682

Pohruběti, ěl, ění, grob, dick werden. Jg.
Pohrubiti, il, en, ení, grob, dick machen.

Jg.

Pohrublý, etwas grob. P. sukno. Us.

Pohrudnice, e, f., blána syrovatná, po-
tahující jednak stěny koše hrudního, jednak
obě křídla plic. Vz S. N. Zánět p-ce. Us.

Pohrúzit koho, obelstíti, v neštěstí zavésti.
Na mor. Zlínsku. Brt.

Pohrůžčivosť, pohrůžlivosť, pohrůž-
člivosť, i, f., hrození, die Drohung. Ros.

Pohrůžčivý, pohrůžčlivý, pohrůžlivý,
hrozící, Droh-, drohend. P. řeč, D., odpověď,
psaní, list. Us. Pohrůžlivé chování, drohende
Haltung. J. tr. Slovy pohrůžčivými děsiti.
V. Pohrůžlivě mluviti, V., pohrůžlivě k ně-
komu se míti, chovati. J tr.

Pohrůžka (zastr.pohrózka), y, f., hrození,
pohrůžčivá slova. V. Die Drohung, Bedro-
hung. Р-kу jsou slova a skutky, jimiž se
projevuje hrození, tudíž připomínání zlých
následků tomu, kdo něco před se vezme n.
opomine. Vz S. N. P-ky komu předložiti
(učiniti). Bart. 2. 21. Jestliže by pak kdo
komu p-ky činil. Václ. VII. Udělal p-ku ohněm
člověku mému. Půh. a nál. 1519. P. nebez-
pečná. J. tr. Pohrůžku někomu činiti, V.,
J. tr.. Er., Br., dělati. D. P-kami vyhroziti,
vymoci; p-kami od něčeho odhroziti, zdržeti.
D. Poslati někoho někam s p-kou. V. Nedal
se p-kám ustrašiti. V. P-kám místa nedati.
Štelc. P-kou někoho postrašiti. Sych. Na
p-ky (pohrůžek) nedbati. Sych. S takovou
p-kou jdi na děti. Sych. Těch pohrůžek
králům chovej (když ještě panstvo české mí-
valo slovo proti králi). Vz Vyhrůžka. Č. Po-
hrůžek tvých se nebojím, o lásku tvou ne-
stojím. Pk.

Pohrůžlivosť, pohrůžlivý, vz Pohrůž-
čivosť atd.

Pohryznouti, nul, ut, utí; pohrýzti, po-
hryzu, hryzl, zen, zení; pohryžati = pokou-
sati, nach einander beissen, zernagen. — co.
Myši pytle pohryzly. Ros. — koho kde.
Kůň ho v tváři pohryzl. Ob. Pan. — čím:
ostrým zubem.

Pohrzení, n., das Verschmähen, die Ver-
achtung. Hlas.

Pohrzený; -en, a, o, verschmäht, verachtet.

Jg.

Pohrzeti, vz Pohrdnouti.

Pohuba,y,f.(zastr.), zhouba, záhuba, zkáza,
Untergang, m., Verderben, Unglück, n. Výb.
I. 158. — P., zlá pověst, üble Nachrede. D.

Pohubce, e, m. = pohubitel. BO.

Pohubek, bku, m., facka, die Maultasche.
Us.

Pohubení, n., zkáza, Verheerung, Ver-
wüstung, Vernichtung, f., das Verderben. V.
Uložené na vás p. Kom.

Pohubený; -en, a, o, verwüstet,vernichtet.

Jg.
Pohubitel, pohubovatel, e, m., pohubce,

der Verwüster, Verheerer. BO. Rozsápají p-le

své. BO.

Pohubitelka, y, pohubitelkyně, ě, f.,
die Vernichterin.

