678

Pohoršiti. P. práva. Bez jich práva p.; bez
p. práv všech stran; od lactare svolili si rok,
do té soboty bez obú práva p. Půh. I. 170.,
II. 484.. I. 2І1. Ubrmanové vraťte zase strany
ku právu jich bez p. práv jich. O. z D. —
P., zlý příklad. Aergerniss, n., Anstoss, m.
P. se dává projevením špatného činu ve spo-
lečnosti. Hš. Vz S. N. Běda člověku, skrze
kterého p. přijde. Hus. I. 430., M. P. dáti,
učiniti, vzíti; ku p. býti. V. Nikomu není
k p. Kom. P. přestalo; pro p. něco dělati;
pozůstavil po své smrti pro p. několik po-
vrhelův. Sych. To vám nesmí býti k pohor-
šení. Bs. P., též nepřímé svádění, v theolo-
gii, = všeliká řeč a všeliký úkon, jenž ctnost'
bližního zúmyslně anebo předvidně v nebez-
pečenství uvádí, das Acrgerniss, scandalum.
MP. 181. Jest dvojí, buď 1. p. dané neb
činné, das gegebene Ae., s. activum, buď
2. p. vzaté čili trpné, das genommene Ae.,
s. passivum; a toto jest opět buď a) p. ne-
dospělých, das Ae. der (geistig) Unmündi-
gen, s. pusillorum, buď b) farisejské, das
pharisäische Ae., s. pharisaicum. MP. 181.
— P. vniterné, zevniterné; p-ním vinen; p.
(gt.) ujíti, zniknouti, vystříhati se; mluviti
o p-níeh; zlo se p-ními ustavičně zarozuje;
udává příčinu, ze které p. přicházejí; pra-
men, z něhož mnohé p. se prýští. Sš. Mt.
248., 250. Jednati o p.; užiti p. k něčemu;
na mysli míti jisté p. Sš. L. 167. (Hý.).

Pohoršitel, pohoršovatel, e, m , der Ver-
schlechterer ; der Aergerniss gibt. Ros.

Pohoršitelnosť.i,f.,die Aergerlichkeit. Jg.

Pohoršitelný, ärgerlich, anstössig. P.
slovo. Bart. 149. Věci urážčivé a p-né. V. —
P., der sich ärgert, Aergerniss nimmt. Jg.

Pohoršiti, il, en, ení; pohoršovati = hor-
ším učiniti, verschlimmern; rozhněvati, po-
hněvati, beleidigen; pohoršení dáti, ärgern,
Aergerniss geben. Ktož nemúdře kárá, často
více pohorší než polepší. Št. 305. — co :
právo, O. z D., minci. Háj. — čemu, komu.
Kdoby v den určitý nestál k svému právu,
ten by právu svému pohoršil = je ztratil.
Boč., Půh. I. 263., II. 520. A tudy svému
erbu pohoršil do dnešního dne. Let. 72. Ne-
mohl-liby na tom druhém roku státi, tehda
jest svému právu pohoršil. Půh. I. 387. A
když páni na soudě sedí, kdožkoli po třikrát
zavolán byl a neodpovídal, ten právu svému
pohorší. Tov. 49. — J. tr. — co, koho čím.
Také prohlédnúti má nájemník, aby v ni-
čemž práva nájmu nepřestupoval, ani kterým
obyčejem věci najaté pohoršoval. CJB. 371.
Šprýmem oplzlým nás pohoršil (pohoršení
dal). Sych. Svou drzostí svou dobrou při
pohorší. Res. Aby maličkých těch zlými
příklady p. se vystříhali. Kom. — se =
horším se státi, sich verschlimmern, ärger
werden; urážeti se čím, sich woran stossen,
ärgern, abärgern. Jg. Nemocný se pohoršil.
Nemocný dnem se pohoršuje. Us., Šm. Ruda
se pohoršila (na kov schudla). Vys. — se
s kým. S paní se pohoršilo. Ms. Žer. Zna-
menitě se s ním pohoršilo = nemoc jeho
se zhoršila. — se nad čím : nad Kristem.
Chč. 299. — se na čem. A od té chvíle
pohoršili se na obojích bratří valdenští. Bart.
2. 14.

