679

Pohovělý, behäbig. Dch.

Pohovění, n. Vz Odpočinek.

Pohověti, ěl, ění. Vz Hověti. P. = uleh-
čiti, odpočinutí dáti, dobře činiti (někomu),
gütlich thun, pflegen, ruhen lassen; strpení
míti, pgshověti, warten, sich gedulden. Pohov!
ruht! Čsk.; — komu, čemu. Pohověli mně
(měli strpení). Us. P. sobě. Jel., Ros. P. údóm
zemdleným. Rkk. 18. Pohověl tělu svému až
příliš. Sych. — Št. — kde. Pohověl si na la-
vici, v posteli. — kdy: po práci.

Pohoviště, ě, n., der Ruheplatz. Čsk.

Pohovka, y, 1, nábytek, sloužící tělu k od-
počinutí, odpočívadlo, das Kanapé, der Divan,
das Ruhebett. S. N. Kdo na p-ce sedá, ne-
ožení se (nevdá se) za sedm roků. Kda.

Pohovořiti, il, ení, porozprávěti, povídati,
ein wenig reden, sprechen. — ke komu.
Lom. — si s kým. Dch.

Pohození, n., das Hinwerfen. — P., po-
tupení, die Verachtung. D.

Pohozený; -en, a, o, hingeworfen; ver-
achtet. Jg.

Pohrabač, e, m., hrobník, der Todten-
gräber. — P., kdo za jinými pohrabuje ku př.
seno, Nachrecher, m. — P., cestář, Strassen-
räumer, m. Na Polič. Kšá. Na Mor. Hý.

Pohrabáč, e, m., pohrabáček, čku, m.,
hřeblo, kutáč, das Schüreisen, der Schür-
haken, Herdhaken, die Ofenkrücke, kuchynské
náčiní k opravování ohně v peci, na ohništi
atd. Milíř pohrabáčem propíchati. Um. les. —
P. koňský, stroj k shrabování shrabek na
poli koněm tažený. Vz KP. III. 236., 237.

Pohrabáček, čku, m., malý pohrabáč,
der Essspiess. D.

Pohrabačka, vz Pohrabovačka.

Pohrabačky, pohrabovačky, ček, pl.,
f., veliké hrábě k pohrabování klasů, bejky,
der Nachrecher, Schlepper. D.

Pohrabati, hrabám a hrabu; pohrábnouti,
bnul a bl, ut, utí, pohrabávati, pohrabovati,
scharren, rechen. — abs. Pohrabuj trochu.

— co. Já to pohrabám. Ten si pohrabá, der
wird lange rechen müssen. — kde: na poli,
na louce (klasy, seno shrabati). — P.,pohřbiti,
begraben. — kde. V tom klášteře pohrabán
jest. Pulk. 357. Všichni v jedné jámě po-
hrabáni. Háj. r. 941. — kdy: po smrti ně-
koho p. Pulk. 22. — se v čem. Slepice
pohrabává ve smetech, scharrt. Plk.

Pohrabky, ův, pl., m., shrabané klasy na
poli n. trusky na louce, das Zusammenge-
scharrte. — P., veliké hrábě. Us. u Poč. Kš.
Vz Pohrabačky.

Pohrabovačka, pohrabačka, y, f., která
pohrabuje, die Nachrecherin. Us.

Pohrada, y, pohrádka, y, f., na vých.
Moravě a na Slov. postel z prken, das Bett-
gestell, Bett. Plk., Kd., Tč. Dle Brt. na
Zlínsku zastr., později ložnice, nyní lůžko.

— P., náspa, chodník vyvýšený a obyč. vy-
dlážděný a podezděný. U Opav. Klš.

Pohradný, Burg-. — P. (zastr.), ého, m.,
purkrabí, der Burggraf, Kastellan.

Pohran, u, m., hrana při pohřbu. Slov.
Hdk.

Pohranice, pl., f., die Glänze (als Kor-
don). Sm.

