681

Smil v. 1286. P. ten sě tu skry. Dal. 60.
Málo jich pohřiechu o to stojí. Hus. 1. 11.
Vz Běda.

Pohřimování, n., das allmählige Donnern.
Č.

Pohřimovati, vz Pohřměti.

Pohřízení, pohřížení, n., pohřižování
= potápění, das Untertauchen, Einsenken,
die Ver-, Untersenkung. P. do vody, V.,
u vodě. Kom. — P. rozvodu, die Senke. P.
děje se rozvodem n. hřízenicí. Rostl. — Jg.
Vz Pohrouziti.

Pohříziti, vz Pohrouziti.

Pohříženosť v nepravostech, das Vertieft-
sein, die Versunkenheit. Hš. Vz Pohřízení.

Pohřížený, vz Pohrouziti. — v čem.
Holubice biskupem u vodě p-ná. Pass. 892.

Pohřížiti, pohříziti, vz Pohrouziti.

Pohřižování, n., die Senkarbeit. Bc.

Pohřižovaný; -án, a, o. P. jáma. der
Senkschacht, dřeveni, die Senkzimmerung,
zděni, die Senkmauerung. Bc.

Pohrkati, vz Pohrčeti.

Pohřměti, ěl, ění; pohřmívati, pohřímati,
pohřimovati, etwas donnern. Pohřmělo. Po-
hřmívá. Opět pohřimuje. — Jg.

Pohrncovati se, poškorpovati se, zänkeln.
D. — P. se, stěhovati se. Kam sepohrncuješ?

Pohrnouti, ul, ut, utí; pohrnovati, nach
einander scharren, häufen, schieben. Jg. —
co. Ten tam ty peníze pohrne. Us. — co,
se kam: peníze do měšce. Us. Lid do chrámu
se pohrne, wird strömen. Us. — se komu
odkud. Pohrnou se mu slzy z očí. — Jg.

Pohrob, u, m., pohrobení, pohřeb, das Be-
gräbniss. Jednu kopu k p-bu a za vosk dvě
kopy. Gl. 243.

Pohrobek, bka, m., dítě na sirobu, po
smrti otce narozené, sirůbě, posthumus, Nach-
waise, f. a m. V. — P., bku, m., pahrbek
(zastr.). Marc. Polo. — Jg.

Pohrobení, n., die Grablegung. Šm.

Pohrobiště, e, n. = pohřebiště. Pcht.

Pohrobiti, il, en, ení; pohrobovati =po-
hrbiti, begraben. V.

Pohrobní, po smrti zůstalý. P. dílo, Mus.,
oběť, Nt. nápis, Grabschrift, f., sláva, Ruhm
na dem Tode. Dch.

Pohrobný, ého, m., v Krkonš. = hrobník.
Kb.

Pohrocený; -en, a, o, hrotem poraněný,
mit einem Spiess verwundet. Dch.

Pohrocháti, drobet hrochati, vz toto.

Pohrom, u, m., hřmot, Mik, povyk, der
Lärm, das Getöse. Byl p. velmi veliký v lidu.
Pulk. Psi veliký p. učiněchu. Pass. Pohrom
naň učinili a vyvrhli jej z města Říma. 1410.

Pohroma, y, f. P., znamení zůstalé po
hromu, Brandflecken (m.) vom Donner. Slov.
Plk. — P., hřímání, hřmot, der Donner, das
Geräusch des Donners. — P., pokřik, hřmot,
rozbroj, der Aufruhr, Lärm, Sturm, Andrang.
Jg. P. lidu. V. Proti všem útokom a proti
každé náhlé p-mě byl opatřen. Jel. — P.,
škoda, neštěstí prudce přišlé, nehoda, Unfall,
m., Katastrophe, f., Missgeschick, n. L. 1389.
byla p. na židy. Let. 4. P. nás potkala. Sych.
Častokrát po veselé novině smutná přichází
p. Jel. Vzal p-mu. Us. Přišla naň p. Ros.
Dh. Sousedská p. tobě výstraha. Pk.