Pohoršivosť, pohoršlivosť, i, f., uráž-

livosť, Anstössigkeit. D. —P., sklonnosť
k pohoršení se, Aergerlichkeit. Plk.

Pohoršivý, pohoršlivý, kdo pohoršuje,
urážlivý, ärgerlich, anstössig, beleidigend. P.
povídačky, sváry, nedorozumění, Sych., pří-
klad, J. tr., Plk., řeč, slovo, jednání, cho-
vání-se. Us. Hý. — P., kdo se pohoršuje,
uráží, der sich leicht ärgert. Plk.

Pohoršování, vz Pohoršiti.

Pohospodařiti, il, en, ení, řáditi, hausen,
wirtschaften. — abs. Pohospodařili tam
vojáci (loupíce). V. — kde. Ten v tom domě
pohospodařil! Us.

Pohostinec, nce, m., Unterkunftshaus, n.
Dch.

Pohostinnosť, i, f., pobytí hostem v ci-
zině, der Aufenthalt im fremden Lande. Jg.
— P., vz Pohostinství.

Pohostinný, u někoho příchozí, cizí, přes-
polní, fremd, Gast, m., ein Fremder, An-
kömmling. Plk. Pohostinní (v textu: kteříž
tu byli hosté). Br. K pohostinným — k nim
se utíkajícím přívětivosti a ochrany dokazo-
vali. Br. Lidé pohostinní a přespolní. V. P.
n. hostinské právo. V. — Jg. — P., hostinský,
gastfreundlich. Vz Pohostinství.

Pohostinský, gastfreundlich. P. hra, Gast-
spiel, n., úloha, Gastrolle, f. Dch.

Pohostinství, n., pohostinu bytí, die Be-
herbergung, das Fremdsein. Život můj byl p.,
ne vlasť. Kom. Právo p. Plk. —P., novější,
hostinnosť, Gastfreundschaft, t. Zadlužil se
přeštědrým p-stvím. Sych. — Jg.

Pohostinu, pohostinsku, adv. = hostem,
gastweise. U někoho, někde p. býti, sein Ab-
lager bei Einem haben, in der Fremde sein,
D., se zdržovati, Kom., přebývati, Koc., ně-
kam přijíti (do hospody). Smrž. Cnosť na
zemi p., domácí v nebi. V. P. někoho při-
jati. Nt. Příchozí, ježto p. jsa u vás. BO.
P. byli v zemi aegyptské. BO.

Pohostiti, il, štěn, ění = uctíti, častovati,
bewirthen.— koho čím kde. Dobrým obědem
v domě svém ho pohostil.

Pohotově, od ,hotov', u ruky, in Bereit-
schaft. Měj to p. Kom. Vojsko jest p. Zlob.
Míti rozum p. Býti na p. Vz Příslovka.

Pohotoviti, il, en, ení, pořád hotovili,
bereit machen. Ros.

Pohotovosť, i, f., hotovosť, die Bereitschaft.
V pohotovosti (lépe: v hotovosti) mnoho pe-
něz míti. Zlob. Vz Hotový, Hotovosť

Pohoukati, eine Zeit lang girren. — se,
houkati se, běhati se, ranzen. Svině se nám
pohoukaly. Pohoukaná svině (březí). Bern ,

Pohoupati, pohupovati, ein wenig schau-
keln. — koho kde : na houpačce, na ko-
lenou. — se. Pohoupejme se, lasst uns ein
wenig schaukeln. Děti se již p-ly, hörten
auf zu schaukeln. Us. Hý.

Pohousti, hudu, hudl, den, dění = pohráti
na housle, ein wenig geigen. — komu. Ros.

Pohoužvati, pokrčiti, zusammenziehen.
Koll.

Pohov, u, m., pohova, y, f., pohovění,
die Ruhe, Rast. Po práci si pohov dám. Ka-
maryt. Rád hledí p-vy. Udělati si p-vu. Us.
Jg.