Předchozí (679)  Strana:680  Další (681) |
|
|||
680
|
|||
|
|||
tek, veliký pátek). — kam čím. Již po-
hrkali hrkavkami (chřestačkami) do kostela. Us. Hý. Pohrda, y, f., pohrdání, die Verschmä-
hung, Verachtung. Dch., Bf. Dí s p-dou a nevolí. Sš. L. 147., 154. Pohrdač, pohrdatel, e, m , der Verächter.
V. Pohrdačka, y, f., die Verächterin. V.
Pohrdání, n., das Verachten, die Ver-
achtung. V p. někoho dávati, uvozovati. J. tr. V p. býti. V. — kým, čím: Bohem. V. Pohrdaný; -án, a, o, verachtet. Br., Jel.
Pohrdatel, e, m., der Verächter. Kom.
Pohrdatelka, y, pohrdatelkyně, ě, f.,
die Verächterin. Pohrdati, vz Pohrdnouti.
Pohrdavosť, i, f., die Verachtungssucht.
Jg.
Pohrdavý = pohrdlivý, der gern ver-
achtet. Br. Pohrdliti, il, en, ení; pohrdlovati, quälen,
halsen. P. se s kým (poprati). Ros. Vz Hrd- liti. Pohrdlivě, verächtlich. Us.
Pohrdlivosť, i, f., die Verächtlichkeit. Jg.
Pohrdlivý, pohrdající, verachtend, ver-
ächtlich. P. chvála. V. Nedbám na ta p. slova. Č. Pohrdnouti, dnul a dl, ut, utí; pohrdati,
pohrzeti, el, en, ení (zastr. pohrděti, ěl, ěn, ění), pohrzovati, pohrdávati, verachten, ver- schmähen. Jg. — Pohrdnut není. Kom. Chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Br. — čím, kým: dobrou radou, darem, jídlem, D., napomenutím, světem. V. Kdo jiným pohrdá, sám v pohrdání bývá. Ros. Kdo starým pohrdá, nové se mu nedá. Prov. Jg. P. rozkošemi. Chč. 631., 299. Mnohý chlebem pohrdal a suchou kůrkou za vděk vzal. č. Kým pohrdáš, toho vždy vzady máš, verachte nur, er folgt dir auf der Spur. Prov. na Mor. Tč. Pakli by kdo staršími pohřel. Sd. Rychn. 36. Svatynami mými sú pohrdali; Pohrdá svú paní; V své pýše a bujnosti pohrdal Bohem. BO. Pravdou po- hrzeti. NP. — Kom. — čím proč. Mnozí pro jednu nelibou krmičku celým obědem po- hrdnou. V. Pohrdne-li kdo tím pro nějakou osobu. Kom. — co (na kom). Když nic nenalezne, co by pohrziel (pohrzel) na tobie. Hus. Ať člověk nepohrdá téch věcí. Jel. — čeho. Pohané sú pohrzeli daróv. Fragm. Ms. Cerron. — kým kde. V mysli své jím pohrzí. Lom. — s infinit. Hlasu mého po- slúchati pohrdal. BO. Pohrdnutí, n., die Verschmähung, Ver-
achtung. P. službou. Br. Pohrdnutý; ut, a, o, potupený, verachtet.
V. Pohřeb, u nebo pohřbu, m. (zastr. po-
hřeb, i, f.). Das Begräbniss, Leichenbegäng- niss, die Bestattung, BeerdiguHg, Leiche. V. P., pochování nebožtíka do hrobu, zvl. pak všecky obřady při tom obyčejné, jakož i celý průvod až k hrobu. Vz S. N. Ústav k obsta- rávání pohřbů, Leichenbestattungsanstalt. Dch. Vz Pohřební. Neučiní jemu lid slav- ného pohřbu a próvoda. BO. P. obyčejný, nádherný. J. tr. Býti na pohřbu, při pohřbu, |
V.; p. komu učiniti, strojiti, Us., konati. Ros.
