684

Pochavosť, i, f., na Slov. pochabosť =
pochavina. Mor.

Pochavý, prchlivý, jähe. Mor.

Pocházení, n., počátek, die Abkunft, das
Herkommen. P. rodu, rodiny; p. slova od ji-
ného ; sе strany rození a p. Reš. Vz Pochoditi.

Pocházeti, vz Pochoditi, Pojíti.

Pocházka, y, f., nesnáz, trmácení, die
Strapaze. D. P. po domích, obchod p-kou,
das Hausiren. Rk. To s tím bude ňákej p-ky
(běhání)! U Rychn. Msk. Měla p-ku (stání).
Ib. Mám ve městě všeliké p-ky, allerlei Ge-
schäftsgänge. Dch.

Pochcení, n., ve vých. Čech. m. posvícení.
Jir., Kšá. — P. =pochtění. Us. u Brna a místy
na Mor. Hý.

Pochceti = pochtěti. Pochcelo se jí piva.
Us. u Brna a místy na Mor. Hý.

Pochcípati, nach einander krepiren. —
čím: hladem. Er. P. 77. Vz Scípnouti.

Pochechtati se, pochechtávati se, kichern.
— se s kým.

Pochev, chve, f., die Scheide. Vz Pochva.

Pochevka, y, f., der Deckel. Us. Mtl.

Pochlad, u, m., chládek, die Kühle. St.
skl. I. 211.

Pochládeček, čku, m. = chládek. Rkk. 62.
V letě tam byl p.jako nikde jinde. Us. u Rychn.

Pochladiti, il, zen, ení, pochlazovati, alles
o. viel kühlen. Jg.

Pochladivý, ein wenig kühlend. Sm.

Pochlácholiti, il, en, ení, pohladiti, be-
schwichtigen. — koho. Ros. — komu (po-
lahoditi, lahoditi, liebkosen). Ros. — Jg.

Pochlápance, pl., m., húsky pochlápané,
polité povidly. Na mor. Zlínsku. Brt.

Pochlápati = politi. Vz Pochlápance. Na
Mor. Brt. Vz Chlápati.

Pochlapiti, il, en, ení. — se, pomoci si
na nohy, zlepšiti svůj stav, Tr.; zmužiti se,
sich ermannen, als Mann zeigen. Na Mor. Sd.,
Brt. — se čím, osvědčiti se. Us. u Příbora.
Mtl.

Pochleba, y, f., pochlebenství. Bez po-
chleby mluviti. Ros.

Pochlebati, pochlebnouti, pochlebovati,
zvolna lokati, chlebtati, schlürfen. Mus.

Pochlebenství, n., pochlebování, úlisnost,
lichocení, lísání, lahození, Schmeichelei, f.
V. P, jest nemrav a náchylnosť, marným
chválením čili nepodstatnou chválou cizí sla-
bosti k vlastnímu prospěchu zneužívati. Hš.
Vz S. N. P., vzdávání liché chvály jiným,
aby se jim tím doporučil. MP. 135. Bez p.
mluviti. Ros. Skrze p. V. Ku p. mluviti. V.
Bez p. může se to o vás říci. Štelc. P-stvím
koho přivábiti. Sych. P-stvím pohrdati. Sych.
Lidé by se měli varovati pochlebenství k němu
(k papeži). Hus I. 404. Tvárné a úlisné po-
chlebenství. Ler. Ne proto mluvím, abych
z pochlebenství někomu věc křivou líčil. Bart.

Pochlebiti, il, ení; pochlebovati,pochlebo-
vávati, schmeicheln, fuchssehwänzen, heu-
cheln. V. — komu proč jak: pro břicho,
V., pro statek tělesný, Chč. 451., na oko.
Jg. Matky dětem od mladosti pochlebují.
Chč. 383. — komu čím. Us., Šm., Jg. —
komu v čem. V tom sobě pochlebujeme,
že s vás moci míti nebude. V. — se komu.
Rad. zvíř. Něco ukradne a podaří se mu to;

to se mu pochlebí (zalíbí) a on krade zase.
Us. u Rychn. Vz Chlebiti.