Pohraničan, a, m., Gränzbewohner, m.
Č. — Pohraničanka, y, f., die Gränzbe-
wohnerin. — Pohraničný, Gränz-. Jg. P.

mesto, pevnosť, země, stráž, Nt., vojsko. Čsk.
Český p. hřbet. Krč. 337.

Pohranov, a, m., ves u Pardubic. PL.

Pohráti, hraji, hrál, án; pohrati, pohrám,
al, ání; pohrávati = trochu hráti, ein wenig
spielen, ein Spiel machen: žertovati, šaško-
vati, schäkern, scherzen, spielen, tändeln;
z někoho si žert strojiti, zum Besten haben;
srozumění míti s kým, Ein verständniss haben,
zu thun haben. — abs. Pohraje nech tak.
Prov. Jg. — v co: v karty. Us. Pohrál
s ním v šachy. Us. — kde. Delfini okolo
lodí pohrávají. Har. — si (s kým), s čím.
P. si s dítětem, s pannou, v., D., Kom., se
psem. Us. P. si s nepřítelem (srozumění míti).
Eos., Šm. Pohrává se vším, jako svině s věch-
tem. Kom. On s sebou pohrávati nedá. Us. —
komu kam. Srdce mu do toho pohrává
(má chuť na to). Č. — čím. Úsměch pohrá-
val jeho rtoma. Kos. Ol. 166.

Pohravačný, hravý, schäkernd, gern spie-
lend. Reš.

Pohrávání, n., dovádění, das Spielen,
Tändeln, Schäkern, Scherzen. P. s děvčaty.

— P., der Scherz, Spott.
Pohrávati, vz Pohráti.
Pohraženka, y, f., jm. stráně u Petro-

vic. Dch.

Pohrážeti, vz Pohroziti.

Pohřbení, n., die Begrabung. V.

Pohřbetní řemen, Rücken-. — P., úskočný,
ošemetný, hinterlistig. P-ně s někým zachá-
zeti. Akt. a kop. 84.

Pohřbetník, u, m., řemen na hřbetě, der
Rückenriemen. D.

Pohrbí, n., hřbet, der Rücken. Ms. 1579.

Pohrbiti, il, en, ení; pohrbovati, beugen,
krümmen. — se kdy. V starosti se pohr-
buje. V. V stáří pateř se pohrbuje. Lk. —
se čím: stářím. — Pohrbený a sklíčený jsem.
Br.

Pohřbiti (zastr. pohřebiti), il, en, ení;
pohřebnouti, ul, ut, utí (zastr. pohřébsti, po-
hřésti, pohřbu, pohřebí, pohřeben, ení; po-
hřebati, toto posud na Mor. Tč.), pohrbovati,
pohřebovati, pohřbívati (zastr. pohřebívati)

— trochu v zemi hrabati, ein wenig scharren,
die Erde aufkratzen wie die Hühner, ver-
scharren. — P., mrtvého pochovati, zahra-
bati, einscharren, begraben, beerdigen, eine
Leiche bestatten. V., Kom., Br. — kde:
v pekle, Chč. 626., na hřbitově. Us. Tu ho
pohřebli křestěné. Leg. Ve vodě jako v hrobě
člověk starý se pohřebuje. Sš. J. 49. V hrobě
pohřebí svého mrtvého. BO. Pohřebí jej
v úvale. BO. Až budu pohřebána podlé
hrobu svého pána. St. skl. II. 21. — se čemu.
Pohřebí se světu. O 7 vstup. — koho jak.
Těla jich s pokojem pohřbena sú. BO. —
kdy. Do dne své pohřebí. BO. Budeš po-
hřeben v dobré starosti. BO. — koho kam.
Skrze křest se pohřbujeme v smrť Kristovu.
Kom. Lab. 305. Do města pohřebi otce mého.
BO. — čím: ohněm. Štelc.

