686

Pochodnosť, i, f., pocházení, das Her-
kommen, die Abkunft. Ducha sv. od otce a
syna p. 1410.

Pochodňový, Fackel-. Rk. P. průvod,
der Fackelzug, Šm., světlo, Hlas., tanec,
zastaveníčko. Šm.

Pochodný, pocházející, abstammend. P.
slovo. L.

1. Pochop, a, m., který chytá, služebník
rychtářský, šerha, holomek, biřic, der Scherge,
Büttel, Haescher, Steckenknecht, Gerichts-
diener. V., Kom. Právní pochopové prová-
zeli ho na popraviště. Sych. Mnoho pochopů
béře i strýce svého. Č., Pk. — P., pták dravý
z čeledi sokolů, circus. P. rudý, c rufus;
pilich, c. pygargus, der Haschfalke. Vz S. N.,
Sch. H. 458., Frč. 362.

2. Pochop, u, m., poskok, rozhoupnutí,
der Schwung, Anlauf. P. vzíti, D., bráti (vrá-
vorati, motati se). V. Ta koule dělala po-
chopy (skákala po zemi). Ros. Béře od jedné
rány k druhé p. Kom. — P., pobudka, po-
čátek, prvopočátek, původ, pramen, kořen,
Ursache, f., Ursprung, Anlass, m. Tvá žádost'
má p. v slovu pána Jezu Krista. V. P. a
přístupek poznávati boží velebnosť. Výb. I.
650. Odtud někteří p. sobě brali. Bart. Sv.
Ambrož z toho p. béře k napomenutí. Sš.
Sk. 81. Místněji pak ještě vysvětluje věc,
bera k ní p. a námět z hádek. Sš. I. 180.
P. ujíti. Sš. J. 239. Janovo poselství p. vzalo
od skutků Páně. SŠ. L. 79. P. k přemyšlo-
vání vzíti. Kom. — P., pochopení, das Fassen.
Podlé toho pochopu a té miery. Št. — P.,
ostří ohnuté u nebozezu, die Zugspitze. D. —
P., moc pochopující, chápavá, chápavost, das
Begreifen. Buoh stvořil všecko, aby vše bylo
a mohlo, jeho účastno býti, každé podlé p-pu
svého. Št. 318. P. smyslu lidských. Ráj. Podlé
pochopu každého, Fassungskraft, f.Výb. I.770.

— P., pochopení, ponětí, der Begriff. Odkud
tento slepý vzal jest pochop, aby poznal.
Hus. Veď ty nemáš ani pochop o tej věci.
Mt. S. Místo ,pochop' v tomto smyslu navr-
hovali jiní: ponětí (dle rus.), vidka, srozum,
pojem. Jg. — P. v hudbě, der Schwung. Mus.

Pochopení, n., pojetí, obsažení, der Griff,
die Begreifung. V. — P. (rozumem, smyslem),
der Begriff, die Fassung mit der Seele. V.
P. čeho, Jel., v čem. Krab. Pravé věci po-
jetí (pochopení) vědomosť jest. Kom. To není
k p., poněvadž to není účelné, tedy šp. m.:
Toho nelze pochopiti, to jest nepochopitelné.

Jg.

Pochopený; -en, a, o, ergriffen. — čím.
Prach větrem p. BO. — P., begriffen. Pod
týlem paměť jest, kteráž p-né a rozsouzené
věci k budoucí potřebě schovává. Kom. J.345.

Pochopitelně mluviti, verständlich. Ros.

— Pochopitelnosť, i, f., mocnost pocho-
pení, vnímavost, die Fassungskraft. Slovy
některými lidskými podlé p-sti jejich. Br. —
P., mož- nosť pochopenu býti, die Fasslichkeit,
Begreiflichkeit. P. pravdy. Jg.

Pochopitelný, pochopující, der leicht
fasst, begreift. Ros. Žákům co nejpochopitel-
nějším. Bž. — P., co se muže pochopiti,
k vyrozumění snadný, begreiflich, fasslich.
P-no, že se nepoddali. Us. Tč. — čemu:
rozumu, smyslům. V.

