p-ky vz I.584., 585., Brt. S. §. 135.

Pohnutlivý, který pohybuje, bewegend,
rührend. P. slova (novější). Vz Pohnutelný. —

Jg.

Pohnutosť, i, f., die Bewegtheit, das Be-
wegtsein.

Pohnutý; pohnut, a, o, bewegt. S p-tou
myslí. V. — čím: lítostí, milosrdenstvím. —
Vz Nucený.

Pohoblovati, nach einander hobeln. —
co čím. Já sám tímto hoblíkem všecko po-
hobluji. Us.

Pohoda, y, f., pohodlnost, pohodlí, die
Bequemlichkeit. Kterúžkoli sobe pohodu
učinil. Št. To jsou, jimž nejde o spásu svě-
řenců, nýbrž toliko o mzdu, o p-du, o dobré
bydlo. Sš. J. 173. Pán s učeníky netoliko
žádné p-dy užiti a sobě odpočinouti, nébrž
ani pojísti nemohl. Sš. Mr. 17. — P., koř.
hod, stsl. godъ = čas, Mkl. aL. 28., schö-
nes Wetter, čas osením pohodlný; pohodlná,
příznivá povětrnosť. Er. A když přijde na
jaro p., přijď synáčku, přijď do vinohrada.
Mor. p. 206. (Zb.). Sadila, sadila fialinku
v roli, Boha prosila, aby dal p-dy. Ib. 327.
Dobrou má p du. Plk. To je letos p. na obilí;
letos mámo na všecko p-du. Us. Hý. — P.,
shoda, shodnost, srovnalost, die Uibereinstim-
mung. Ty barvy jsou v pohodě. Marek. —
P., bohyně jasného počasí. Kalina.

Pohodí, n., osm dní po hodech božích a
jiných velikých svátcích. S. N. Die Oktave.
Sr. Osmodnoví.

Pohoditi, il, zen, ení; poházeti, 3. os. pl.
-ejí, el, en, ení; pohazovati, sem tam (drobet)
hoditi, hier und da etwas werfen, streuen;
odhoditi, stranou hoditi, verwerfen, auf die
Seite werfen. — abs. Ovoca je, jak by
pohodil (málo). Mor. Brt. — co. Kams to
pohodil? Ledakde pohodí své věci. Us. —
čím (s pohrdnutím): knihou. Us., Gníd., Zlob.
— co čím: hromadu uhlí (milíř) mourem p.
Vys. — si čím. Botami okolo boků si po-
hazovali. Bož. Němc. — co komu. Ráno,
v poledne, večer vozka koně nakrmí, před
polednem a o svačinách jim pohazuje (drobet
sena, otavy, jetele dává). Na mor. Zlínsku.
Brt.

Pohodky, pl., m., menší hody po větších,
das Nachessen. Slov.

Pohodlati, zuschicken, zubereiten. — co.
Já to tam pohodlám (spořádám). Ros

Pohodlí, pohodlé, n., pohodlíčko, a, n.
die Bequemlichkeit. P., takový stav, ve
kterém nám všecky potřeby naše jsou na
snadě. Vz Pohodlnosť, Pohoda. Nájemník
dychtí po tělesných p-ích. P. časného čeni-
chati. Sš. J. 173. Proti sobě vyznávajícímu
dobře věří se, ale zase vyznání k svému p.
nemá víry. CJB. 399. P. učiniti, udělati, sobě
učiniti; k p. býti; p. zdraví svému učiniti. V.
Ze země své p. a opatření míti. Štelc. Užitku
a p. žádného z nich nemají. Reš. P. strojiti.
Kom. P. příliš milovný. Sych. Pokud by' to
s pohodlím (s prospěchem) obecním učiniti
mohl. Nt. Volné p. Dch. Z nemožnosti anebo
z p. neb z jiných příčin. Bž. 15.

Pohodlivý = pohodlný. Scip.

Pohodlně, příiezitě, bequem, gemächlich.
P. jeti. Us. Jedním dnem p.tam dorazíš. Sych.

Pohodlnost, i, f., vlastnost člověka, který
se vyhýbá všemu namáhání v životě, die Be-
quemlichkeit, Gemächlichkeit, Behaglichkeit.
S. N., Ros.

Pohodlný, přílezitý, příhodný, případný,
bequem, gelegen, günstig. Povětří zdravé a
p. Har. P. počasí, čas, Sych., bydlení, Kom.,
byt, Dch., světnice. Kram. — před čím.
Stánek bývá pohodlný před horkem a ne-
počasím. Br. — P., užitečný potřebný, nütz-
lich. Libé a p. věci si libovati. Kom. P. klam.
Smrž. — čemu, komu. Aby jiným poho-