685

Pochmurný = mračný, zamračený, tmavý,
wolkig, düster. P. nebe, noc, čelo. Nt.

Pochna, y, f., Pochmühl, ves u Krnova
ve Slez. PL.

Pochňapati, napořád chňapati, schňapati,
slapati, lapajíc chytati, auf-, zusammen-
haschen, -schnappen. — co. Us. Hý. Vz
Chňapati.

Pochňápati, napořád chňápati, chřápati,
křápati, schňápati, skřápatí, střískati, der
Reihe nach, vollends zerschlagen, zerschmet-
tern; р. něco na čeganě, in Stücke (Scherben).
U Opav. Klš. Také na Mor. Hý. — se, chňá-
pavě, chrápavě, křápavě choditi, chrámati se,
klirrend, rasselnd gehen. No, již ses pochňá-
pal? Na mor. Drahansku. Hý.

Pochňura, y, m., dle Despota, potměšilec,
(přezdívka). Us. u Přerova. Kd.

Pochod, u, m., der Hingang, Marsch. P.,
pravidelné pohybování se zástupu (vojen-
ského) k nějakému místu. Vz S.N. P. spěšný,
kvapný, Eil-, rychlý, zpáteční, Šm., obyčejný,
poklus, Rf., čelní, příční. Tš. Vz KP. I. 573.
P. ve dne, jednodenní, rovnoběžný, Parallel-
marsch, úsilný, generalní, General-, válečný,
Kriegs-, Čsk., rozestavný, postavní, der Auf-
marsch, p. ku předu n. postup, der Vormarsch,
boční, Flanken-, denní, Tag-, cvičný, Uibungs-,
pěšky, Fuss-, kříž křížem, Kreuz- und Quer-,
noční, Nacht-, další, Weiter-, husí (kráčí-li
muž za mužem), Gänsemarsch. Deh. Výkaz
k p-du, die Marschroute, rozkaz k p-du,
Marschbefehl, m., plán k p-du, Marschplan,
m., rozvrh o p-du, -disposition, f., pořad p-du,
-ordnung,kázeň na p-du, byt na p-du, -quar-
tier, n. Čsk. P. zastaviti, býti na p-du, ku
p-du vojskem hnouti, p-dem se bráti, p-dem
táhnouti, marschiren, p-dem se vrátiti, wieder
einmaschiren. Dch. Pochodem jíti. J. tr. Po-
chodem! Pochod— jedna! — dvě! po-chod!
Vz Povel. Rf. P. vojska. L., Us. V p. se vy-
praviti, vystoupiti. Mus. K pochodu, na p.,
p. do pole. Šm. Vojsko na p-du; dáti se na
p. Nt., Dch. — Rozklad a kvašení jsou to-
tožné p-dy, lépe: zjevy, postupy; p. rozkladu,
lépe: postup. Brt. — P., na Slov. = záchod,
der Abtritt. Na p. jíti. Bern. — P., původ,
der Ursprung. Duch sv. divným p-dem od
Boha otce i od syna božího pochodí. Št.

Pochodeň, vz Pochodně.

Pochodilý, abstammend. Slovo p. od Boha.
Sš. J. 61. Vz násl.

Pochoditi, il, zení; pocházeti, el, ení; po-
chodivati, pocházívati = trochu, nějaký čas
choditi; tratiti se, ubývati; počátek bráti,
počínati se odkud, herumgehen; nach und
nach zu Grunde gehen; abstammen. — abs.
Pochodil, jako nahý v trní. Us. Vk. Už po-
chází (béře za své, tratí se, mře). Us. Hý. —
po čem, kudy. Po světnici p. Ros. Po všech
těch krajích pochodil. Plk. — co, koho.
Všecky ty kraje pochodil. Plk. Pochodili
jsme mnoho kostelů. Bž. Němc. Hrůza mne
pochází, D., obchází. Km. Slzy ho pocházejí
(polévají). D. — komu. P. sobě (procházeti
se). Jg., Šm. Zrak (síla, Us.) mi pochází.
Toms. Dolů hledícímu oči pocházely. Us. —
čím, jak (od čeho). P. žalostí. Sych. Josef
přímou posloupností pocházel od Abrahama,