Pochlebivý = pochlebný. Rk.

Pochlebka, y, f., die Schmeichelei. Dch.

Pochlebnice, e, pochlebnička, y, f., die
Schmeichlerin. Ctib., 1).

Pochlebnický, Schmeichler- schmeich-
lerisch. P. život, řeč. Ros. — Pochlebnictví,
n., die Schmeichelei. Ros. — Pochlebník,
a, pochlebníček, čka, m., der Schmeichler,
Fuchsschwänzer. P-ci nejvíce vodí krále, kam
chtějí; Největší zlé králům jest jazyk p-kův;
Horší jazyk p-a nežli meč a kopí protivníka.
Rb. P. sestřenec lhářův; Kdo rád p-a po-
slouchá, prodá své zboží bez peněz. Pk. Vz
Psí a: Rb. str. 270. Pochlebníci dým pro-
dávají. Rvač. — Pochlebnosť, i, f. = po-
chlebenství. Troj. — Pochlebný = pochlebu-
jící, schmeichlerisch, schmeichelhaft. P. řeč,
V., náhrobek, chvalořeč, Sych., člověk. Us.

Pochlebování, n., lahození, das Schmei-
cheln. P-ním obdržeti něco. D. Od přátelství
nic vzdálenějšího není nad pochlebování. Kom.

— Jg.

Pochlebovati, vz Pochlebiti, Pochlebati,
Chlebiti.

Pochlebujičnosť, i, f., die Schmeichelei.
Ros.

Pochlebujičný, schmeichlerisch. Ros.

Pochlemtati, pochlemtám a pochlemci,
pochlemtávati, nach einander schlappern. Jg.

— co. Psík mléko již pochlemtává. Jg. —
Pochloupati se, vlasy (chlupy) si česati.

Ještě ses nepochloupala? Us. na Mor. Hý.

Pochloupkovati, mit weichen Haaren be
decken. Šm.

Pochlpčiti, il, en, ení, pokrákati, raufen,
zausen. Slov. Plk.

Pochluba, y, f., pochlubení, die Prahlerei.
Kom. — Pochlubač, e, m., der Grosssprecher.
—Pochlubačnosť, i, f., die Prahlerei, Gross-
sprecherei. Ros. — Pochlubačný, prahlerisch,
grosssprecherisch. Ros.

Pochlubení, n., das Prahlen. Reš.

Pochlubiti se, il, ení; pochloubati se,
pochlubovati se. — se komu čím, v čem,
a (ale to novější) s čím, prahlen, sich rühmen.
P. se čím. Chč. 448., Štl., Čr. On se musí
se vším p. Ros. Tyran se násilím nad po-
ctivostí ženského pohlaví pochloubá. V. —
se komu v čem. Pochlubil se nám. V. Po-
chlubil se nám v nových šatech. Us. V tomť
se p. mohu. Žk. 363. — se jak: nepravdivě.
Sl. Uh. 1. 25. 65.

Pochlubný, chlubný, prahlerisch. P. slova.
Berl. kr.

Pochlupatěti, ěl, ění, haarig werden. Jg.

Pochlupatjti, il, cen, ení, behaaren. Ros.

Pochlustati, Us. u Brušperka. Mtl. Vz
Chloustati (chlustati).

Pochmatati, vz Pohmatati.

Pochmatek, tku, m., pochvatek, pochvá-
cení, porvání, pobrání, das Ergreifen, Weg-
nehmen, Rauben. Kněžské statky na p-tky
(Ehrenberger). Hý.

Pochmura, y, f., die Verdüsterung. Rk.
Vz Chmoura.

Pochmuřiti, il, en, ení; pochmuřovati=
pošmouřiti. — co čím. Pochmuřuje válka
bouřemi své líce. — Jg., Č.