Pochopiti, il, en, ení; pochopovati =
popadnouti, chytiti, fangen; rozumem po-
jíti, srozuměti, verstehen, begreifen. Jak lze
(možná) p., že . . . ? Dch. — co. Pochopiv
svou kuši (popad). V. P. kouli, Ros., zbraň
(vzíti). Us. Nemohl p. věci ode Pána mu
vysvětlované. Sš. J. 51. Lučiště (arcum) a
terčie (scutum) pochopie. BO. Pochopiv (chy-
tiv) jeho kázal ho stieti. Let. 142. Hned to
pochopil (tomu porozuměl). — co čím:
myslí, Us., rozumem. Br. — se na koho =
sápati se, anfahren. Mus. — koho zač. Po-
chopil jest Habakuka angel za vrch (in ver-
tice). BO. — s adv.: křivě, těžko něco p.
Dch.

Pochoplivosť, pochopujicnosť, i, f. =
pochopitelnost. Ros.

Росhoplivý,pochopujícný, fassend. Ros.

Pochopnosť, i, f., možnost pochopiti, die
Fassungskraft. P. jest způsobilost' poznáva-
vosti k pochopení toho, co se jí podává.
Blř. Jeho p. není dosti vycvičena. Marek.
Petr k p-sti židů se snižuje. Sš. Sk. 38.

Pochopný; pochopen, pna, o; kdo pocho-
piti může, empfänglich. P-ným srdcem radu
přijímati. Troj. P. hlava = vtipná. D. —
čeho. Duše velebnosti tvé p-ná. V. — v čem.
Suší lidé ne ve všech věcech pochopní jsou.
Krab. — P., co pochopeno býti může, posti-
žitelný, was sich fassen lässt, fassbar, fasslich.
To je rozumu pochopno. Dvě kron.

Pochopovati, vz Pochopiti.

Pochopský, Schergen-, Büttel-. Ros.

Pochopství, n., der Schergendienst. Ros.

Pochopujicnosť, i, f, atd., vz Pochopli-
vosť.

Pochorovati, nach einander krank werden.

Jg-

Po choť, i, f., žádosť, rozkoš, Lust, Be-
gierde, f. Měst. bož., Světz. P. pleti = p.
z pleti t.j. ze zlé žádostivosti jdoucí. Sš.
O. 276. Činíte to, k čemu hříšné p-i člověka
vedou. Sš. J. 19. Pochotem něčím lichotiti.
Sš. J. 153. V p-tech ponořenu býti; p-tí
světských se varovati. Sš. L. 90., 11. Vy-
dati se v p-ti. Sš. Oa. 219. Bez p-ti počala
panna. Sš. L. 33. P-ti umrtvovati. Sš. II. 317.

Pochotenství, n., hovění žádostem těm,
které se ku požívání tělesnému odnášejí, po-
žívavosť, die Genusssucht. Sš. O. 277.

Pochotivosť, i, f., žádostivost, die Be-
gierlichkeit. P. zútroby vykořeniti. Sš. L. 167.

Pochotně, chutně, mit Lust, lieblich. Alch.

Pochotnosť, i, f., chutnosť, chuť, der Ge-
schmack. D. — P., zlá žádostivost', die böse
Begierlichkeit. Sv. Pavel tu p. a zlochyl-
nosť nazývá zákonem našich ůdův. Sš. O.
145. — P., příjemnosť, líbeznosť, rozkoš,
Anmuth, Annehmlichkeit, f. Výb. I. 777., Dl.
P. vůně. D., Kom. Když mi požehnání dával,
p. jsem cítil. Kom.Bude nasycen té roz-
košné pochotnosti. Št. P. řeči.Ep. Pog. 31.
P. kvítků. Koll.

Pochotný, chutný, schmackhaft. P. chléb,
Br., krmě. V. — P., příjemný, libý, utěšený,
anmuthig, lieblich, annehmlich. P. vůně, Dl.,
Kom., choť. Č. Hlas jeho p. a zvučný byl.
Ep. Pog. 3L Aby zakusil svú myslí, jak p.
jest Bóh. Št. Kak jest pochotno dívati sě
řádu světa. Št. Když jest zde tak p-no