Pohubiti, il, en, ení; pohubovati = na-
pořád hubiti, pokaziti, zkaziti, popleniti, zni-
čiti, verwüsten, verheeren, vederben. V., Jg. —

co. Jdeže Trut pogubi saň lutu. L. S. v. 36. —
co čím: pasením. V. Nepřátele strašnou bitvou
pohubil. — co jak. Všecky věci až do vchodu
jazer pohubovachu a nic k životu příslušného
neostavovachu v Israheli. Bibl. lobk. 105.
(Bdl. Ob. L. S. 97.) — se. Pramen rudy se
pohubil (na rudu chudším se stal). Vys.

Pohubný, verheerend.

Pohubovati = vz Pohubiti. — co: krá-
lovstva. BO. — P., drobet hubovati.

Pohučeti, 3. pl. čí, el, ení, ein wenig er-
schallen, ertönen, brausen. — P. si, drobet
zahučeti, ein wenig erhallen, ertönen, kläglich
weinen, heulen. Bern. Až si pohučí, bude po
hněvu a po zlosti. Us. Hý.

Pohučný, brausend, tosend. Dch.

Pohudlovati se s kým = popárati, ein
wenig tändeln. Ros.

Pohudu, vz Pohousti.

Pohuhlati, drobet huhlati, sibilare, durch
die Nase reden. BO.

Pohuhnati = pohuhlati.

Pohulati, einwiegen, einschläfern. —
koho. Pohulej to děcko. Ve Slez. Tč.

Pohůnčiti, il, ení; pohůnkovati = za po-
hůnka sloužiti, als Unterknecht dienen. D.

Pohůnek, nka, m., na Slov. pohonek, kdo
koně n. voly při orání pohání. Der Pferde-,
Ochsentreiber. — P., chlap nezdvořilý, Bengel,
Lümmel, m. Us. — Vz Pohůnič. — P. důlní.

Pohůnič, e, m., der Unterknecht bei Pfer-
den. Služí za p-ča; pacholek, der Oberknecht.
Ve Slez. Tč. Vz Pohůnek.

Pohůnství, n., služba pohůnkova. Us. Dch.

Pohuntovati, pokaziti, verderben, be-
sudeln. — co: šaty.

Pohupkati = nohama vyskakovati, sprin-
gen, aufhüpfen. Ros. P. si Bern.

Pohurtovati, pohučeti, ein wenig rauschen.

Pohuškati = poštvati, aufhetzen. — koho
na koho: psa. U Jilem.

Pohutnut =spolknouti, hinunterschlucken.
V Opav. Klš.

Pohvězdnatělý, besternt. 1618.

Pohvězdný, mezi hvězdamijsoucí, Sternen-.
P. stolice. Hod. sv. Mar.

Pohvizd, u, m., das Pfeifen. Rk.

Pohvízdati, pohvízdám, pohvíždi; po-
hvizdovati, pfeifen. BO. Trochu sobě po-
hvízdám. Ros. — za kým. Kom. L. 65. —
si kde: po cestě si pohvizdovati.

Pohvizdov, a, m., ves v Těšínsku. Vz
S. N.

Pohvozditi, il, ěn, ění = slad posušiti,
malzen. — co. On to brzo, v krátké době
pohvozdí. Ros.

Pohyb, u, m., pohýbání, die Bewegung.
P., změna místa každého tělesa. P. pravý
či skutečný, zdánlivý, přímo-, křivočárný.
Vz S. N. P. nestejně zrychlený, nestejně
opozdilý. Vys. P-by rovné, stejnodobé, stejně
n. stejnoměrně n. nestejnoměrně zrychlované
n. zdržované, složené, středoběžné. otáčivé,
S. N., vratné (pohybování se těla, které ku
předu a zase zpátky chodí). Vys. P. krocený.
Vys. P. pravochodný n. pravoběžný (recht-
läufige Bewegung), zpátečný či zpětběžný
(rückläufige B.). Ž. a Š. Kolo jeřabí, kolo
na volný p., das Krahnrad. Šp. Strojní, ruční
p., Maschinen-, Handbetrieb, m.; p. ku předu,