683

Vorbewegung (ve vojenství), f. Dch. Nauka
o p-bech. Mus. P. svalů; p. bezděčný. Schd.
II. 339., 340. P. opožděný, směrem poloměru
silou odstředivou. KP. II. 402. Vz Pohybo-
vání. — P. v tělocviku: P. hlavy, rukou.
ramenou, chodidel, paží, trupu, nohou, úhlem.
P. paží: a) predpažiť, b) zapažiť, c) úpažiť,

d) vzpažiť, e) připažiť, f) paže skrčiť, g) pažema
trčiť. Pohyby trupu: a) předklon b) záklon,
c) úklon v pravo, d) úklon v levo, e) vzpří-
mení trupu z klonů těchto. Pohyby nohou:
a) přednožiť, b) zanožiť, c) únožiť, d) přinožiť,

e) trčiť. Pohyby 1) jednoduché (jenom pažema
n. jenom trupem n. jenom nohama), 2. dvojné
(paží a nohou, paží a trupu, trupu a nohou),

3. trojné (současné p. paží, trupu a nohou),

4. složené: vzpažení a záklon, předklon a za-
nožení, upažení v pravo a unožení v levo,
trčení v před, předklon a zanožení. Tš. Vz
Cvičení, Pohybování, KP. I.414. — P. v hudbě,
das Tempo. Dch. — P., podnět. P. prvoprvní
k hříchu. Sš. O. 145. Sr. Motus.

Pohybač, e, m., der Rührer, Beweger. 1411.

Pohybavosť, i, f.,pohybní síla, vláda,
die Bewegungskraft. Šm.

Pohybiště, ě, n., bod n. tečka pohybnosti,
der Bewegungspunk. Šm.

Pohybka, y, f. = pohnutka. Šm.

Pohyblivosť, i, f., Beweglichkeit, f. P.
rostlin a živočichův. Rostl. P. právě drama-
tická všady vyniká. Sš. J. 183.

Pohyblivý, pohybný, pohnutelný, beweg-
lich. P. loď, Mus., obrazy. P. proudy galva-
nické. Vz KP. II. 232. Žádné jiné vypravo-
vání není proniknuto takovým ohněm a tak
p-vou živostí. Sš. J. 192.

Pohybnosť, i, f., die Beweglichkeit. Us.
Jg. Příčina, pud, zákon p-sti. Šm.

Pohybnouti, vz Zahybnouti.

Pohybnutí, n., die Bewegung. Pl.

Pohybný = pohyblivý. Krok, Pešín.P.
válka, Bewegungskrieg. Dch. P. svátky. Šm.

Pohybohled, u, m. Kinesiskop, n. KP.
II. 159.

Pohybovací, Beweg-. P. kolo, das Trieb-
rad. D.

Pohybovač, e, m. = pohybač. Šm.

Pohybovadlo, a, n., hybadlo, das Beweg-
werkzeug. P. v hodinách, das Getriebe. Rohn.

Pohybovaní, n., die Bewegung, Anregung.
P. stejné, nestejné, pozdržené (opozdilé), po-
tažné, jednoduché, složené. Sedl. Vz Pohyb.
P. zdlouhavé. Šm. P. samovolné, bezděčné,
postupné, zrychlené, opozdilé, kolotavé, denní,
střední, roční, zdánlivé, krocené, stejné, ne-
stejné, p. stálic osoblivé. p. zvahem (Bewe-
gung durch Uiberwucht). Nz. P. občerstvuje.
Kom. Činiti, dělati si p., Plk., lépe: choditi,
pohyhovati se, procházeti se. Šb., Šm., Š.
a Ž.

Pohybovaný; -án, -ána, -áno, bewegt. Jg.

Pohybovatel, e, m., der Motor; Agitator.
Rk.

Pohybovati, vz Pohnouti.

Pohýkati, ein wenig gigagen, schreien
wie ein Esel.