Ml. Duch sv. divným pochodem od Boha otce
i od syna božieho pochodí. St. Čím kdo za-
chází, tím i pochází. Sk. Dobrým slovem
dobře pochodíš. Dch. — (čím) kde. Svým
udavačstvím u něho špatné pochodil. Ml. Ten
u práva špatně pochodí. Sych. Nevím, jak
s tím u něho pochodím. Dch. Nepochodil při
tom právě dobře. Dch. Na tom trhu obstojně
jsme pochodili. Sych. Dobre som uňho pocho-
dil, len toľko, že ma na drúčku nevyhodil.
Mt. S. — s čím. S něčím zle, dobře pochoditi.
Th. Pochodil s dobytkem. Ml. Zle se lží p.
Ml. Zle se svou poctivostí p. Ml. — s adv.
P. dobře, špatně. D. Jenom si ho za muže
vezmi, dobře pochodíš. Us. S pouhou pravdou
ven a nejlépe pochodíš. Us. Chceš-li dobře
p., času hověti musíš. Sych. To špatně po-
chodíš! Dch. Zle p. s něčím; prabídně p.
Dch. — od koho, od čeho (do čeho). Od
tebe to pochází. D.. Kom. Přátelství pochodí
od jednomyslnosti. Plác. Od té stolice po-
cháziechu blyskoty (fulgura), hlasové a hro-
mové (tonitrua). ZN. Duch sv. dycháním po-
chodí od otcě i od syna. Hus I. 23. Šlech-
tictvi u jiných národův od jiných základů
pochodí. Sš. L. 7. Všeliký dobrý dar pochodí
s hůry od otce světel. Sš. J. 59. Po pleti
židé pocházejí od Abrahama, ale po duchu
zhola nemají povahy Abrahamovy. Sš. J. 149.
Tvá nemoc pochází od zlého chování. Ml.
Za rytíře jmenovaný musí až do třetího ko-
lena pocházeti manželsky (ne legitimací) od
lidí počestných. Pr. — z čeho. Z trpělivosti
mnoho dobrého pochází. Ctib. Hád. 23. Jan
Hus ze sedlských rodičů pošel. Žal. 50. To
z hřiechu pochodí. Št. N. 142. Nemoc ta
z přílišného užívání Venuše a z chlipnosti
nesmírné pochází. Ler. Zimnice ne z jedno-
stejných příčin pochází. V. To z pokolení
pekla pochází. Sych. Z toho zlé věci pochodí.
Kom. Z ženského panování mnoho zlého po-
chodívá. Plác. Z odvedené práce to pochází.
Řd. Ctnosť a moudrosť jedna z druhé pochází
(plyne, jde). Zk. — s kým proč. Dněskáj
s námi pro koledu pochodil. U Kopřivnice
na Mor. Koled., vánoč. — Vz Pojíti.

Pochoditý = příkrý. Llk.

Pochodně, ě, pochodnička, y, f., die
Fackel, das Windlicht. — P., svíce tlustá
s velikým knotem hořící mocným plamenem.
Vz S. N Z vosku p-dně strojiti. Ler. Hvězda
spade hořieci jako p. ZN. Slovo jeho (Eli-
ášovo) hořieše jako p. BO. Komu slunce
svítí, nemá proč by sobě hvězd nebo po-
chodní hledal. Kom. P. smolná (smolnice,
Pechfackel, f.). V. Pochodni nésti. V. Sfat
na sněme při pochodni. V. Nebeské pochodně
(hvězdy). V. Stáhni trochu tu lampu (knot),
vždyť Hoří jako p. (plamenem příliš veli-
kým). Us. Hý. Schránka, bota na p.; tanec,
zastaveníčko při p-ích n. s p-mi; průvod
s p-mi. Šm.

Pochodní zastávka, die Etape, komissař-
ství, Er., stanice, Etape, f, krok, Marsch-
schritt, m., postup, Vormarsch, m.; místo,
velitel, řada, silnice p-ních stanic. Dch.

Pochodnice, e, f., die Fackelträgerin.

Pochodník, a, m., kdo pochodní svítí,
der Fackelträger. V. — Pochodňovík, u,
m., cereus, rostl. nopalovitá. Rostl.