Pohrčeti, el, ení, pohrkati, brausen, kra-
chen, ratschen, klappern. Ros. — co. Chlapci
již pohrkali poledne, klekání (o zelený čtvr-



	679

	Pohovělý, behäbig. Dch. Pohovění, n. Vz Odpočinek. Pohověti, ěl, ění. Vz Hověti. P. = uleh- čiti, odpočinutí dáti, dobře činiti (někomu), gütlich thun, pflegen, ruhen lassen; strpení míti, pgshověti, warten, sich gedulden. Pohov! ruht! Čsk.; — komu, čemu. Pohověli mně (měli strpení). Us. P. sobě. Jel., Ros. P. údóm zemdleným. Rkk. 18. Pohověl tělu svému až příliš. Sych. — Št. — kde. Pohověl si na la- vici, v posteli. — kdy: po práci. Pohoviště, ě, n., der Ruheplatz. Čsk. Pohovka, y, 1, nábytek, sloužící tělu k od- počinutí, odpočívadlo, das Kanapé, der Divan, das Ruhebett. S. N. Kdo na p-ce sedá, ne- ožení se (nevdá se) za sedm roků. Kda. Pohovořiti, il, ení, porozprávěti, povídati, ein wenig reden, sprechen. — ke komu. Lom. — si s kým. Dch. Pohození, n., das Hinwerfen. — P., po- tupení, die Verachtung. D. Pohozený; -en, a, o, hingeworfen; ver- achtet. Jg. Pohrabač, e, m., hrobník, der Todten- gräber. — P., kdo za jinými pohrabuje ku př. seno, Nachrecher, m. — P., cestář, Strassen- räumer, m. Na Polič. Kšá. Na Mor. Hý. Pohrabáč, e, m., pohrabáček, čku, m., hřeblo, kutáč, das Schüreisen, der Schür- haken, Herdhaken, die Ofenkrücke, kuchynské náčiní k opravování ohně v peci, na ohništi atd. Milíř pohrabáčem propíchati. Um. les. — P. koňský, stroj k shrabování shrabek na poli koněm tažený. Vz KP. III. 236., 237. Pohrabáček, čku, m., malý pohrabáč, der Essspiess. D. Pohrabačka, vz Pohrabovačka. Pohrabačky, pohrabovačky, ček, pl., f., veliké hrábě k pohrabování klasů, bejky, der Nachrecher, Schlepper. D. Pohrabati, hrabám a hrabu; pohrábnouti, bnul a bl, ut, utí, pohrabávati, pohrabovati, scharren, rechen. — abs. Pohrabuj trochu. — co. Já to pohrabám. Ten si pohrabá, der wird lange rechen müssen. — kde: na poli, na louce (klasy, seno shrabati). — P.,pohřbiti, begraben. — kde. V tom klášteře pohrabán jest. Pulk. 357. Všichni v jedné jámě po- hrabáni. Háj. r. 941. — kdy: po smrti ně- koho p. Pulk. 22. — se v čem. Slepice pohrabává ve smetech, scharrt. Plk. Pohrabky, ův, pl., m., shrabané klasy na poli n. trusky na louce, das Zusammenge- scharrte. — P., veliké hrábě. Us. u Poč. Kš. Vz Pohrabačky. Pohrabovačka, pohrabačka, y, f., která pohrabuje, die Nachrecherin. Us. Pohrada, y, pohrádka, y, f., na vých. Moravě a na Slov. postel z prken, das Bett- gestell, Bett. Plk., Kd., Tč. Dle Brt. na Zlínsku zastr., později ložnice, nyní lůžko. — P., náspa, chodník vyvýšený a obyč. vy- dlážděný a podezděný. U Opav. Klš. Pohradný, Burg-. — P. (zastr.), ého, m., purkrabí, der Burggraf, Kastellan. Pohran, u, m., hrana při pohřbu. Slov. Hdk. Pohranice, pl., f., die Glänze (als Kor- don). Sm.	