Jíti na p.; p. slavný míti. V. Na pohřbu plakati. Jel. Ku pohřbu, na p. přijíti. Us.— P., hrob, rov, hrobka, hřbitov, die Begräb- nissstätte, das Grab. V., Dal., Troj. Ať mi dá jeskyni k dědičnému pohřbu. Br. P. z města udělal. Br. (Ludvíka) do Bělehradu, tu kdež jest p. královský, přinesli. Bart. 255. 8. — P., rakev, památník, der Sarg, das Denk- mal. Panský p. tvého děda, starého ciesaře, kterýžto na špičatém mramoru posazen jest. Biancof. — P. mrtvých = služba n. mše za mrtvé, die Seelenmesse. V. Pohřebač, e, m., hrobník, der Todten-
gräber. Boč. exc. Pohřebačka, y, f., ves u Kr. Hradce. PL.
Pohřebání (zastr.), n., das Begraben.
Pohřebárna, y, f. — hřbitov.
Pohřebati, vz Pohřbiti.
Pohřebení (zastr.), n., das Begraben. Jg.
Pohřebený; -en, a, o, begraben. V. —-
kde: v zemi, Ps. ms., v pekle. Hus. Pohřebiny, pl., f., pohřební služby, die
Exequien. Tpl. Pohřebisko, a, n., ein schlechtes Grab.
L. Pohřebiště, ě, n., die Begräbnissstätte.
Us. Pohřebiti, vz Pohrbiti.
Pohřební, -ný, Leichen-, Grab-, Sterbe-,
Todten-, Begräbniss-, Beerdigungs-. P. píseň, V., Kom., piskač, místo, služba, V., bědo- vání, Č., obyčeje, průvod, Kom., kázání, řeč, oběd, pochodně, vůz, útraty, náklady, D., roucha, Us., nádhera, kniha, J. tr., list, slav- nosť, Šm., ústav, báseň, koruna, lešení (ra- kevní), nářadí, obchod, obřady, obyčej, prů- vodce, svíce, svíčka, vyzvánění, zpěv, zváč, zvonění, zvyk atd. Šm. Vz Pohřeb, Obřad. Dch. Pohřebnice, e, f. = hřbitov. Kom. J. 960.,
Sych. Pohřebník, a, m., Leichenbestattungsbe-
sorger, Funebrist, m. Dch. Pohřebování, n., die Begrabung. Jg.
Pohřebovati = pohrbiti.
Pohřébsti, vz Pohřbiti.
Pohřešek, šku, m., pochybení, pohřešení,
hřích, poklesek, die Versündigung. P. dobro- volný. Měst. bož. Pohřešení, n., das Sündigen. Vz Pohřešek.
— P., das Vermissen, ztracené věci. Us. Pohřešený, vermisst. P. věc. Us.
Pohřešitelný, entbehrlich. Rk., J. tr.
Pohřešiti, il, en, ení; pohřešovati, poláti,
schelten, fluchen ; nemeti, znamenati, že něco potraceno, missen, vermissen. — co. Brzo jsem to pohřešil. Us. — čeho. Císař pohřešil velikého počtu svého vojska. V. Pohřešuji toho. Dch. — čeho jak. Nejeden čtenář místnějšího dokladu by s bolestí pohřešoval. Sš. Mr. předml. — v čem (pochybiti). Us. Pohří, n., das Nachspiel. D.
Pohřiesti = pochovati. Kat. 1306., Dal. 53.
Vz Pohřbiti. Pohříchu, po hříchu, pohřišku = Bohu
žel, leider. Toho zlého p. až do dnešního dne všichni zakušují. V. Již k tomu p. přišlo. V. I takž se p. děje. Ojíř. Tato ctnosť p. zřídka se nachází. Koc. Nynieť sě p. stává. |
||
|
|||
Předchozí (679)  Strana:680  Další (681) |