Pohýliti (zastr.) = pokryti, bedecken. —
co. Vody zemi pohýlily. Výb. I. 772. Žádosť
(libosti tělesné) pohasí a pohylí vešken rozum
člověčí. Št. 239. — se v čem. Učinil spasenie

naše, dav sě smrti v člověčenství svém po-
hýliti. Št. 180

Pohynouti, ul, utí, zu Grunde gehen. —
abs. Když Člověk pýchu naváže, pohynuje.
GR. Všecka má moc pohynula. Pass. 831.
Když mužský mój plod pohyne. Pulk. (Výb.
I. 469.). — čím kde: bojovnou smrtí. Troj.
Pohynem-li žízňú na siem (tom) chlumcě
(chlumku). Rkk. 53. — v čem. Pohyniž život
v bolesti. Rukov. sv. Aug. P. v náboženství,
v dobrých skutcích. Št. N. 151.

Pohynulý, pomíjitelný, vergänglich. P.
život. Zlob.

Pohýření, n. P. všech žádných (= žáda-
ných, desiderabilium) věcí. BO.Vz Pohýřiti.

Pohyřitel, e, m., rozkošník, der Schwei-
ger, Schlemmer, praevaricator. Vz Pohýřiti.
(Is. 47. 8.). BO.

Pohýřiti, il, ení, pohýrati, fort schwelgen,
schwärmen; poblouditi, chybiti, hřešiti, sün-
digen, irren. — v čem (poblouditi). Výb. I.
759. Upamatuj sě, v čems pohýřil. ZN. —
proti komu. Pohýřili sú proti mně. BO. —
na čem. I pohýřil jest Moab na svém slibě
(praevaricatus est). Bj.

Pohyzděti, ěl, ění, nach und nach garstig
werden.

Pohyzditi, il, ěn, ění; pohyžďovati, garstig
machen. — co. Us. — čeho komu (ohyzd-
ným učiniti). Hus. — čemu. On chtě rodu
mému p. Pulk.

Pohyzdník, a, m., tupič, hánce, hyzdič,
der Tadler. Šm.

Pochabělý. Už to bude všecko p-lé (po-
psuté). Mor. Brt.

Pochabenec, nce, m., člověk pochabý, po-
chabený, zbrklý, der Wahnwitzige, Rasende.
To je člověk p. Též nadávkou: Počkej ty
p-nče! Na mor. Drahansku. Hý. Vz Pochabý.

Pochabenosť, i, f., vz Pochabosť.

Pochabený, vz Pochabý.

Pochabiti, il, en, ení, närrisch machen;
p. se, pochaběti, pochabnouti, smyslem se
pominouti, jako šílenec si počínati, närrisch,
toll, wahnsinnig werden. Roznesla se pověsť,
že pochabí pán. Sš. Mr. 17. Sr. Pochabý.

Pochablosť, i, f., slabosť, Schwäche, f. Mor.

Pochablý, slabý, mdlý, schwach. Mor. Brt.

Pochabný, feig. Vz Pochabý. Rk.

Pochabosť, pochabnosť, na Mor. též po-
chabenosť (Hý.), pochabosměšnosť, i, f. = po-
šetilost', der Wahnsinn, die Thorheit, Narr-
heit. Baiz. Mladosť, pochabosť. Prov. Koll.
O p-sti a šílenství jeho mluvili. Sš. Mr. 17.

Pochabý, pochabný, pochabosměšný =
pošetilý, unsinnig, rasend, na Mor. též po-
chabený (Hý.). P. služebník. — P., co po-
chabeným činí, jedovatý, bláznivý, Toll-,
giftig. P. houby. Koll.

Pochalupovati, v chalupy obrátiti, ver-
öden. — co kdy. Za J. Žižky pochalupovali
mnoho hradů, tvrzí atd. Bart. 155.

Pocháp, u, m., pochop, ein Ausfall, Fall,
Stolprian. P. vzíti (upadnouti). D., Šm.

Pochápati, vz Pochopiti.

Pochatrný, trochu chatrný, ziemlich ge-
ring, schlecht, abgenützt. U Chrud. Kd. Vz
Chatrný.

Pochavina, y ,f., prchlivost, prudkost, die
Jähe. Na Mor. D.