Pohraničan, a, m., Gränzbewohner, m. Č. — Pohraničanka, y, f., die Gränzbe- wohnerin. — Pohraničný, Gränz-. Jg. P. mesto, pevnosť, země, stráž, Nt., vojsko. Čsk. Český p. hřbet. Krč. 337. Pohranov, a, m., ves u Pardubic. PL. Pohráti, hraji, hrál, án; pohrati, pohrám, al, ání; pohrávati = trochu hráti, ein wenig spielen, ein Spiel machen: žertovati, šaško- vati, schäkern, scherzen, spielen, tändeln; z někoho si žert strojiti, zum Besten haben; srozumění míti s kým, Ein verständniss haben, zu thun haben. — abs. Pohraje nech tak. Prov. Jg. — v co: v karty. Us. Pohrál s ním v šachy. Us. — kde. Delfini okolo lodí pohrávají. Har. — si (s kým), s čím. P. si s dítětem, s pannou, v., D., Kom., se psem. Us. P. si s nepřítelem (srozumění míti). Eos., Šm. Pohrává se vším, jako svině s věch- tem. Kom. On s sebou pohrávati nedá. Us. — komu kam. Srdce mu do toho pohrává (má chuť na to). Č. — čím. Úsměch pohrá- val jeho rtoma. Kos. Ol. 166. Pohravačný, hravý, schäkernd, gern spie- lend. Reš. Pohrávání, n., dovádění, das Spielen, Tändeln, Schäkern, Scherzen. P. s děvčaty. — P., der Scherz, Spott. Pohrávati, vz Pohráti. Pohraženka, y, f., jm. stráně u Petro- vic. Dch. Pohrážeti, vz Pohroziti. Pohřbení, n., die Begrabung. V. Pohřbetní řemen, Rücken-. — P., úskočný, ošemetný, hinterlistig. P-ně s někým zachá- zeti. Akt. a kop. 84. Pohřbetník, u, m., řemen na hřbetě, der Rückenriemen. D. Pohrbí, n., hřbet, der Rücken. Ms. 1579. Pohrbiti, il, en, ení; pohrbovati, beugen, krümmen. — se kdy. V starosti se pohr- buje. V. V stáří pateř se pohrbuje. Lk. — se čím: stářím. — Pohrbený a sklíčený jsem. Br. Pohřbiti (zastr. pohřebiti), il, en, ení; pohřebnouti, ul, ut, utí (zastr. pohřébsti, po- hřésti, pohřbu, pohřebí, pohřeben, ení; po- hřebati, toto posud na Mor. Tč.), pohrbovati, pohřebovati, pohřbívati (zastr. pohřebívati) — trochu v zemi hrabati, ein wenig scharren, die Erde aufkratzen wie die Hühner, ver- scharren. — P., mrtvého pochovati, zahra- bati, einscharren, begraben, beerdigen, eine Leiche bestatten. V., Kom., Br. — kde: v pekle, Chč. 626., na hřbitově. Us. Tu ho pohřebli křestěné. Leg. Ve vodě jako v hrobě člověk starý se pohřebuje. Sš. J. 49. V hrobě pohřebí svého mrtvého. BO. Pohřebí jej v úvale. BO. Až budu pohřebána podlé hrobu svého pána. St. skl. II. 21. — se čemu. Pohřebí se světu. O 7 vstup. — koho jak. Těla jich s pokojem pohřbena sú. BO. — kdy. Do dne své pohřebí. BO. Budeš po- hřeben v dobré starosti. BO. — koho kam. Skrze křest se pohřbujeme v smrť Kristovu. Kom. Lab. 305. Do města pohřebi otce mého. BO. — čím: ohněm. Štelc. Pohrčeti, el, ení, pohrkati, brausen, kra- chen, ratschen, klappern. Ros. — co. Chlapci již pohrkali poledne, klekání (o zelený čtvr-