Pohromadě, spolu, beisammen. P. všecky
drží. Vz Hromada.

Pohromitel, e, m., der Niederdonnerer,
Uiberwältiger. L.

Pohromitelka, y, pohromitelkyně, f.,
die Uiberwältigerin. L.

Pohromiti, il, ен, ení; pohromovati =
hromem poraziti, niederdonnern. — P., don-
nernd ausschelten. Plk. Což on pohromuje
(zlořečiti bude), až to uslyší. — Jg.

Pohromně. Jakž brzo přestal mluviti,
takž se na ně řítil pohromně (náhle, subito).
BO.

Pohromný, pohromující, niederdonnernd,
niederschlagend, verderblich. Krok, L. — P.,
odbojný, aufrührerisch. Zlob.

Pohrouzený, vz Pohroužený.

Pohrouziti, pohruziti, obyčejněji: pohří-
ziti, pohřížiti, il, en, ení; pohrouzeti, pohrou-
žeti, pohružeti, pohřízeti, pohřížeti, el, en,
ení; pohruzovati, pohružovati, pohřižovati,
pohřižovati, pohrouzívati, pohřízívati = po-
topiti, ponořiti pod vodu, tauchen, unter-
tauchen, senken, ver-, untersenken; rozvoditi,
do země položiti, zakopati, senken, eingraben,
in die Erde legen. Jg. — co: prut, révu
(do země položiti). Ros. — co, koho, se
kam: dřevo, někoho do vody. V. Se do
nepravostí. D. Do nejhlubší propasti mořské
pohružováni jsme byli. Ler. Kohož dopadnou,
toho neb roztrhají neb do moře pohříží. Ler.
— Kom. V jezero věčného zatracení někoho
p. Br. To vás v neumělosť pohříží. Jel. Se
v hříchy, v myšlénky. Us., Kom. P. někoho
pod vodu. Us. — koho kdy kam. Dítě
na křtu do vody p. Sych. — koho na co.
Žádosti pohřižují lidi na zatracení. Jel. —
co, se kde. Pohřížil se v Jordaně. Br. Vz
Pohřížený. V hlubině lidských neřestí ne-
toliko potopen, ale dokonce pohřížen. Vod.
P. se v tělesných žádostech. Kom. — se
čím. Aby větším zármutkem se nepohřížil.
Zák. sv. Ben. Pohřižováše sě těžkým snem.
ZP. — jak: hluboce někoho p. M.

Pohroužení, n., das Untertauchen. Jan
křestil p-ním člověka celého. Sš. J. 58.

Pohrouženosť, i, f., die Versunkenheit.
Šm.

Pohroužený, versunken. — čím, kde,
kam pohříženu býti: v rozkošech., V.,
v bídách, Kram., v bezbožnostech, Br., v tě-
lesných žádostech, Kom., pod zemí, Jel.,
tvrdým snem, Jel., v bidy, Br., v sebe, in
sich versenkt, Dch., v hoři. Rkk. 8.

Pohroz, u, m., v šermování, vz KP. I. 573.

Pohroza, y, f., pohrůžka. Vký.

Pohroziti, il, žen, ení; pohrážeti, el, en,
ení; pohrožovati, pohrozívati, ein wenig dro-
hen. — komu. D., Ros. — na koho. Ros. —
komu čím: prstem, smrtí, V., slovy. Zák.
sv. Ben. Arcibiskup pohrozil veřejným edik-
tem každému klatbou, kdokoli. Pal. III. 1. 97.

Pohrozivý, drohend, bedrohend. Dch.

Pohrozlivý, bedrohlich. Dch.

Pohrožení, n. Drohung, f. P-ním a slovy
strašiti. V.

Pohrožný, výhrožný, vyhrožovací, Droh-,
drohend. P. list. Šm.

Pohrubělý, grob, rauh. — od čeho. Líce
od větru p-lé. Exc.