Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |
|
|||
682
|
|||
|
|||
Pohruběti, ěl, ění, grob, dick werden. Jg.
Pohrubiti, il, en, ení, grob, dick machen. Jg.
Pohrublý, etwas grob. P. sukno. Us.
Pohrudnice, e, f., blána syrovatná, po-
tahující jednak stěny koše hrudního, jednak obě křídla plic. Vz S. N. Zánět p-ce. Us. Pohrúzit koho, obelstíti, v neštěstí zavésti.
Na mor. Zlínsku. Brt. Pohrůžčivosť, pohrůžlivosť, pohrůž-
člivosť, i, f., hrození, die Drohung. Ros. Pohrůžčivý, pohrůžčlivý, pohrůžlivý,
hrozící, Droh-, drohend. P. řeč, D., odpověď, psaní, list. Us. Pohrůžlivé chování, drohende Haltung. J. tr. Slovy pohrůžčivými děsiti. V. Pohrůžlivě mluviti, V., pohrůžlivě k ně- komu se míti, chovati. J tr. Pohrůžka (zastr.pohrózka), y, f., hrození,
pohrůžčivá slova. V. Die Drohung, Bedro- hung. Р-kу jsou slova a skutky, jimiž se projevuje hrození, tudíž připomínání zlých následků tomu, kdo něco před se vezme n. opomine. Vz S. N. P-ky komu předložiti (učiniti). Bart. 2. 21. Jestliže by pak kdo komu p-ky činil. Václ. VII. Udělal p-ku ohněm člověku mému. Půh. a nál. 1519. P. nebez- pečná. J. tr. Pohrůžku někomu činiti, V., J. tr.. Er., Br., dělati. D. P-kami vyhroziti, vymoci; p-kami od něčeho odhroziti, zdržeti. D. Poslati někoho někam s p-kou. V. Nedal se p-kám ustrašiti. V. P-kám místa nedati. Štelc. P-kou někoho postrašiti. Sych. Na p-ky (pohrůžek) nedbati. Sych. S takovou p-kou jdi na děti. Sych. Těch pohrůžek králům chovej (když ještě panstvo české mí- valo slovo proti králi). Vz Vyhrůžka. Č. Po- hrůžek tvých se nebojím, o lásku tvou ne- stojím. Pk. Pohrůžlivosť, pohrůžlivý, vz Pohrůž-
čivosť atd. Pohryznouti, nul, ut, utí; pohrýzti, po-
hryzu, hryzl, zen, zení; pohryžati = pokou- sati, nach einander beissen, zernagen. — co. Myši pytle pohryzly. Ros. — koho kde. Kůň ho v tváři pohryzl. Ob. Pan. — čím: ostrým zubem. Pohrzení, n., das Verschmähen, die Ver-
achtung. Hlas. Pohrzený; -en, a, o, verschmäht, verachtet.
Jg.
Pohrzeti, vz Pohrdnouti.
Pohuba,y,f.(zastr.), zhouba, záhuba, zkáza,
Untergang, m., Verderben, Unglück, n. Výb. I. 158. — P., zlá pověst, üble Nachrede. D. Pohubce, e, m. = pohubitel. BO.
Pohubek, bku, m., facka, die Maultasche.
Us. Pohubení, n., zkáza, Verheerung, Ver-
wüstung, Vernichtung, f., das Verderben. V. Uložené na vás p. Kom. Pohubený; -en, a, o, verwüstet,vernichtet.
Jg.
Pohubitel, pohubovatel, e, m., pohubce, der Verwüster, Verheerer. BO. Rozsápají p-le
své. BO.
Pohubitelka, y, pohubitelkyně, ě, f.,
die Vernichterin. Pohubiti, il, en, ení; pohubovati = na-
pořád hubiti, pokaziti, zkaziti, popleniti, zni- čiti, verwüsten, verheeren, vederben. V., Jg. — |
co. Jdeže Trut pogubi saň lutu. L. S. v. 36. —
co čím: pasením. V. Nepřátele strašnou bitvou pohubil. — co jak. Všecky věci až do vchodu jazer pohubovachu a nic k životu příslušného neostavovachu v Israheli. Bibl. lobk. 105. (Bdl. Ob. L. S. 97.) — se. Pramen rudy se pohubil (na rudu chudším se stal). Vys. Pohubný, verheerend.
Pohubovati = vz Pohubiti. — co: krá-
lovstva. BO. — P., drobet hubovati. Pohučeti, 3. pl. čí, el, ení, ein wenig er-
schallen, ertönen, brausen. — P. si, drobet zahučeti, ein wenig erhallen, ertönen, kläglich weinen, heulen. Bern. Až si pohučí, bude po hněvu a po zlosti. Us. Hý. Pohučný, brausend, tosend. Dch.
Pohudlovati se s kým = popárati, ein
wenig tändeln. Ros. Pohudu, vz Pohousti.
Pohuhlati, drobet huhlati, sibilare, durch
die Nase reden. BO. Pohuhnati = pohuhlati.
Pohulati, einwiegen, einschläfern. —
koho. Pohulej to děcko. Ve Slez. Tč. Pohůnčiti, il, ení; pohůnkovati = za po-
hůnka sloužiti, als Unterknecht dienen. D. Pohůnek, nka, m., na Slov. pohonek, kdo
koně n. voly při orání pohání. Der Pferde-, Ochsentreiber. — P., chlap nezdvořilý, Bengel, Lümmel, m. Us. — Vz Pohůnič. — P. důlní. Pohůnič, e, m., der Unterknecht bei Pfer-
den. Služí za p-ča; pacholek, der Oberknecht. Ve Slez. Tč. Vz Pohůnek. Pohůnství, n., služba pohůnkova. Us. Dch.
Pohuntovati, pokaziti, verderben, be-
sudeln. — co: šaty. Pohupkati = nohama vyskakovati, sprin-
gen, aufhüpfen. Ros. P. si Bern. Pohurtovati, pohučeti, ein wenig rauschen.
Pohuškati = poštvati, aufhetzen. — koho
na koho: psa. U Jilem. Pohutnut =spolknouti, hinunterschlucken.
V Opav. Klš. Pohvězdnatělý, besternt. 1618.
Pohvězdný, mezi hvězdamijsoucí, Sternen-.
P. stolice. Hod. sv. Mar. Pohvizd, u, m., das Pfeifen. Rk.
Pohvízdati, pohvízdám, pohvíždi; po-
hvizdovati, pfeifen. BO. Trochu sobě po- hvízdám. Ros. — za kým. Kom. L. 65. — si kde: po cestě si pohvizdovati. Pohvizdov, a, m., ves v Těšínsku. Vz
S. N. Pohvozditi, il, ěn, ění = slad posušiti,
malzen. — co. On to brzo, v krátké době pohvozdí. Ros. Pohyb, u, m., pohýbání, die Bewegung.
P., změna místa každého tělesa. P. pravý či skutečný, zdánlivý, přímo-, křivočárný. Vz S. N. P. nestejně zrychlený, nestejně opozdilý. Vys. P-by rovné, stejnodobé, stejně n. stejnoměrně n. nestejnoměrně zrychlované n. zdržované, složené, středoběžné. otáčivé, S. N., vratné (pohybování se těla, které ku předu a zase zpátky chodí). Vys. P. krocený. Vys. P. pravochodný n. pravoběžný (recht- läufige Bewegung), zpátečný či zpětběžný (rückläufige B.). Ž. a Š. Kolo jeřabí, kolo na volný p., das Krahnrad. Šp. Strojní, ruční p., Maschinen-, Handbetrieb, m.; p. ku předu, |
||
|
|||
Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |